Prosím o korektnost

7. 6. 2013

Dne 6.6.2013 byl na Britských listech zveřejněn článek: Jakub Szántó nepravdivě nařknul Britské listy z podpory syrského režimu", ve kterém bylo několik nepravdivých údajů, nebo údajů poškozujících občanskou čest a dobrou pověst, ve smyslu neoprávněného zásahu do práva na ochranu osobnosti, píše Daniel Solis.

Konkrétně bych rád uvedl větu:

"Nicméně Solis, který skutečně propagandisticky podkuřuje režimu Bašára Asada, je vůči BL autorsky v opozici."

Chtěl bych tedy využít obecných prstředků práva na ochranu osobnosti a žádám Vás o zadostiučinění ochrany před zásahem do do práva na ochranu osobnost, aniž bych se jí samozřejmě hodlal dovolávat soudně. Jsme zde "inter pares" a jako velcí kluci si to můžeme vyříkat sami mezi sebou. Nepřekvapují mne podobné útoky od Tomáše Halíka, ale překvapují mne to od názorově blízkého media, jakým jsou Britské listy.

Proto prosím, aby bylo veřejně známo, že nejsem vůči BL autorsky v opozici - pokud to nebude objektivně podloženo. Sám se tedy autorsky v opozici vůči BL necítím, dokonce ani netuším co to přesně znamená.

Dále prosím předložit důkazy, že "Solis, (...) skutečně propagandisticky podkuřuje režimu Bašára Asada.". Moje zpravodajství o situaci v Sýrii vychází z mých osobních poznatků a analýz. Pokud s mými názory na konflikt v Sýrii pan Veselý, nebo Britské Listy nesouhlasí, považuji za korektní polemizovat prostřednictvím podložených věcných argumentů. Pokud pan Veselý napíše, že skutečně (sic!) podkuřuji propagandisticky ať již to je komukoliv, je nutné, aby toto tvrzení dokumentoval. Velmi by mně zajímalo jak by to udělal protože propaganda je doménou institucí nebo placených agentur, nikoliv nezávislého žurnalizmu, který provozuji bezúplatně a kterého motivací je nespokojensot s kvalitou informací poskytovaných medii středního proudu, které považuji za silně tendenční. Vzhledem k informačnímu embargu k oficiálním pozicím vlády, která je sestavena i z opozičních činitelů Aliho Haidara a Quadriho Džamila. Považuji za neúnosné nezveřejnit například plán syrské vlád na národní usmíření a tvrdit sveřepě, že žádný dialog neprobíhá a režim je neústupný. Nemusíme ale zacházet do zbytečných detailů. Existuje přece něco jako Svoboda vyjadřování, což je svoboda slova, neboli svoboda projevu, tedy svoboda vyjadřovat se bez cenzury a bez omezení. Nejde tedy jen o svobodu projevu, ale také o svobodu informace a myšlenky přijímat, vyhledávat a rozšiřovat jakýmkoli způsobem, bez ohledu na použité prostředky. Tyto svobody jsou úzce spjaty s konceptem svobody myšlenek. Tato definice je dohledatelná na wikipedii a opírá se mimo jiné o Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod.

Proto netuším, proč by mne měl někdo z Britských listů kádrovat, umravňovat, cenzurovat a nálepkovat, pakliže nemá úmysl mně poškozovat, šikanovat a ridikularizovat. Nejen, že by to bylo nedůstojné, ale i trapné a nemístné.

Dotčený článek také 'uvádí, že "Je ale pravda, že v Sýrii bylo nedávno asi pět českých novinářů a ti si pobyt hradili ze svého (možná že Tereze Spencerové pobyt uhradil její zaměstnavatel -- Literární noviny)"

Pravda to ale není.

1. Novinářů nebylo 5 ale byli 4.

2. Pobyt si nehradili ze svého, ale byli ubytováni v dobře zabezpečeném hotelu na náklady ministerstva informací Syrské arabské republiky, a to ve všech případech.

Doporučuji proto vaším prostřednictvím spolupracovníkům Britských listů, aby upustili od systematického poškozování mé osoby také na sociálních sítích. Registruji opakované pomluvy zejména pánů Kotrby a Dolejšího, které jmenovaní při každé příležitosti šíří v diskuzích Facebooku. Považuji to za dětinské a hanebné již jen proto, že se vůči těmto osobám nikterak nevyjadřuji a nechápu dost dobře jejich paternalistický přístup k mé osobě, do které jim ve skutečnosti vůbec nic není. Není mi jasné, z jakého důvodu se povyšují do pozice soudce dobrých mravů a zpravodajské erudice v prostředí společnosti, která si zakládá na svobodě mínění a na názorové pluralitě.

Poku pánové mají opačný názor, považuji za správné argumentovat spíše odborně, nežli formou ad hominem. Věřím, že by to v civilizovaném prostředí měl být běžná praxe.

Pokud pan Veselý píše článek o někom, koho zná osobně a dokonce s ním kamarádí a má jeho číslo, mohl by použít telefon a informace si předem ověřit.

Děkuji za pochopení a předpokládanou vstřícnost při vyhovění mé záležitosti.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 7.6. 2013