Kdo je hlavním viníkem letošní povodně v Česku

7. 6. 2013 / Jiří Jůdl

Počítejme tedy. Všechna data jsou z přístupných zdrojů a bude pouze ku prospěchu, až se všechna data v klidu zpracují podrobně. Je však skoro jisté, že podrobná analýza skončí stejně jako v roce 2012, když rozbor vypracovaný Janem Kukačkou a použitý k interpelaci na předsedu vlády PhDr Vladimíra Špidlu), byl prakticky zahozen. Konstatovalo se, že nelze nic předpovídat, regulovat a navíc hráze, které se slibovaly postavit na ochranu, nejsou ani za 10 let hotovy.

Protože spousta čísel nikomu nic většinou neřekne, je lepší znázornit povodeň v obrázku, kde jsou zachyceny časové průběhy průtoků hlavních aktérů povodně - Vltavy, Berounky, Sázavy a Labe.

Analýza průběhu povodně 2002 Jana Kukačky jako parlamentní tisk 282 ZDE

Analýza povodně 2013

ZVĚTŠIT

Na první pohled je vidět, že průběh této povodně nerežírovala jen příroda, ale hlavně člověk. Všechny přehrady ve vltavské kaskádě byly prakticky plné. V neděli a pondělí (26.5, 27.5.) začalo intenzivněji pršet a předpověď správně předpovídala další zhoršení počasí. Dokonce fotbaloví fanoušci se začali bát o osud sobotního ukončení Gambrinus ligy. Přímé přenosy pak podrobně ukazovaly, kolik vody je na trávnících, přestože mají stadiony perfektní drenáže. Správa povodí však věří, že vše zvládne. Na odtoku z Orlíku je vidět, že odpouštění je až do neděle (2.6) denně v pravidelných hodinách pouze pro turbínu. Teprve v neděli v poledne, se zvedá najednou prakticky 7x odtok, z původních průměrných 220 m³/s naráz na 1800m³/s, a později až na 2000m³/s. Protože všechny nádrže pod Orlíkem jsou plné, promítá se toto zvednutí odtoku s malým zpožděním přes Slapy až na poslední nádrži Vrané. Tím je zasazena Praze a hlavně na Labi smrtelná rána, protože se k této rázové vlně přidávají Berounka a v malém i Sázava.

To znamená, místo toho, aby kaskáda buď předběhla, nebo zpozdila nárůst v neregulované Berounce a Sázavě, což by měla být její hlavní úloha, tentokrát tomu je právě naopak. Ani na Lipně, Orlíku a Slapech nebyly vytvořeny žádné rezervy, které byly dříve na jaře připraveny. Pokles o několik metrů bylo na přehradách běžné, což představuje rezervu větší než 150 mil m³ a v letošní povodni to mohlo hrát klíčovou roli. Výmluvy, že je kaskáda určena k rekreaci, rybolovu a výrobě elektřiny, tentokrát nesmyslně přineslo spoustu lidského utrpení a obrovské škody. Přitom už v podrobném rozboru Jana Kukačky z roku 2002 se konstatovalo, že samozřejmě množství vody neovlivníme, ale značně můžeme díky Vltavské kaskádě ovlivnit průběh povodně. Zvláště na dolním toku znamená každý centimetr nárůstu hladiny nepředstavitelné utrpení.

Přitom, jak je z grafu patrné, dokonce včasným preventivním upouštěním začátkem týdne (např. od út. 27.5.) únosným průtokem 500 až 600 m³/s, šlo rozprostřít obrovskou nárazovou vlnu, a včas odpustit více jak 150 mil m³, což mohlo prokazatelně snížit hladinu v Praze až o metr, ale hlavně snížit hladinu na dolním toku pravděpodobně až o několik metrů. (v obrázku červená čárkovaná čára). Rychlost toku je při menším průtoku v užším korytě mnohem větší a nárůst hladiny na Labi by byl mnohem menší.

Kdo tentokrát měl jednat, to se možná nikdy nedozvíme, ale v porovnání s krabicí pana Ratha, jsou tyto zbytečné škody nepředstavitelně vyšší, takže nezbývá než doufat, že to hledání viníků nebude pana senátora Kuberu tolik iritovat. Nejdůležitější by však mělo být, nestrkat hlavu do písku, protože za pár let jí budeme mít zase zbytečně pod vodou.

Vytisknout