Monitor Jana Paula

Eva Prokopcová vystavuje v  českobudějovické galerii Měsíc ve dne

7. 6. 2013 / Jan Paul

Výstava Evy Prokopcové pod názvem Hudba byla zahájena ve čtvrtek 6. června v galerii Měsíc ve dne v  Českých Budějovicích. Tato galerie se pod pečlivým dramaturgickým vedením Elišky Štěpánové a Františka Nárovce neorientuje výhradně jen na mediálně notoricky známá jména, ale mapuje tvůrčí snažení mnoha kvalitních a zajímavých umělců, kteří se spíše než svému PR věnují soustředěné práci v atelieru. To platí i pro Evu Prokopcovou (nar. 9.2.1948 v Českém Krumlově), která je na české výtvarné scéně výrazným solitérem, a to nejen pro svoji mírnou a uzavřenou povahu, ale i tím, o co se v malbě snaží.

Eva Prokopcová maluje převážně v cyklech a do svých nových obrazů promítá předchozí malířskou zkušenost. Charakteristickým rysem její malířské tvorby je lyrická expresivní abstrakce v barevně výrazném kolorismu akcentujícím jak kresebný tah štětcem, tak i lazurní nanášení barev. To se plně projevuje i v posledních a nyní v galerii Měsíc ve dne vystavených obrazech, které jsou inspirovány poslechem vážné hudby. Jako bychom v nich skutečně slyšeli tóny trubek, zvuk klavíru, rozevlátost smyčců či údery bubnů. Autorka svoji malbou vyjadřuje vnitřní pocit a to je pro obsah jejího malířství typické.

V době, v které je zpochybňováno co se dá, může toto tvrzení vypadat jako fráze, avšak v současném malířství a vůbec v umění, které jak jinak samozřejmě čerpá i z vnitřních pocitů, mi právě chybí upřímnost, schopnost díla otevřít divákovi osobnost jeho tvůrce. Až příliš často nalézám v současném umění jen postoje, tvrzení, deklamace, proklamace, blábolení tvářící se jako velké pravdy, sofistikované jinotaje, hříčky, nalézám reflexe všeho možného i nemožného, jen jaksi autora a jeho názor na svět v něm nenalézám. Život bez malování si Prokopcová nedovede představit, výjimečně s ním srůstá v jeden celek.

Pozorujeme-li a vnímáme skutečně pečlivě obrazy Evy Prokopcové, máme možnost nahlédnout do jejich hloubky, zahlédnout v nich mnohem více, než jen umě uspořádané barvy a tahy štětcem na plátně. Nalezneme křehkost člověčenství, schopnost mít rád život s tím, co přináší, přijímat i smutek a přitakat radosti a kráse a z krásy se radovat. To vše, co jistě dnešnímu hlukem otupenému sluchu zní banálně a směšně, je ale velmi vzácné, protože jsme v sobě jaksi potlačili schopnost slyšet trávu růst. Vidíme, ale nespatříme, slyšíme, ale nenasloucháme, mluvíme, ale nepřemýšlíme o tom, co říkáme a sdělujeme.

Eva Prokopcová studovala Střední kamenicko-sochařskou školu v Hořicích, architekturu na ČVUT v Praze a pak Akademii výtvarných umění v Praze, kterou absolvovala v roce 1983. Uskutečnila okolo tří desítek samostatných výstav a její díla jsou zastoupena ve sbírkách mnoha významných galerií včetně Národní galerie. Žije a pracuje v Českých Budějovicích. Galerie Měsíc ve dne provozuje i po celý den otevřenou literární kavárnu, v níž pořádá různě koncipované večery věnované poezii a literatuře. Výstava Evy Prokopcové bude otevřena do 7. července 2013. Otevírací hodiny jsou po-pá 12.00-18.00 hodin.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 7.6. 2013