Volby prezidenta aneb Skeptikové versus těšitelé

24. 1. 2013

Těšitel dává najevo svým postojem a vystupováním, že je všechno v zásadě v pořádku, snaží se nás ukolébat a vsugerovat nám, že když ho zvolíme, už tímto úkonem provedeme jakýsi magický obřad, který dá věci sám o sobě do pořádku, že on bude pracovat za nás ("my to zvládnem"). Potvrdí se tím, že věci jsou takové, jaké mají být. Ani o děti se prý nebudeme muset starat. A když je všechno v pořádku, proč si taky často jako děcko veřejně nepospat, že. PR či působení těšitelovy kampaně tak připomíná jakousi narkózu, která nás nabádá či ladí k pasivitě, odevzdanosti a bezproblémové euforii. Všechno je v pohodě, i ta "noblesní" vláda, které je členem a kterou zaštiťuje, to s námi přece myslí dobře. Vezměme si jeho sedativa a budeme "šťastni".

Případný protipól těšitele - racionální skeptik a realista by nás naopak znepokojoval a někoho by mohl až rozčilovat. Nesliboval by nám, že jeho zvolením dosáhneme automaticky nějakého svatého grálu či ráje na zemi, nedělal by ze sebe pomazanou hlavu a upozorňoval by nás, že ke skutečnému dosažení lepší situace v naší zemi bude třeba mnohé práce a zejména racionální kritiky - jak té naší, tak i té jeho. Život je boj a bez vytrvalého úsilí fyzického a duševního nelze ničeho dosáhnout. Nesliboval by proto ani snadný život vládě, která tak či onak už mnoho let nedá pokoj širokým vrstvám obyvatelstva a nechává na ně ráda a bezostyšně spadnout následky svých leckdy velmi podivných činů.

Za sebe říkám, že nechci prezidenta, který generuje ve společnosti útěšnou narkózu a narkolepsii. Chtěl bych raději prezidenta skeptika, realistu a racionálně-kritického buřiče, který by byl aktivním i když chybujícím a nedokonalým člověkem z masa a kostí. A tím by inspiroval ostatní nedokonalé lidi k aktivitě. Protože (jak věděl už Goya) - spánek rozumu plodí jedině příšery. ZDE

Vytisknout