Adorace čínského pragmatismu není na místě

9. 6. 2013 / Miroslav Uhlíř

Uvědomme si, že se jedná o zemi, kterou před pár desetiletími zasáhla vláda Mao Ce-Tunga, po jehož "Velkém skoku vpřed" postihl zemi velký hladomor. V pozici, ve které se Čína po tomto experimentu nacházela, bylo jedinou možností, jak vyjít rychle z naprosté zaostalosti, nabídnout světu svou práci téměř zdarma.

V článku vyzdvihovaný totální čínský pragmatismus není zřejmě nic jiného, než využití toho nejhoršího z režimu komunistického, tj. despocii a z kapitalismu, tj. tvrdé vykořisťování a honbu za okamžitým ziskem. Je pravda, že po desetiletích vývozu levného zboží při minimálních výdajích na zaměstnance Čína disponuje obrovskými devizovými rezervami, zůstává však dále závislá na poptávce Západu. Číňané obdivují Evropu a její životní úroveň a staví napodobeniny Hallstattu nebo Benátek, zatímco u nás se napodobeniny čínských měst zatím nestaví.

Zamysleme se také nad tím, zda země, která razí politiku jednoho dítěte, stále omezuje svobodný přístup k informacím, a ve které např. diskuse o brutálním potlačení demonstrací na Náměstí Nebeského klidu v roce 1989 je stále postihována, může být nejlepším místem k životu a poskytovat k němu příznivé podmínky. Nabízením levného zboží a nadopovanými nezletilými sportovci na olympiádách se Čína mezi elitu nedostane. Nedávno byla zveřejněna na internetu zpráva o sebevraždě čínských školáků jen proto, že nevypracovali domácí úkoly.

Z těchto zpráv a z totálního nasazení čínských lidí při stále nízké kvalitě života plyne, že tato společnost nezažívá šťastný vývoj a je pouze extrémně zapřažena a využívána jako manufaktura pro výrobu zboží všeho druhu. Přál bych Číňanům bohatství, které by mimochodem také vrátilo atraktivitu zaměstnávání lidí v Evropě a vytvořilo by vyrovnanější podmínky v mezinárodním obchodě.

"Evropský model je ten nejdokonalejší životní model na světě", řekl ve svém vystoupení na sjezdu sociální demokracie nedávno zesnulý Valtr Komárek. Antika, renesance, francouzská revoluce...Nemusíme si brát příklad z Číny nebo Venezuely.

Vytisknout