Odpověď Martinu Škabrahovi

23. 1. 2013 / Michael Kroh

Tento text je až na drobné detaily identický s tím, který jsem poslal Martinu Škabrahovi jako odpověď na jeho reakci. Vzhledem k tomu, že Martin Škabraha doslovný text soukromého dopisu zveřejnil jako oficiální stanovisko, využívám této příležitosti i já k důkladnějšímu objasnění svého stanoviska. Současně se tímto omlouvám Jiřímu Štegovi, kterého jsem chybně uvedl jako mluvčího ProAltu, ačkoli podle svého vlastního vyjádření s tuto iniciativou již nějaký čas nespolupracuje a s Prohlášením nesouhlasí z podobných důvodů, jaké jsem uvedl ve svém článku. Text dopisu jsem upravil a odstranil "ich" formu. Zdůrazňuji, že původní článek jsem nepsal jako lacinou předvolební agitku, ale jako polemiku proti přístupům, které ve svém důsledku vedou část levice v době ostrých střetů k "neutralitě" a tudíž do izolace.

Musím se přiznat, že článek jsem chtěl napsat už dříve, Prohlášení mi přišlo jako vhodná záminka. Moc se tam oplakává, že Dienstbier neprošel do druhého kola a považuje se to za porážku "moderní" levice. S tím opravdu nesouhlasím, protože si část levice dotyčného pouze vybrala jako ikonu, zatímco on ukázněně plnil linii strany. Jako občanský kandidát však propadl a jen těžko se udrží ve vedení ČSSD. Ostatně to jsem předpovídal už při jeho nominaci a nikdo na mne nedal. Představte si ale, jak by to dopadlo, kdyby do druhého kola skutečně postoupil. Dostal by sice hlas Martina Škabrahy a pár dalších intelektuálů, ale proti tomu obrovskému tlaku, který tady vytvořila média, zfanatizovaná mládež, část městských vrstev a umělců, by stála nejednotná a organizačně slabá ČSSD. Naproti tomu Zeman, ať je jaký je, má k dispozici profesionálně působící štáb, o kterém se Dienstbierovi mohlo jen zdát (jen jeho chyba to ale nebyla). Sázka na Špidlu, který až dosud prohrál, co mohl, to byla sebevražda.

Se Škabrahovým vymezením "moderní" levice v zásadě souhlasím. Nicméně mně se zdá, že někteří jeho kolegové (o něm to rozhodně neplatí) staví ta "moderní" či "postmoderní" témata do protikladu k "tradičním" právům sociálním (nebo snad přesněji "nad ně") a snaží se socialismus nahradit jakýmsi trochu levicovějším "zeleným" přístupem s velmi nepřátelským postojem k těm, kteří s nimi nesouhlasí. Přístup některých environmentalistů k jiným směrům levicového hnutí je skutečně sektářský a levici to rozbíjí. Nezapomínejme, že tato skupina volila ještě nedávno Zelené. Já jsem proto pro levici jako demokratické společenství různých proudů, ze  kterého nelze nikoho vylučovat. Samozřejmě v době voleb je nutno postupovat jednotně a proto mne přístup těch, kdo budou otevřeně hlasovat pro Schwarzenberga (ProAlt mezi ně nepatří, což si cením), docela mrzí.

V tom vidím nebezpečí do budoucna, protože i v těch nejdemokratičtějších volbách se dostanete nakonec k binární volbě. A tam je nutná také jistá disciplína, ať se na mne nikdo nezlobí, a já proto podporuji Zemana i přes výhrady, které vůči němu mám. Prostě politika není politologie, není to jen diskuse, ale někdy i velmi ostrý střet zájmů. A když nevyhraje jedna strana, vyhraje druhá. Prostě tak to je a není vůbec pravda, že obě jsou stejné. Noblesní pravičák zůstane pravičákem a levicový "hulvát" zase levičákem. Martin Škabraha si jako vědec jistě uvědomuje, že Zemanovy "nelevicové, zpátečnické") názory se s programem "moderního" levičáka Dienstbiera kryjí minimálně z 80 %, zatímco program Karla Schwarzenberga tak maximálně z poloviny.

Takže, vážení kolegové z ProAltu, nehleďte, prosím, na nás, kteří i přes dílčí nesouhlas (copak existuje politik, se kterým by někdo souhlasil ze 100 %?) budeme volit toho "hulváta", jen z výše svého intelektuálního "čistého" přístupu a snažte se nás také pochopit. Až tenhle cirkus pomine, budeme muset společně hledat cesty, jak neopakovat hrubou chybu z voleb 2010 a nenechat si vzít očekávané vítězství. A tam budou zapotřebí nejen uhlazení lidskoprávní aktivisté a intelektuálové, ale i drsnější odboráři a "tradiční" socialisté, kteří umějí dát i nějakou tu ránu. Koncepce, kterou v tomto duchu předkládá místopředseda ČSSD Hašek, je v tomto směru jedině možná a správná.  

Věřím, že se v tomto nelehkém úsilí vydáme stejným směrem. Se Schwarzenbergem na Hradě by nám to ale šlo hůř, protože on tu svoji zdivočelou klaku (viz útoky na Dejdara, Lucii Bílou, levicové učitele a umělce) zase zmobilizuje proti nám všem a tam už nepůjde jen o noblesu a politický styl.

ProAltu držím palce a těším se nejen na plodné diskuse, ale i na společný postup proti stávající vládě a jejím reformám.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 23.1. 2013