Můj strýc Reinhard Heydrich

7. 6. 2013 / Jiří Bátěk

Peter Thomas Heydrich, herec, šansoniér a recitátor, byl synovcem a kmotřencem nechvalně známého Reinharda Heydricha, jednoho z nejmocnějších mužů Třetí říše, klíčovou postavou "konečného řešení židovské otázky".

Jako malý chlapec si strýce značně idealizoval. Pamatoval si ho jako zdatného šermíře i dobrého houslistu a milovníka vážné hudby. Byl pro něj vzorem.

Po válce však pochopil zrůdnost nacismu i roli, jakou zde jeho strýc hrál. Pokrevní spřízněnost s rodinou Heydrichů ho silně traumatizovala, byla jeho stínem. Nedokázal se vypořádat se skutečností, že jeho strýc měl na svědomí smrt miliónů Židů, kteří skončili v plynových komorách. Trpěl depresemi, samotou, pocity viny. Éra nacismu bylo po válce tabuizované téma, s nikým si nemohl o svých pocitech promluvit.

Peter Thomas Heydrich se celý život zajímal o díla básníků pálených po roce 1933, aby vrátil hanobené autory do povědomí širší veřejnosti. Pozoruhodná je i jeho sebekritika, když si pokládá otázku, co by s ním bylo, když by Třetí říše nepadla. Byl by slušným člověkem, nebo by pokračoval v krvavých stopách svého strýce, kata českého národa?

Samotného Reinharda Heydricha charakterizuje jako člověka bažícího po moci a silně orientovaného na kariéru. Nebyl zaslepen ideologií a nenávistí k Židům či Čechům -- ti pro něj zřejmě přestavovali pouze prostředek, nikoli cíl.

Jeho otec, bratr Reinharda Heydricha, byl členem SS. Sloužil ve válce u propagandistické jednotky vyrábějící noviny pro vojáky. Po smrti Reinharda Heydricha (zemřel v Praze v červnu 1942 na následky atentátu) se jeho otci dostaly do rukou nějaké dokumenty, které u něj způsobily zásadní obrat. Od roku 1942 do své smrti v roce 1944 pomáhal Židům uniknout do ciziny, protože jako vydavatel měl přístup k tiskařským strojům, kde tiskl falešné průkazy. Než v roce 1944 spáchal sebevraždu, pomohl asi 300 lidem.

Knihou nás provází Hans-Georg Wiedemann, německý teolog, farář a jeho dlouholetý kamarád. Nalezneme zde i stručnou charakteristiku Protektorátu Čechy a Morava vč. role Reinharda Heydricha, jeho záměrů a cílů.

Několik ukázek z knihy:

"Děsí mě, že dneska již mnozí nevědí, kdo byl Reinhard Heydrich".
Hans-Georg Wiedemann

"Když se vypořádám s minulostí, bude to znamenat, že se mnou něco není v pořádku, protože pocit odpovědnosti za takové dědičné zatížení se nikdy nemůže vytratit".
Peter Thomas Heydrich

Výňatek z rozhovoru Hanse-George Wiedemanna s Peterem Thomasem Heydrichem:

Vyhledával jsi nějaké bližší kontakty s jinými příslušníky druhé generace po pachatelích, zejména s rodinou svého strýce?
Ne. (...) Manželka Reinharda Heydricha a jeho děti vůbec nechápaly, co všechno se stalo. Odmítaly jakékoli zpracování skutečnosti. Dům, který patří mé tetě, se později stal jakýmsi Heydrichovým muzeem.

Jak posuzuješ známý výrok spolkového kancléře Helmuta Kohla o "milosti pozdějšího narození"?
Považuji tu větu za nemožnou. (...) Následující generace nenese vinu, ale nese odpovědnost.

Věříš, že hnědá diktatura je v německém národě poražena nejen vojensky, ale také ideologicky, jak to tvrdil jeden historik?
Ne, zcela určitě ne ideologicky. Obávám se, že by se v Německu, kdyby nastala opět podobně zlá hospodářská krize jako na konci 20. let, znovu zrodilo hnutí, které by mohlo být podobné nacionálnímu socialismu. (...) Obávám se, že Bert Bracht měl pravdu: "Lůno, z něhož vylezlo to, rodí stále".

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 7.6. 2013