Lekce pro Člověka v tísni

Mezinárodní červený kříž si musí vydobýt zpět svou neutralitu

1. 11. 2013

V Sýrii vypukla epidemie obrny. Na Sahaře umírají žízní uprchlíci a topí se u břehů Itálie. Šiité jsou masakrováni v Iráku, Konžané jsou znásilňováni, Egypťané mučeni, s Romy se obchoduje. Paštunští vesničané jsou zabíjeni bezpilotnimi letadly. Co budeme dělat? ptá se v deníku Guardian Simon Jenkins.

Tento týden je 150. výročí založení Mezinárodního výboru Červeného kříže, k němuž došlo r. 1863. O čtyři roky předtím projižděl švýcarský podnikatel Henry Dunant italskou vesnicí Castiglione a zjistil, že je plná vojáků z bitvy u Solferina. Armády odjely a nechaly na bojišti 40 000 mrtvých a raněných. Dunant v zoufalství zorganizoval vesničany, aby přinesl vodu a ošetřili rány na obou stranách. Jeho princip nezávislosti platil. I během obou světových válek symbolizoval Červený kříž neutrality, prostý protest lidstva proti utrpení.

Po nedávných katastrofách v Etiopii a v Jugoslávii bylo kouzlo zrušeno. Utrpení se začalo považovat za složité a za vyvolané politickými postoji. Proč posílat humanitární pomoc do Etiopie, když byla buď ukradena, anebo použita na nesprávné účely? Brzo humanitární pomoc zničil i armádní přístup. Linda Polman napsala knihu, War Games, v níž argumentuje, že humanitární pomoc prodlužuje války.

V dubnu 1999 pronesl Tony Blair v Chicagu nechvalně známou řeč, jíž zahájil válku v Kosovu a označil ji za "první z nové generace humanitárních válek". Od té doby byl liberální intervencionismus ztotožněn nikoliv s neutralitou Červeného kříže, ale s padajícími bombami a střílením "na záchranu malých dětí".

Červený kříž to vážně poškodilo. Je nyní spojován se západním intervencionismem. Útok na ústředí Červeného kříže v Bagdádu r. 2003 napovídá, že nestrannost Červeného kříže už není všeobecně uznávána. Zaměstnanci Červeného kříže byli usmrceni v Čečně, na Srí Lance, v Kongu i v Sýrii a tempo takovýchto útoků vzrůstá.

Mise Červeného kříže byla unesena a zkompromitována politickým a vojenským avanturismem. Jak může být britská nevládní organizace bezpečně neutrální v Sýrii, když požaduje britský premiér válku proti vládě v Damašku? Je to hrozné, ale možná nikoliv překvapující, že na lékaře se na silnicích střílí za to, že dodávají humanitární pomoc "nesprávné straně".

Součástí Blairova dědictví, opravdu šokujícím, že děsivé obvinění, že nenásilná humanitární pomoc znamená, že "stojíme nečinně stranou", že "nic neděláme". Blairovy války ochromily Dunantův koncept nestranné neutrality. Nějakým způsobem potřebuje Mezinárodní Červený kříž zoufale, aby se k neutralitě vrátil.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 1.11. 2013