Anketa Romano hangos:

Jak hodnotíte nedávné demonstrace v Duchcově a Českých Budějovicích?

31. 7. 2013 / Pavel Pečínka

Pavel Koukal, zastupitel a radní města Duchcov
Zcela zodpovědně mohu říci, že pokud se jedná o to násilné přepadení, něco podobného Duchcov dosud nezažil a doufám, že už ani nezažije. V Duchcově k rasistickým útokům nikdy nedocházelo. Stalo se to asi 250 metrů od našeho domu a celé město tím bylo otřeseno. Obávám se, že viníci incidentu jsou inspirováni násilnostmi, kterých se dopouštějí islámští imigranti na předměstích Londýna a jiných britských měst. To by bylo velmi závažné a mělo by se to co nejdřív analyzovat.

Mojmír Vlašín, ekolog, Brno
V Duchcově šlo o kriminální delikt, který je třeba odsoudit a je smutné, že tam došlo i k výraznému selhání policie. Pokud by šlo o rvačku mezi Romy navzájem či mezi fanoušky fotbalových týmů (zajímavé -- téměř výhradně Neromové), nestálo by to ani za lokální zprávu. Takhle je to ale Událost.

Jiřina Šiklová, socioložka, publicistka, Praha
Z obyčejného popůlnočního konfliktu lidí, kteří šli z různých hospod, se udělala "událost". Kdyby pár "bílých kluků" sprostě nadávalo jinému klukovi s holkou, tak se poperou a tím to končí. Asi ta zranění nebyla tak velká, když teprve za dva dny šli ti zbití do nemocnice. Ve městě, kde má vliv rasistická organizace, je nutné dávat na všechno pozor. To by si měli uvědomit především Romové.

Julius Beňák, zámečník ve Škodě Mladá Boleslav, Krupka u Teplic
Incident, který se odehrál v Duchcově, samozřejmě odsuzuji, je vidět že v některých z nás Cikánů je obsažená i brutalita a nevraživost. Dá se snad trochu pochopit, jak tento incident vznikl, ale proč ta brutalita? Dále nechápu nezájem městských policistů. Kdyby hned zasáhli, nemuselo dojít až k tak velkému vyhrocení. Stejně tak nerozumím protestu občanů Duchcova. Když podobný incident provedou Češi, tak se to málokdy dostane až médiím. A proč městská policie předala ihned video z městské kamery médiím? Vždyť je to přece důkazní materiál.

Pavel Ambrož, úředník, Praha
Občas platí i jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá. To, že jste někdy oprávněně kritizováni, neznamená, že každý kritik je rasista.

Tomáš Hejzlar, úředník, Praha
Pokud prozatím záměrně opomenu události ze vzdálené duchcovské historie, tedy počátku 20. století, pak nedávná demonstrace se mi jeví spíš jako jedno z propuknutí dlouhodobě zadržovaných emocí. Ty vznikají vlivem dlouhodobě neřešených, dokonce narůstajících problémů.

Je pochopitelné, že k podobným problémovým stavům občas dochází, a to nejen v ČR, pokud nejsou cílevědomě řešeny neshody v soužití občanů. Letošní duchcovský incident však nemusí být pouze důsledkem samovolného vyvrcholení neřešených vlivů či lokálních nesrovnalostí, a to nejen názorových. Incident byl možná determinován i dlouhodobě bezkoncepční průběžnou politickou situací a eskalací její bezvýchodnosti, jež jde ovšem ruku v ruce se zvětšujícími se problémy sociálními.

Letošní duchcovské rozpory ovšem nejsou jev nikterak nový -- rasismus a tmářské předsudky přece existovaly i na našem území také v historii. Měly sice nejrůznější vnější motivace, avšak spojovaly je kromě přirozené lidské pudovosti (podvědomé touhy po násilí a ovládání) také aktuální společenské aspekty.

Jiří Jaroš Nickelli, člen Českého svazu bojovníků za svobodu, Boskovice
Když v konfliktu dojde na národnost, najednou bývá všechno jinak. Můj názor je, že když dojde ke střetům mezi národnostmi, neměl by se jim přisuzovat za dnešních poměrů apriorně národnostní podtext. Mělo by se zkoumat, co ke střetům vedlo -- jestli tam nebyla nějaká příčina sociální, kriminální či jiná (třeba psychologická). Osobně jsem proti přičítání nějakých kolektivních vin Romům. Za exces vždy může konkrétní viník. A má nějaký důvod -- racionální nebo iracionální.

Mě třeba velice iritovalo zabíjení Srbů v Kosovu kvůli orgánům, což bylo nakonec i doloženo videozáznamy těchto hrůz v jednotlivých případech (popsala to např. Carla del Ponte a amatérské záznamy má i prokuratura Srbska). Jsem v těch věcech osobně podjat, protože v Srbsku mám rodinu. Tam se to týká nejen srbských, ale i romských dětí. Tam je třeba zkoumat, kdo, proč a pro koho to dělá. Případně, kdo to platí! Pokud zdroje tvrdí, že orgány putují do Švýcar a jinam směrem k boháčům, pak je to strašné a jde o popření humanismu. Vše to patří do hrůz nehodných 21. století, kterých jsme si už v minulém století užili dost. A stále to nestačí. Lidstvo bývá nepoučitelné.

Marian Dancso, zastupitel města Lom u Mostu, místopředseda sdružení Občané městu, město občanům
Napadení manželského páru v Duchcově skupinou -- zřejmě Romů -- letos 18. května je odsouzeníhodné. Stejně tak jakékoli napadení, které by ohrožovalo práva a svobodu jednotlivce nebo skupinu osob, bez ohledu na věk, národnost či barvu pleti. Po zveřejnění videozáznamu, který zachycuje celý incident, se rozpoutala mediální přestřelka.

Vzniká otázka, jestli nešlo o předem plánovaný incident, který by opět rozbouřil debatu o vyloučených lokalitách a celkovou náladu v těchto místech zatížených nedobrou sociální situací.

Každý bychom měli být odpovědni za své činy, a stejně tak by tomu mělo být i při šetření kriminálních činů. Za jednotlivé kauzy bychom měli v první řadě trestat jednotlivce. A ne podněcovat společnost k rasové nenávisti ke skupině či jednotlivcům, ať už budou jakékoli národnosti. Ani sebevětší demonstrace problémy spojené s vyloučenými lokalitami či ghetty nevyřeší.

Potrestáni by měli být všichni aktéři, a to ne jako Rom nebo Nerom, ale jako občan ČR. Navíc, omluva jednoho z aktérů je pro mne neadekvátní. Není normální, aby se šestnáctiletý mladík vymlouval na to, že alkohol nepije a že měl okno..., že čeká rodinu a že má zkažený život. Je to poněkud na hlavu postavené a příliš z toho může čnít snaha říci i to, co by jindy podobní "výtečníci" zapírali a všemožně zamlžovali. Téměř pokaždé, když se v mediích objeví zprávy spojované s romským etnikem, s problémy panujícími ve vyloučených lokalitách, jsou velmi intenzívně doplňované nejrůznějšími výroky, povětšinou právě určitých politiků a známých osobností. Jako např. "Na Cikány armádu...," jak uvedl senátor Doubrava.

Takových podobných výroků je nepočítaně. Jsem si jistý, a situace to naznačuje, že podobná tvrzení nevedou ke zlepšení situace mezi většinovou populací a právě romským etnikem. Co mě ale zaráží, je fakt, že jsem snad doposud nezaregistroval jediné rozumné vyjádření na to, jak řešit problematiku ve vyloučených lokalitách. Proto se ptám: chtějí tito mediálně protežování jednotlivci najít řešení na romskou problematiku? Nebo se jen budou čerpat prostředky, dotace z nejrůznějších fondů, aby se na nich přiživily nejrůznější neziskové organizace a nadace, a nadále se tak jen vytvářely umělé projekty, jejichž cílem není řešení problémů, ale byznys jednotlivců nebo narychlo zřízených subjektů?

Za největší chybu, která se doposud neřeší, považuji velmi častou migraci romských rodin, a to především do Velké Británie. Velmi často se stává, že se tak děti vyhýbají povinné školní docházce a stává se, že nechodí do školy i více než čtyři měsíce. Děti migrujících rodin pak nezískají ani základní vzdělání. Školská zařízení většinou nemají ani potuchy, kde se ten či onen žák nachází a jestli navštěvuje jiné vzdělávací zařízení. Chybí zde centrální registr na úrovni Evropské unie. A nemusí jít jen o problematiku migrace, ale o podchycení těch romských rodin, z nichž děti nedocházejí do základní školy a nemají vůli ke změně a nápravě. Většinová společnost jistě má co nabídnout. Měla by také vyžadovat plnění základních povinností. Pokud je kdokoliv odmítne naplňovat, sankce jsou na místě. Podíl obecních a městských samospráv by mohl být větší, stejně jako tlak na to, aby se tato problematika stala věcí všech, co chtějí prevenci. Represe bývá až vynuceným krokem.

Vlastimil Balín, jednatel sdružení Občané městu, město občanům, Most
Tak už se dlouho, příliš dlouho nic nedělo. Je to nuda. Kdeže jsou nepokoje v Janově, ve Šluknovském výběžku, ve Varnsdorfu, na Vysočině, Ostravsku či jinde? Akce parazitující, žel, na rozjitřeném společenském povědomí části populace měly charakter nepokojů a byly režírované populisty a šovinisty, kteří jsou proti všemu a všem, zejména národnostním menšinám. Přitom sami o sobě tvrdí, že nejsou rasističtí. Dařilo se jim putovat českými kraji, protože měli podporu i od řady politiků a tzv. osobností české společnosti. Ano, relativně dlouho se nic nedělo. Když se příliš dlouho neděje nic, co by poskytovalo živnou půdu různým extremistům, nejde to prostě těmto lidem pod nos, protože to nedává příliš velké šance jejich jinak bezobsažné prezentaci.

A ejhle, zadařilo se. Internetový prostor a od něj i ten reálný byl zasažen "šípem satanovým". Videonahrávka policie z rvačky několika také opilců, z níž nebylo jasné, kdo k ní zavdal příčinu, kdo se vlastně zúčastnil a s jakými motivy, začala kolovat po internetu.

Také ke mně se dostala, a hned z několika stran. Nadzvedlo mě však její další pokračování, které bylo sice stejné jako "první vydání", ale rozesilatelé jej nazvali "Napadení v Duchcově -- to, co vám média odmítla ukázat". Kdosi naznal, že reakce na první oznámení a videoprezentaci nebyly tak silné, jak očekávali a potřebovali, tak proč nepřitvrdit a nezakalit vodu ještě víc, že?

Přesto se dá z videonahrávky udělat i jiný závěr než ten, který je nám předkládán. Předně si stačí přes její minutáž a obsah položit některé otázky:

1) Proč policie zasahovala až tak pozdě? To se nejdříve "kochala" pohledy na "válčící" strany nebo čekala na to, kdo zbude na zemi, aby je mohla bez problémů sebrat?

2) Kdo a proč někdo -- zřejmě od policie -- umožnil zveřejnění jinak důvěrných důkazů? Bude zodpovědná osoba potrestána? (zdůrazňuji odpovědná osoba, nikoliv onen již propuštěný divák-policajt).

Nabízejí se i některé další postřehy. V Duchcově, kde je jindy problém, aby se na akci sešlo třebas jen třicet lidí, se najednou (a jak rychle) uskuteční demonstrace čítající několik stovek osob. A jsou na ni svážení účastníci, přičemž policie zabaví některým jednotlivcům i několik kusů zbraní. Jistě jde o náhodu, že jako vždy jsou v prvních řadách osvědčení bojovníci proti Romům a jiným menšinám, jako např. senátor Doubrava z hnutí Severočeši, představitelé "staré" Dělnické strany i její nově se formující severočeské odnože.

Někdy se mi zdá, že takováto situace vyhovuje i některým jednotlivcům z řad orgánů činných v trestním řízení, mezi nimiž se najdou osoby s latentními averzemi proti menšinám. O profilu některých městských strážníků si dle vlastní zkušenosti iluze rovněž nedělám.

Kolem tohoto duchcovského konfliktu není prostě vše tak čiré a jednoznačné, jak videonahrávka ukazuje. Koukněme se občas za objektiv kamery, za řádky psané počítačem či "starodávným perem", podívejme se blíže, častěji, kdo a proč něco píše, komu vyvolávání problémů ve společnosti slouží. A bude nám třeba řada věcí a problémů jasnějších.

Jiří Dolejš, parlamentní poslanec za KSČM, Praha
Bylo by chybou nadále přecházet provokace tzv. Dělnické strany. V situaci, kdy v České republice extremisté opakovaně přicházejí organizovat násilné provokace do lokalit sociálního vyloučení (Duchcov 23. června, České Budějovice 29. června), považuji za krajně nezodpovědé, když ústavní činitelé přicházejí s výroky, které mohou drzost extremistů ještě zesílit. Nepřímo tak přitakávají pogromistickým náladám, šířených hajlujícími "ultras" v ulích českých měst.

K těmto nezodpovědným výrokům bohužel patří např. opakované výzvy senátora Tomia Okamury k vysídlování Romů. Je necivilizované už jen hlásání názoru, že problém sociálního vyloučení se má vyřešit etnickou segregací a migrací. Posílat nepohodlné lidi do Indie, do Habeše či kamkoliv připomíná doby, kdy byly připravovány vysídlovací plány pro slovanské obyvatelstvo. To by nám s takovým přístupem veřejná debata viditelně "zhnědla".

V zemi roste nezaměstnanost, vzmáhá se počet těch nejchudších, a my budeme dělat hromosvod společenských frustrací ze sociálně vyloučených?

Provokatéři v Českých Budějovicích stejně jako v Duchcově se přišli rvát a zvyšovat napětí. Žádné řešení nepřinášejí, v tom jsou jejich aktivity jak nebezpečné, tak i jalové.

S vlastenectvím ani s dělnickou politikou tyhle xenofobní provokace a vyhrožování mocí silné ruky nemají vůbec nic společného.

Tyto události mají dvě roviny. Jednou je nezbytná účinná ochrana před násilnou kriminalitou obecně. Počínaje smysluplným využitím kamerového systému a konče akceschopností policejních složek. Je ošidné nechat v tom starosty obcí plavat, jak sami umějí, zatímco stát jim nepomůže. Rozhodně by ale neměli brát spravedlnost do svých rukou občané sami. A viníci by měli být nekompromisně stíháni, padni komu padni. Jestliže se v Břeclavi loni ukázalo, že mladý Petr Z. si všechno vymyslel, zde se aktéři nechutného útoku v podstatě přiznali. Takže státe, jednej. Tady by se chtělo říci -- a tečka.

Druhou rovinou je ale bohužel tendence spojovat konkrétní trestné činy s principem kolektivní viny, navíc s rasovým kontextem. Mezi lidmi, na sociálních sítích, v internetových diskusích se rozmáhá móda vulgárních pogromistických vyjádření, často dokonce otevřeně nabádajících k útokům na jiné skupiny obyvatelstva. Dnes jsou to Romové, a zítra? Ukrajinci, Vietnamci a nakonec chudí a nadbyteční Češi? V případě Duchcova to vypadalo, jako by si tu někdo testoval sílu na podobné kampaně.

A jak klíčová média, tak státní instituce se neumí včas a důsledně vůči těmto projevům extremismu ohradit. Někteří dokonce na těchto náladách krátkozrace surfují. Ano, se sociálním vyloučením se často pojí průvodní patologické jevy. Copak ale bílá majorita nepáchá násilné trestné činy? A píše snad v takových případech někdo o bílém nebezpečí a potřebě ztrestat celou sociální enklávu represí státu? Neřku-li občanským lynčem? Kořeny patologických jevů provázející sociální vyloučení nespočívají v příslušnosti k nějaké národnosti. A pokud se latentní anticiganismus překlápí do otevřeného rasismu, tak by si měli i obyčejní členové majority uvědomit, že nebezpečí sociální agrese se může šířit až k nim. Riziko sílícího sociálního pnutí dnes již i u nás je v tom, že fašizace společnosti může sice v 21. století získat nový kabát, ale není o nic méně nebezpečná.

Lidská důstojnost a demokracie nejsou snad prázdné pojmy. Jejich obrana však začíná u funkční ekonomiky, která vytvoří skutečné šance. Hony na tzv. parazity jsou bez této podmínky jen přiléváním oleje do ohně.

Vyšlo v Romano hangos 7-8 2013 ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 31.7. 2013