Britská konzervativní vláda brání tisícům Britů žít ve své zemi

9. 7. 2013

Dnes je první výročí drastického opatření, které zavedla britská konzervativní ministryně vnitra Teresa Mayová. Britští občani, kteří mají manžela (nebo manželku) s občanstvím mimo Evropskou unii, musejí mít roční příjem ze zaměstnání v Británii ve výši 18 600 liber, jinak nemají právo přivézt si manžela či manželku do Británie. Zkušební lhůta na udělení trvalého pobytu v Británii byla zároveň prodloužena z dvou na pět let.

Tato dvě nová opatření brání tisícům Britů po celém světě v návratu domů. Píše o tom v deníku Guardian televizní produkční Richard Fabb. Po pěti letech života v Austrálii s manželkou a dvěma dětmi se plánovali vrátit do Británie a zjistili, že je to nemožné. Fabb jako televizní produkční pracuje na volné noze a má v Austrálii možnost ročně vydělávat o hodně více než 18 600 liber ročně. Ukázalo se však, že je nemožné zařídit si trvalé zaměstnání v Británii z Austrálie.

Autor píše, že hlavním důvodem pro rozhodnutí nevrátit se do Británie bylo prodloužení zkušební lhůty na pět let. Jeho manželka chtěla v Británii získat kvalifikaci jako porodní asistentka, což je možné pouze s vládním stipendiem. To však nedostane, pokud nemá v zemi trvalý pobyt. "Pro mou manželku, které se vůbec nelíbí vyhlídky na to, že bude muset opustit svou velkou, slunečnou, prosperující zemi a přestěhovat se do malé, šedivé, zdeprimované země, kterou já stále miluji, byla možnost nové kariéry jako porodní asistentka jediným atraktivním rysem přestěhování se, ale i to padlo."

Ve svém posedlosti zabránit lidem, aby se vraceli do Británie, Mayové a její kolegové vůbec nechápou emocionální a logistickou složitost, s níž se musejí potýkat mezinárodní partnerské vztahy. Takže se už řadu měsíců snažím zvládnout způsob života, který mi připadá jako z románu od Franze Kafky, píše autor. Mám pocit smutku a paniky, že už nikdy nebudu moci nazývat Británii svým domovem.

V úterý se v této věci koná demonstrace před britským ministerstvem vnitra. "Doufám, že demonstranté přimějí vládu, aby se do systému vrátila určitá lidskost a zdravý rozum. Pro mě a mnoho dalších lidí je už příliš pozdě. Zůstávám v exilu v Austrálii. Exil nebýval typickým rysem britského života, dneska tomu ale tak je."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 9.7. 2013