31. 10. 2013 / Tomáš Koloc
V neděli 27. října v osm hodin večer (v předvečer 95. výročí založení Československa) odvysílala ČT1 první díl dlouho očekávaného seriálu autora Pavla Kosatíka a režiséra Roberta Sedláčka České století. Díl Velké bourání, mapující život TGM od podzimu 1914 do prezidentského návratu domů v prosinci 1918, byl (na rozdíl od jiných sledovaných pořadů) hned po premiéře vyvěšen na stránkách ČT (díky čemuž jsem ho, jako nevlastník televizního přijímače, mohl zhlédnout) a stejně tak tomu bude s dalšími díly, které budou vysílány každý týden v tentýž den a hodinu.
Soudě dle prvního dílu bude České století nejspíš oním průlomovým dílem, které do širší diskuze o naší historii vnese tabu motivy, které tematizují autoři jako Mary Heimannová a její kniha Československo: stát který selhal. Masaryk v Kosatíkově-Sedláčkově pojetí (a v podání v ČR často pracujícího slovenského herce a režiséra Martina Huby) je idealista-pragmatik, který své motivy vysvětluje jinak svému designovanému zástupci (později nástupci) Benešovi, jinak spřáteleným novinářům a jinak britskému premiéru Davidu Lloyd Georgeovi, který ho nakonec v Kosatíkově příběhu usvědčí ze lži, když mu sdělí, že ve svém novinovém článku navzdory realitě označil Sámovu říši za český stát.
První díl série naznačuje, že České století bude -- i když třeba jen "mezi řádky" -- klást divákům v našich krajích vzácné otázky typu: "Stál experiment s naší státní samostatností v zrcadle pozdějších dějin za to?" či "Je čistota prostředků a pravdomluvnost do důsledku luxusem, který si, na rozdíl od nás, mohou dovolit jen velké etablované státy a národy, anebo jejich absence přináší po celé generace těžko zacelitelné jizvy na duši národa?"
(Tento přínos nemohou zničit ani hrubé autorské (a režijní) chyby jako když se předseda britské vlády Lloyd George (který byl ve skutečnosti hrdý velšský vlastenec, jehož mateřštinou byl keltský jazyk jeho země) definuje: "My Angličané..." a jeho představitel Miroslav Donutil neumí správně vyslovit jméno promasarykovského novináře Seton-Watsona. Aby byl výčet úplný; Kosatíkův Masaryk vyzývá k bourání "feudálních teokracií" (v té době byly v Evropě dvě; Andorra a Athos), jeho TGM, stejně jako Lloyd George říká místo "než" "jako" ("Jste úplně jiný, jako ostatní Češi...") a když dojde na Jihoslovany, přemýšlí, jak se "srbští pravoslavní domluví s chorvatskými křesťany". Tím ovšem potvrdí myšlenku, kterou autor na začátku vložil do úst rakouskému místodržiteli v Čechách Thunovi, že když se Čechům vezme jejich tradiční katolicismus, nestanou se z nich protestanti, jak chce Masaryk, ale zarytí ateisté.
Takoví, kteří dokáží zaměnit množinu křesťanského náboženství s podmnožinou jeho katolické denominace.)
Vytisknout3.12. 2013
Přerušení Českého století je dáno tím, že od počátku zde byla snaha využít (reklamně i dramaticky) půlkulatého výročí Československa pro nasazení dílů s Masarykem a Benešem. Pokud by tvůrci čekali až na dokončení celé série, přišli by o tento (z je...
29.11. 2013
Děkuji Vám za Vaše pravidelné zveřejňování příspěvků pana Koloce o Českém století. Je to jeden z mála pokusů o objektivní pohled na věc (ačkoliv v některých aspektech je podle mého názoru pan Koloc příliš mírný), který u nás chybí. I zveřejněn...
19.11. 2013 / Tomáš Koloc
Nejslavnější porevoluční autor české populárně-historické literatury píše seriál o historii této země. Toto spojení nějakým způsobem funguje. Kolikrát už jsem ve vlaku, MHD, na sociálních sítích nebo sám od přátel slyšel: "Viděl jsi včera České stole...
11.11. 2013 / Tomáš Koloc
Nevím, zda fakt, že se mi Kosatíkův-Sedláčkův seriál zdá mít kolísavou kvalitu, není dán tím, že se tak příliš neslučuji s jeho koncepcí, která se mi až během jeho třetího dílu odhalila. Tvůrci seriálu chtějí podle mě na podkladě skutečných historick...