Překvapení: Kandidáti ve volbách běžně nehovoří o svých nedostatcích

7. 4. 2013 / Jan Čulík

Chápu zuřivou osobní zaujatost Karla Dolejšího proti Miloši Zemanovi, i když myslím, že by se neměla projevovat v profesionálních komentářích. Ve výše uvedeném příspěvku jde Karel Dolejší tak daleko, že Zemanovi (a zřejmě i Schwarzenbergovi) vlastně jaksi vyčítá, že v předvolební prezidentské kampani kandidáti a jejich týmy nehovořili o kandidátových nedostatcích.

Předností Klusákova a Remundova dokumentu Spřízněni přímou volbou je skutečnost, že od první minuty film varuje, že předvolební kampaň pro jakékoliv volby je na úrovni reklamy - tedy jde o manipulaci, lež. Je to banalita, avšak je přece jasné, že kandidát musí v předvolební kampani přimět voliče, aby "porozuměli" jeho volebnímu programu, který komunikuje voličům zjednodušenou, většinou primitivní formou. Je přínosem ke kultivaci českého politického prostředí, pokud Klusákův a Remundův film voliče upozorňuje: Pozor - jde o manipulaci.

Je poněkud komické stěžovat si, že kandidáti se při předvolební kampani sami neshazovali a nepoukazovali na své vlastní chyby. Vlastně je přece trapné, že každý kandidát (jehož při tom novináři houfně fotografují) vhazuje do volební urny volební lístek sám pro sebe. Jenže tak už to prostě je. Předvolební kampaň má určité charakteristické rysy a je poněkud komické vyčítat především Miloši Zemanovi, že je má... :)

A ještě jednou, tedy dokola: Ve své recenzi jsem poukázal na to, že zatímco Schwarzenbergova kampaň visela naprosto ve vakuu a neměla žádné reálné rysy - kandidát Schwarzenberg prostě NEBYL devatenáctiletý pankáč a NENÍ stoupencem skupiny Sex Pistols - Zemanova kampaň si racionálně uvědomila, že lidi budou hlasovat podle své (zhoršující se) ekonomické situace. Jinými slovy: Zatímco tedy Schwarzenbergova kampaň se prostřednictvím pražských odborníků na reklamu pokusila vytvořit naprosto nereálnou skutečnost, Zemanova prezidentská kampaň využívala reálných obav občanů z rapidně se zhoršující hospodářské situace. Je samozřejmě velkou otázkou, do jaké míry může prezident České republiky z funkce, která je v podstatě jen formální, zlepšit hospodářskou situaci ožebračovaných občanů, nicméně ten strach je reálný a Zemanova kampaň ho reálněji využila, to je vše. Na záležitosti mě osobně fascinuje, že nikdo ze Schwarzenbergova tábora dosud nevysvětlil, proč byl tento neexistující stařec pro pražskou intelektuální veřejnost tak mocným symbolem. Čeho vlastně? Intelektuálové nepoužili intelektu, aby to vysvětlili. Kdežto je úplně jasné, proč se - možná mylně - mohl stát Miloš Zeman symbolem ochrany občanů před ožebračováním.

Vytisknout