Negativní teze: Politika není svinstvo a ekonomika není zlodějna

30. 7. 2013 / Wenzel Lischka

My, kteří se v ekonomice a politice dobře vyznáme, jsme daleci toho, vysvětlovat občanům, že tomu tak není, totiž to, že politika není svinstvem a ekonomika není zlodějnou. A také se nijak nesnažíme občanům vyčítat, že politika je svinstvem a ekonomika, že je zlodějnou, právě proto, že poctiví, slušní a pasivní občané jsou pro občanskou společnost mrtví, a tak si ani nezaslouží nic jiného, než aby s nimi bylo také tak podle toho po zásluze nakládáno.

Též nemá význam objasňovat, že takové názory na politiku a ekonomiku jsou obvykle z nouze ctností, a že jsou založeny na pravidle, podle sebe soudím sebe.

Negativní strana zastává názor, že na přivlastňování (kolektivizaci a privatizaci) má právo každý občan podle pravidla volné soutěže. A kdo se rozkrádání aktivně neúčastní, tak je to jeho chyba. A nezbývá mu, než aby byl poctivě okraden.

Negativistům je jasné, že příčinou takových nešťastných problémů, které nám pomáhají vytvářet krize a naše zisky, je nevzdělanost občanů. A tuto nevědomost je potřeba řešit přednostně. Bohužel, ten kdo pečlivě prostudoval sebrané politické a ekonomické spisy klasiků jistě zjistil, že se v nich o podstatě politiky a ekonomiky vůbec nic nedozvěděl. Pokud byl alespoň trochu inteligentním, jistě mu došlo, že to bylo pravým účelem těch spisů.

Zatímco jaloví a bázliví studují teoreticky ekonomiku, politiku, práva, lékařství, filosofii, náboženství a jiné úctyhodné obory, tak ti, co se nebojí, vykonávají praxi. A nakonec vidíme, že ti první dělají těm druhým trapné šašky a ocásky.

Politika a ekonomika jsou dvě strany jedné mince. Kdo se v penězích vyzná, vyzná se i v ekonomice a politice, a naopak. Peníze jsou vyjádřením pracovní síly, chcete-li síly pudové nebo pohlavní. Nebýt pracovní síly, nebyly by peníze. Peníze jsou ekonomické sperma. Však také většina jeho buněk přijde nazmar. Jejich plodný účinek je vedlejší, zastírací nebo dokonce i nechtěný, jako jsme nejlepšími svědky v tuzemsku, kde je antikoncepční účinek peněz velmi zřejmý.

Nikdo přece nebude dělat ekonomické děti (produkty), aby je potom musel živit. Každý si chce přece užít sexu bez následků. Pouze duševně nedostateční občané chtějí mít hloupě své potomky. Jenom hlupák by jim to rozmlouval. Ještě by mu vyčinili. U obyčejných občanů antikoncepci nepodporujeme, ale tolerujeme. Pokládají to za morálku. A díky tomu jsou ochotni nám vše odpustit. Jsme přece také jenom lidi.

Určitá občanská úroda, kterou nazýváme potomky, je ovšem nutné, neboť jinak bychom nemohli na starších občanech tak skvěle parazitovat.

Taktická úloha politiky a ekonomiky je prostá. Tam, kde nevystačíme s ekonomikou, musíme nasadit politiku, a naopak, tam, kde nevystačíme s politikou, musíme nasadit ekonomiku. Pak můžeme vzít jeden ekonomický a politický režim za druhým, a hravě pochopíme, proč se kdy co a jak dělo.

Chcete-li prosadit nějakou zlodějnu (ekonomiku), je nutné na to jít politicky, a vysvětlit občanům, že zdánlivé svinstvo je pouze nezbytné k jejich nejlepšímu prospěchu. Velmi moudře působí, kdy se přitom objasní, že tu špinavou (nepopulární) práci musí někdo udělat. Mnozí pochopí, že tím někým jsme samozřejmě my. Četní nebudou závidět a ti šikovní se k nám přidají. Nejsme přece populisté, ale ctíme zákony (které jsme si vydali) a soukromé vlastnictví (které jsme si ukradli).

Chceme-li prosadit nějaké svinstvo (politiku), je nutné na to jít ekonomicky a vysvětlit občanům, že zdánlivá zlodějna je pouze nezbytná k jejich nejlepšímu prospěchu. U politiky se zásadně neuvádí, že za to mohou lidé, zvláště ne konkrétní, ale systém. Systém je pak špatný především kvůli nesprávnému vlastnictví, a to když se změní, všechno bude v pořádku a bude možné budovat blahobyt.

Když se staronový systém změní, je ovšem pro většinu občanů hůře. Pak, vysvětlujeme veřejnosti, že funguje špatně, kvůli tomu, že nejsou vhodné zákony a reformy. Když se zavedou, je pochopitelně pro většinu občanů zase hůře. A máme opět důvody k zavádění dalších zákonů a reforem, ze kterých nám tečou peníze.

Protože máme demokracii, kterou mnozí rovněž rádi nazývají velice škaredými jmény, žádná radikální revoluce nám nehrozí, neboť demokracie je permanentní revolucí. Pohybuje se plynule, šoky a skoky k trvale udržitelnému úpadku.

Zatímco politika se nejlépe vysvětluje vyhrožováním starým režimem, zvláště těm, kteří jej nezažili. Ekonomiku vysvětlujeme matematicky a statisticky, protože v těchto počtech se nikdo nevyzná. Pokud se je ovšem nesestavil sám.

Pro politické vyhrožování není potřeba chodit nikam daleko. Pamětníci si jistě pamatují, jak jim bylo 40 let vyhrožováno kapitalismem. Není divu, že nakonec to nebylo žádné plané zastrašování, neboť jím byli posléze potrestáni. Podle toho, čím se vyhrožuje dnes, máme se na co těšit.

Negativního vzdělávání občanů se nemusíme nijak bát. Naši politiku a ekonomiku nijak neohrozí. Občané jsou od přirozenosti pozitivními tvory a nechtějí o ničem negativním ani slyšet. Čím více na ně budeme po všech stránkách negativně působit, tím více budou pozitivními a pro naši politiku, ekonomiku a demokracii vhodnějšími.

Vytisknout