30. 7. 2013
Z projevu papeže Františka předneseného 25. července v Rio de Janeiro v komunitě Varginha
Brazilský lid, zejména ti nejchudší mezi vámi, dokáže nabídnout světu cenné poučení o solidaritě. Na tomto světě je solidarita příliš často zapomínána nebo umlčována, protože je nepříjemná. Zdá se to být skoro jako ošklivé slovo ... solidarita. Rád bych apeloval na ty, kteří mají k dispozici větší zdroje, na státní úřady a na všechny lidi dobré vůle, kteří usilují o sociální spravedlnost: Nikdy nepřestaňte pracovat pro spravedlivější svět, charakterizovaný větší solidaritou! Nikdo nemůže zůstat necitlivý vůči nerovnosti, která na světě přetrvává! Všichni, podle svých konkrétních možností a své konkrétní odpovědnosti, by měli být schopni osobně přispět tak, aby se skoncovalo s mnoha sociálními nespravedlnostmi. Kultura sobectví a individualismu, která často přežívá v naší společnosti, není, opakuji,není to, co vede k obyvatelnějšímu světu. Naopak vede k němu kultura solidarity. Kultura solidarity znamená, že pohlížíme na druhé lidi ne jako na soupeře nebo na statistická čísla, ale jako na bratry a sestry. A my všichni jsme bratři a sestry!
Rád bych podpořil úsilí, které činí brazilská společnost ve snaze integrovat všechny své členy, včetně těch, kteří trpí nejvíc a jsou nejpotřebnější, prostřednictvím boje proti hladu a nedostatku. Žádné množství "akcí ve prospěch společenského souladu" nebude mít efekt, ve společnosti, která ignoruje, odsunuje na okraje anebo vylučuje nějakou svou část. Ta nikdy nedosáhne harmonie ani štěstí. Taková společnost se prostě ochuzuje, přichází o něco podstatného. Nikdy nesmíme dovolit, aby nám srdce ovládla kultura odhazování jiných, protože jsme bratři a sestry. Není možné nikoho zahodit! Trvale mějme na paměti toto: teprve když jsme schopni své věci sdílet, stáváme se opravdu bohatými, všechno, co sdílíme, se tím rozmnožuje! Jen pomyslete na to, jak Ježíš rozmnožil ty bochníky chleba! Mírou velikosti společnosti je to, jak zachází se svými nejchudšími, s těmi, kteří kromě své chudoby nemají nic!
Rád bych vám také řekl, že Církev, "advokátka spravedlnosti a obránce chudých, kteří čelí nesnesitelným sociálním a hospodářským nerovnostem, které volají do nebes" (Dokument Aparecida, 395), chce nabídnout podporu pro všechny iniciativy, které znamenají autentický rozvoj pro všechny lidi a pro každou osobu jednotlivě. Milí přátelé, je opravdu nutné dávat hladovým chleba - to je akt spravedlnosti. Ale existuje také hlubší hlad, hlad po štěstí, které dokáže uspokojit pouze Bůh - hlad po lidské důstojnosti. Nedochází ke skutečné podpoře společenského dobra ani ke skutečnému lidskému vývoji tam, kde existuje nevědomost ohledně základních předpokladů, které musejí vládnout každému národu: život, což je dar od Boha, hodnota, která musí být vždy chráněna a podporována, rodina, základ společné existence a lék na roztříštěnost společnosti, integrální vzdělání, které se nesmí redukovat jen na přenos informací za účelem vytváření zisku, zdraví, které musí usilovat o integrální blaho osobnosti, včetně duchovního rozměru, který je životně důležitý pro lidskou rovnováhu a zdravou koexistenci, bezpečnost, při pevném vědomí, že násilí lze překonat pouze změnou lidských srdcí.
Chtěl bych dodat jeden poslední bod. Zde, jako v celé Brazílii, je mnoho mladých lidí. Vy mladí lidé, mí drazí mladí přátelé, projevujete zvláštní citlivost vůči nespravedlnosti, ale jste často zklamáváni skutečnostmi, které hovoří o korupci, páchané lidmi, kteří dávají přednost svým vlastním zájmům před společným dobrem. Vám a všem opakuji: Nikdy nesmíte podlehnout zklamání. Nesmíte ztratit víru, nesmíte dopustit, aby zlikvidovali vaši naději. Situace se mohou změnit, lidé se mohou změnit. Buďte první, kteří usilují o dobro, nezvykejte si na zlo, ale poražte ho dobrem. Církev je na vaší straně. Přináší vám cenné dobro víry, přináší vám Ježíše Krista, který "přišel, aby měli život a měli ho v hojné míře" (Jn 10:10).
Zdroj v angličtině ZDE