Zeman nikdy nebyl a nebude sociálním demokratem

5. 6. 2013 / Stanislav A. Hošek

reakce na článek Štěpána Kotrby "Levice ode zdi ke zdi"

Profesor Horák byl podle mých znalostí zaměstnancem CIA, který pro ni vytvářel anglické přehledy československého tisku, prováděl činnost, kterou si zajišťuje i každý dobrý novinář o okruzích svého zájmu a psaní. Takové aktivitě se mezinárodně říká zpravodajská.

Užívat slovo agent, které má ještě z dob nadvlády KSČ pejorativní přídech, je vyjádřením minimálně manipulativním, ne-li dokonce dehonostujícím. A vůči mrtvému, který se nemůže bránit i tak trochu nemravné.

Rakovnický proud v žádném případě nevznikl z příznivců Jiřího Horáka. Ba právě naopak. Dokazuje to mimo jiné kupříkladu fakt, že do voleb v roce 1993 nominoval za kandidáta na předsedu ČSSD svého vlastního zástupce, Jiřího Paroubka, a to právě proti Horákově kandidátovi Pavlu Novákovi.

Na sjezdu ČSSD v roce 1993 tedy nebyl Zemanovým protikandidátem Paroubek.... Zeman byl protikandidátem Pavla Nováka, kterého si za předsedu ČSSD přál a dlouhodobě podporoval Jiří Horák pro jeho zjevný antikomunismus a proto, že byl za nadvlády KSČ perzekuován. Zemana si prosazovala Praha a zejména Jozef Wagner, pozdější jeho největší kritik. Kromě oněch dvou kandidovali pak ještě Paroubek za Rakovnický proud a dokonce i exministr Petr Miller rovněž s pražskou nominací. Do druhého kola postoupil se Zemanem, k nechuti Horáka, Paroubek. Po poradě delegátů za Rakovnický proud se ale Paroubek vzdal své kandidatury ve prospěch Pavla Nováka, což byl ústupek Horákovi, kterého většina členů RP respektovala pro jeho kvality přirozeného demokrata, který si na něj nemusel hrát, ba nemusel se do něj ani stylizovat, jak tomu bylo prakticky u všech tehdejších politiků u nás. V druhém kole pak Novák velmi těsně se Zemanem prohrál. Nikoliv Paroubek.

Rozhodujících pár hlasů Zemanovi po divoké poradě dodali Mladí sociální demokraté, přesvědčení k tomu Grossem. Jako předseda sjezdové volební komise to vím bezpečně. A jako člověk, který dobře znal v té době Zemana, tak předpokládám s vysokou jistotou, proč Zeman Grosse později protěžoval a Paroubka naopak kde mohl, tak doslova dusil. A to i když byl Paroubek náměstkem pražského primátora, čehož mohl Zeman naopak využívat ve prospěch strany. Ovšem mu nikdy nešlo o stranu, ale jen a jenom o sebe.

Ve svém textu autor dále tvrdí, že se skupina členů v Rakovnickém proudu cituji: "vymezovala proti 'nebezpečí Zemanova způsobu politiky' a proti pronikání komunistických emigrantů do ČSSD", konec citace. Rakovnický proud opravdu od svého vzniku byl proti Zemanově předsednictví. Ten trend jsem prosazoval osobně především já. Tvrdil jsem od Zemanova vstupu do ČSSD, že nikdy nebyl a nebude sociálním demokratem, že si stranu pouze vybral jako zavedenou značku, aby ho vynesla do nejvyšších funkcí, že je málo politicky vzdělaný a že je intelektuálský hulvát. Doufám, že alespoň v tomto mi dáte za pravdu. Antikomunismus pak v žádném případě nebyl stěžejní částí programu Rakovnického proudu. Na to měla ČSSD a Zeman sám vedle sebe právě zmíněného Pavla Nováka jako místopředsedu.

Rakovnický proud po mém odchodu z Prahy v červenci 1993 byl už prakticky bez mého vlivu, ale nebyl ve straně bezvýznamným, jak tvrdíte. Stále v něm působilo několik poslanců, místopředseda Novák s nimi úzce spolupracoval a jenom jeho předčasná smrt zavinila, že osud strany zůstal jen a jenom v rukách Zemana a později jím vybraných slabých hráčů Špidly a Grosse, o nichž jsem od počátku tvrdil a také veřejně psal, že je Zeman navrhoval sjezdu za sebe proto a jenom proto, aby se ukázala obrovská mezera mezi ním a jimi. Nechci to tady rozebírat, ale publicisté, kteří velebí Špidlu, by si měli vyhledat, co vlastně jako dlouhodobý místopředseda vlády ve sněmovně prosadil.

Ale zpět k Rakovnickému proudu. Ten mimo jiné založil Společnost W. Brandta a B. Kreiskeho, která se věnovala především vzdělávání funkcionářů ČSSD, o něž Zeman neměl absolutně žádný zájem. Ta zase sedmnáct let vydávala časopis Trend, který byl šířen celostátně a ne jen pro pražský region. Členové Rakovnického proudu byli i ve vedení místních, okresních i krajských výborů strany, měl své zastupitele, radní i poslance.

Jednu pravdu ve svém textu ale autor má. Zeman doslova jeho členy nenáviděl, protože mimo jiné viděl v razanci Paroubka velkého soka. Ego měli a mají dosud přebujelé oba dva stejně, jenže Paroubek byl vždycky a je dosud, mnohem pracovitější, zatím co Zeman je líný, opravdově líný, nejen že to sám o sobě tvrdí. Potvrdil mi to Pavel Novák, který mu byl několik let nablízku. Doslova mi řekl, že Zeman není ochoten (já dokonce říkám že schopen) v žádném problému jít do hloubky. Jeho vysoká inteligence mu ale stačí k tomu, aby z povrchních znalostí si udělal politický závěr. Vesměs populistický.

Ve svém textu nakonec o Rakovnickém proudu autor píše, cituji: "Horákovce Zeman posměšně nazýval 'urologickou klinikou' v Lidovém domě, vzhledem ke stáří jejich některých představitelů", konec citace. Podle mých znalostí je spíše pravdou, že Horákovce i samotného Horáka, z jakéhokoliv vlivu v Lidovém domě, ale i v celé ČSSD, systematicky vyřadil. Horáka zbavil i čestného členství ve straně. Konec konců ke Komárkovi se nechoval v té době o moc lépe, i když docela nedávno se k jeho památce lísal. Pokud Zeman opravdu vyslovil to, co o něm autor píše , pak to jenom dokazuje pravdivost jedné mé základní Zemanovy charakteristiky, kterou jsem o něm písemně sdělil sjezdu ČSSD v roce 1993, a sice, že je "intelektuálským hulvátem". Nemluvě o tom, že jde o odporný příklad deklasace seniorů.

Autor patřil k Rakovnickému proudu, pokud byl do roku 1996 členem ČSSD.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 5.6. 2013