Velvyslanectví Syrské arabské republiky v Praze si dovoluje zaslat stanovisko k turecké roli v syrské krizi, které zaslalo Ministerstvo zahraničních věcí Syrské arabské republiky generálnímu tajemníkovi OSN a předsedovi Rady bezpečnosti.

• ˙ Nová etapa ve vztahu mezi Sýrií a Tureckem začala v roce 1998 na přání Sýrie, aby vztah s Tureckem byl co nejbližší. Turecký stát, který se Sýrií sousedí má i hodně blízkou historii. Sýrie se domnívala, že bližší vztah s Tureckem je v národním zájmu obou zemí.
• ˙ Syrská krize ukázala pravou tvář turecké vlády a Strany spravedlnosti a rozvoje. Turecko pokračovalo ve vyvíjení agrese proti Sýrii a jejímu lidu od počátku krize v Sýrii podle následujících skutečností: a) Turecko uvedlo, že syrský postoj k přítomnosti ozbrojených skupin je lživý a syrská vláda zabíjí mírumilovné neozbrojené občany. Turecká vláda věděla o přítomnosti ozbrojených skupin v Sýrii od počátku událostí.

  b) Následně Turecko pokračovalo ve vyvíjení nátlaku proti Sýrii a jejímu národu, vrcholem bylo přerušení vztahu mezi syrskou a tureckou vládou a prohlášení, že prezident Bašár al-Asad musí odejít. Turecká vláda uvalila ekonomické embargo na Sýrii, zmrazila syrský kapitál ve svých bankách a zavřela hraniční přechody pod záminkou, aby se nemohly dodávat zbraně.

  c) Turecko oficiálně hostilo několik konferencí o syrské opozici.

  d) Turecká vláda od začátku věděla o systematickém ničení veškeré infrastruktury v Sýrii, institucí a továren, veřejného a soukromého majetku, nejvíce v kraji Aleppa, kde byly vykradené továrny a následně rozprodány v Turecku pod dozorem turecké vlády.

  e) Turecko se stalo centrem sponzorování, výcviku a vyzbrojování teroristických skupin, kde je jim umožněn přechod přes syrsko-turecké hranice. Toto se týká především členů organizace al-Kajda a Fronta al-Nasra (Fronta vítězství). Turecko spolupracovalo se Spojenými státy americkými a některými arabskými státy za účelem politicky zakrýt činnost těchto ozbrojených teroristických skupin.

  f) Turecko zneužilo proces syrských žadatelů o azyl jak lidským, politickým, tak i bezpečnostním způsobem. Ve spolupráci s ozbrojenými teroristickými skupinami napomáhá syrským občanům k opuštění Sýrie. Pokračuje ve výzvě mezinárodnímu společenství k podpoře budování chráněných uprchlických táborů na území Sýrie. Toto má za cíl vybudovat bezpečnostní zóny na hranici s Tureckem a tyto zóny budou plně pod dohledem Turecka a ozbrojených teroristických skupin.

  g) Organizace NATO se může pravděpodobně zúčastnit konfliktu v Sýrií, když byly na turecké území rozmístěny rakety Patriot.

  h) Turecko zneužilo každou událost na hranicích se Sýrií za účelem vojenské intervence. Turecké vojsko je ve stavu připravenosti na syrské hranici.

• ˙ Turecká vláda vyvíjí agresivní tlak, aby znemožnila uskutečnit politický program, který navrhl prezident Bašár al-Asad. Vyvíjí tlak, aby neumožnila syrské vládě uskutečnit mírový politický program jako řešení syrské krize. A nadále vyvíjí tlak na opozici, aby zamítla ten program.
• ˙ Turecká vláda přímým i nepřímým způsobem ovlivňuje dění ve vnitřních záležitostech Sýrie a to tak, že porušuje obsah a smysl Charty OSN, principy mezinárodních zákonů a základní dobré vztahy mezi sousedními zeměmi. Turecká vláda porušuje také základy mezinárodních zákonů a jejich principy a to následujícími skutečnostmi:

  1) Turecko stojí proti jasnému názoru Mezinárodního soudního tribunálu v procesu proti Nikaragui z roku 1986, kdy Mezinárodní soud rozhodl. "Když jeden stát podporuje a sponzoruje ozbrojené skupiny uvnitř druhého státu za účelem změny vlády tohoto státu, jedná se o vměšování do jejich vnitřních záležitostí, bez ohledu na politický cíl sponzorujícího státu." Toto právě uskutečňuje Turecko, když podporuje ozbrojené teroristické skupiny.

  2) Ve stejném procesu bylo rozhodnuto "Vměšování, pokud nastane, nesmí být v rozporu se svrchovaností státu a s použitím násilí ani s použitím aktivní destrukce."

  3) Odstavec č.4, paragraf 2 Charty OSN: "Všechny členské země Charty OSN se zavazují dodržovat vzájemné vztahy, nebudou vyhrožovat použitím síly nebo používat sílu proti svrchovaným státům nebo jejich svobodné politice."

  4) Text prohlášení principu mezinárodních zákonů, který upravuje přátelské vztahy mezi státy podle Charty OSN ( Rezoluce Valného shromáždění OSN 2625(D-25) z roku 1970), který je již součástí mezinárodního zvykového práva:

  a) "... jelikož činy, které jsou jakýmkoliv druhem vměšování do vnitřních záležitostí jiných států, nejen že porušují smysl a text Charty OSN, ale výsledkem je i ohrožení míru a mezinárodní bezpečnosti."

  b) Podle Charty je principiální nevměšování do záležitostí jiných států. " Žádný stát nebo skupina států nemá právo se přímým nebo nepřímým způsobem vměšovat do vnitřních nebo zahraničních záležitostí jiných států. Vojenské intervence nebo vyhrožování státu nebo jeho politickému, ekonomickému nebo kulturnímu statutu je považováno za porušení mezinárodního práva."

  c) "... žádný stát nesmí podporovat, nebo pomáhat, nebo sponzorovat teroristické nebo vojenské aktivity, které mají za cíl zničit druhý stát prostřednictvím síly, nebo se vměšovat do občanského konfliktu jiného státu."

  d) "Každý stát si může nezávisle zvolit způsob svého politického, ekonomického, sociálního života bez jakéhokoliv vměšování jiných států do jeho vnitřních záležitostí."

  e) "Každý stát se zavazuje, že nebude vykonávat cokoliv, co by mohlo být považováno za narušení jednoty a stability jiného státu, jeho regionální bezpečnosti. "

  5) Rezoluce č. 1373 z roku 2001. "OSN žádá státy:

  - aby učinily všechna nutná opatření podle zákonů, místních a mezinárodních, dříve než udělí statut azylu, aby ten kdo obdrží tento statut nemohl plánovat a účastnit se páchání teroristických činů

  - aby zajistily, že ten, kdo spáchá teroristický čin nebo se na něm podílí, nepoužíval a nezneužil azylové centrum. Toto je ve shodě s mezinárodním právem, tak aby bylo zajištěno, že nedochází ke zneužívání statutu politického azylu pro zamítnutí předání podezřelých z teroristických činů".

• ˙ Syrská vláda respektuje turecký přátelský národ a domnívá se, že činy jiných států a zvláště turecké vlády mají za cíl poškodit kroky, které učinila syrská vláda pro uskutečnění jejího politického programu v řešení současné situace v Sýrii. Politický program má za cíl zastavení násilí, národní diskuzi, usmíření, obnovení a navrácení bezpečnosti a stability do země. Toto vše v zájmu nastolení a uchování míru v oblasti a ve světě.
• ˙ Závěrem, z výše uvedeného lze říci, že turecká vláda porušuje a překračuje základní principy mezinárodního práva, na kterých se dohodlo mezinárodní společenství. Turecko porušuje principy nevměšování do záležitostí sousední země způsobem, který ohrožuje mezinárodní bezpečnost a mír. Turecko se snaží používat sílu přímým i nepřímým způsobem, když podporuje zničující aktivity v Sýrii a podporuje terorismus. Turecko jasně prohlašovalo, že jeho cíl je zničit syrskou vládu a její politický systém. Toto je jasný důkaz porušování principu nevměšování do vnitřních záležitostí jiných států.