Lži pana Kunštka o autorském zákonu

15. 2. 2013

Snůška lží pana Kunštka k projednávanému autorskému zákonu může začít žít, jak je tomu obvyklé, vlastním životem. Proto se v krátkosti k jeho nesmyslům vyjádřím. Nejprve krátká vzpomínka na pana Kunštka. Při projednávání novely trestněprávních předpisů v ústavněprávním výboru před dvěma lety se na mne obrátil s žádostí, abych podporoval určitý návrh ve prospěch tabákového průmyslu, vzpomínám-li si dobře. To už samo o sobě není podstatné, pan Kunštek loboval za ledacos, rozdíly se již stírají. Tehdy však uváděl, že jeho návrh podporuje rovněž nestor oboru trestního práva prof. Šámal. To mě tehdy zviklalo. V důvěře v jeho slova jsem jeho návrh podporoval a osvojil si jej, načež dorazil prof. Šámal na jednání výboru a vše popřel. Pan Kunštek se v tichosti vypařil. No nic. Pan Kunštek je klasický lobbyista, zná ho takto celý parlament, nemá smysl to dál rozpitvávat. Nevidím na tom ani nic zvláštního, takových tu běhaj desítky až stovky. Nyní je kryt parlamentní kartičkou senátora Bublana. Jde tedy o klasický politický komentář zaujatého asistenta senátora, proto na něj i takto reaguji, píše Stanislav Polčák.

předseda ústavně právního výboru PSP ČR.

Faktografie. Ne lži pana Kunštka

Že jsem jako právník pracoval u kolektivních správců je pravda, nikde se tím netajím, média to rovněž uváděla. Návrh zákona však ve své podstatě směřoval proti zájmům kolektivních správců, střet zájmů jsem v této věci necítil. Před schvalováním tohoto zákona jsem pro jistotu oznámil svůj poměr ke kolektivním správcům, není pravdou, že bych dané před hlasováním svým kolegům zatajil. Že mou specializací je autorské právo, všichni mí kolegové věděli.

Návrh zákona jsme dávali dohromady po poradě s řadou kolegů i ministerstvem kultury. Jeho hlavním cílem bylo, aby za hospodským, provozovatelem hotelu přišel pouze jeden kolektivní správce. Návrh měl rovněž vytvářet předpoklady proto, aby kolektivní správci mohli určitou -- všemi zřízenou neziskovou organizaci. Zákonu vláda vytkla některé legislativní chyby, proto jej doporučila upravit, nezamítla jej. Na požadované úpravě pracovalo ministerstvo kultury, které o to požádala předsedkyně školského výboru, jíž byl návrh zákona přikázán. Já osobně nejsem ani členem školského výboru, proto jsem ani nepředkládal žádné pozměňovací návrhy, protože mezi členy výboru byli sami předkladatelé zákona.

Trvám na tom, že pozměňovací návrh školského výboru odstraňoval nedostatky původního návrhu. Nebyl jsem jeho autorem, byl jsem s ním seznámen a souhlasil jsem s ním i při jeho projednávání ve sněmovně. Nesmysly o jeho dopadech jsou úplně absurdní. Nyní se z návrhu stal legislativní paskvil. Všichni zástupci legislativních odborů se shodli, že v této podobě nelze návrh ani publikovat ve sbírce zákonů. Návrh školského výboru byl po projednání přijat všemi, opakuji VŠEMI hlasy poslanců zprava nalevo za souhlasného stanoviska gesčního ministerstva. Proto je zarážející i postup kolegy Ohlídala, který zpochybnil své hlasování až po závěrečném hlasování o zákonu, a to přestože pro návrh hlasoval i ve školském výboru.

To, oč se snažili právě lidé kolem pana lobbyisty Kunštka, ovšem byl klasický příklad netransparentního jednání. Své návrhy nedali jako jiní na školském výboru, který zákon projednával. Pro své návrhy využili jiného poslance, který ve školském výboru ani nezasedal, poslance Úlehly. Chtěli tedy bez projednání v garančním výboru razantně zasáhnout do autorského zákona, v úpravě § 23, která už je dnes Evropskou komisí napadena jako rozporná s právem EU. Ano, i já se domnívám, že situace v lázeňství není radostná. Řešením je vstoupit do pravidel vyjednávání o hodnotě autorských poplatků, kdy by se více zohledňovalo důvod užití (přímá souvislost se zdravotnickým výkonem). Takové návrhy však musí projít standardním legislativním procesem. Nikoli cestou lobbyistických skupinek, které je dávají v samotném závěru legislativního procesu. Na snůšku nesmyslů pana Kunštka jsem však reagovat musel.

Stanislav Polčák

předseda ústavně právního výboru PSP ČR

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 15.2. 2013