Svoboda jako řemen

1. 8. 2013 / Sandra Wain

Hlasu zaměstnaných žen se sluchu moc nepopřává. Ostatně jsou obvykle zaměstnáním a rodinou přezaměstnané tak, že na veřejné vyjadřování svých názorů nemívají moc času, sil a nakonec ani chuti. A pokud se ozvou, muži jim s politováníhodným úsměvem příliš pozornosti nepopřejí, neboť ženy jsou muži obecně považovány za hloupé. Rozum je totiž doménou mužů. Proto to také tak ve státě vypadá.

Není snad potřeba uvádět počty zastoupení žen u sporáku, v parlamentu, ve veřejných institucích či soukromých firmách a jinde. A navíc se ženy nerady sdružují. A pokud se organizují, podporují nebo rozkládají organizace mužské. Žena je tvor domácí. Není divu, že tedy nejsou slyšet a musí tiše trpět a svá traumata kompenzovat jiným způsobem, mnohdy opět nežádoucím (jídlo, televize, pomlouvání atd.).

Pokud se nějaké politické ženské hnutí aktivizuje, je štváno do boje proti mužům přes systém státních orgánů. Tam ovšem prohrají, neboť státní aparát je strojem mužů na odbývání nežádoucího hmyzu, nástrojem skutečně vládnoucí garnitury. Tuto honoraci jako parazita, který je tzv. za vodou, život prostého lidu nijak nezajímá, ale pouze moc, síla a peníze, které se z něj dají vytlačit. Vždy se najde dost nájemných pohůnků, kteří za pár výhod a peněz budou před veřejností hrát matoucí loutkové divadlo.

Taková je realita a vůbec není dnešní. Pokud nahlédnete do děl politických klasiků, zjistíte, že se za posledních více jak 200 let od Velké francouzské revoluce v tomto ohledu toho moc nezměnilo. Praktiky vládnutí jsou přesně ty samé. Knoflíková válka mezi pubertálními chlapci je pořád stejná.

Zadáte-li si do internetového vyhledávače slovo "francouzská", vyjdou vám tyto výrazy: cibulačka, manikúra, móda, řeka, jména, kuchyně, vína a kosmetika. Ani jedno spojení se slovem "revoluce". Ty výrazy jsou typicky ženské. Snad až na ta "francouzská jména" a "francouzská vína". Přičemž francouzská vína ovšem domácí a námezdní otrokyně nepijí. Za to však jména Žofré de Pejrak a Angelika jsou jejich romantickým duším bližší.

Byl někdo tak poctivý, že "francouzskou revoluci" z vyhledávače vymazal? Nebo je o ni mezi prostým internetovým lidem tak malý zájem? Vždyť přece žijeme ve otrokářském feudalizmu, který je přikrášlený raným kapitalizmem a demokratickými pozlátky moderní vědy a techniky. Nevládne snad otroctví? Není skryté jako podzim, zima a jaro, když vládnou letní nevolnická vedra a dovolené?

Je možné, že má slova někoho rozčílí, neboť máme přece slova jako je "svoboda" napsané na zákonném papíře. Tato se však pochopitelně nedodržují. A jejich význam je tak profanovaný, že když zadáte do vyhledávače výraz "svoboda", objeví se vám výrazy "svoboda.info", "svoboda nad úpou", "svoboda linen", "svoboda & svoboda turnov", "svoboda a březík" (5x) "petra svoboda" a "karel svoboda", ale ani jednou výraz "svoboda" sám o sobě. Tímto se všem zmíněným subjektům omlouvám, za jejich uveřejnění. Alespoň by je mohlo těšit, že jsou známí více jak svoboda.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 1.8. 2013