Reflex reality, aneb co zásadního změní volba malých stran

23. 10. 2013 / Milan Daniel

Zdeněk Maštalíř dává váhajícím voličům jednoduchý návod: použijte volební kalkulačku, vyřeší to za vás. Před dilematem koho volit stojí před volbami, jichž se účastní dvě desítky partají, mnoho voličů. A mnoho jich - včetně mé maličkosti - jako nástroj ke zjištění názorové shody volební kalkulačku použilo. Každý občan tak má na výběr a i při pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu by taková volba byla zárukou toho, že v něm bude v příštích čtyřech letech veseleji a paní poslankyně se spolu s pány poslanci na ničem rozumném nedohodnou.

Ze všeho nejméně se však dohodnou na změnách, které by napravily řádění minulé pseudopravicové vlády.

Jak jsem již zmínil, volební kalkulačka mi přisoudila, abych hlasovací lístek odevzdal marginálnímu hnutí s preferencí jedné desetiny procenta. Protože však i já mám v hlavě zbytek mozku, snadno jsem si vypočítal, že hlasy odevzdané malým stranám budou v procentuálním součtu chybět pro strany, které mohou dosáhnout změn zásadních.

Co mi bude platné, že strana blízká mým názorům ve volbách získá nevýznamnou podporu, když tak umožním restauraci Kalouskovy koalice? Pozdě se potom tlouci do hlavy!

Volba alternativy k minulému marasmu znamená volbu levice. Volbu jedné ze dvou srovnatelně silných levicových stran s podobným programem. Jejich spoluprací i soupeřením může obyčejný volič jen získat.

Volbou marginálních stran naopak potenciál změny jen oslabí. A kromě slastného pocitu, že do parlamentu dostal pár poslanců bez reálné síly, nezíská nic.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 23.10. 2013