Vánoční dáreček Dvořákovi: RRTV si vyšlápla na předvolební průzkumy

20. 12. 2012 / Štěpán Kotrba

Kroky České televize

Rada České televize požádala generálního ředitele Petra Dvořáka o zpracování "sebehodnotící" analýzy vysílání před a v průběhu krajských a senátních voleb, protože není schopna zadat si sama nezávislý průzkum. Od Dvořáka ovšem dostala "sebeoslavnou" analýzu, dle které bylo předvolební a volební vysílání České televize objektivní, vyvážené a plně ve shodě se zněním zákona... Václav Moravec byl skvělý a stěžovatelé jsou kverulanti,kteří nepochopili kouzlo sociologie. "Můžu jednoznačně jako odborník říct, že nejen nedocházelo k manipulaci, ale nedocházelo ani k žádným chybám. Toto stanovisko jsem předal i Radě ČT," zdůraznil pro server Česká média člen Rady ČT Michal Jankovec.

ČM -boj: Je vidět, že veřejnost není dobře orientovaná v tom, co lze očekávat od volebních výzkumů a jak vnímat jejich výsledky, říká televizní radní Michal Jankovec ZDE

Rozpočtové rezervy vytvořené ve zpravodajství v průběhu roku 2012 umožnily realizaci zdvojeného sociologického průzkumu, poskytujícího klíč k výběru hostů, píše Česká televize v úvodu "sebe"analýzy,kterou,ač je neveřejná, mají Britské listy k dizpozici.

O předvolebních speciálech OVMS ČT napsala: Dramaturgie byla pevně stanovena pro všechny pořady, aby kandidáti měli stejné podmínky a možnosti, hosté (lídři kandidátek - kandidáti na hejtmana) byli zváni na základě výsledků dvou na sobě nezávislých sociologických průzkumů, zásadní koncepční změnou bylo opuštění pětiprocentní hranice (zákonem stanovená pro vstup do zastupitelstva), takže hosty se mohli stát i kandidáti subjektů, které nebyly v době konání průzkumů pevně usazeny v povědomí voličů.... Významný prostor pro vyjádření dostalo publikum. Aby nedocházelo k rušivým excesům jako v minulosti a v zájmu pevné dramaturgie bylo publikum i témata otázek vybírány prostřednictvím speciálního dotazníku zveřejněného na internetových stránkách ČT. Volební vysílání patřilo ke zpravodajským prioritám tohoto roku. Snahou zároveň bylo oživit tradiční a zavedený model, který vychází z dlouhodobých zkušeností celého týmu....

V kapitole "Vyhodnocení série výzkumů veřejného mínění SC&C a STEM/MARK " Česká televize píše, že ambicí výzkumu realizovaného Českou televizí nebyla prognóza skutečného výsledku voleb, jak nám bylo z mnoha stran před volbami i po nich podsouváno. ... Hlavním cílem výzkumů České televize bylo pořídit v jednotlivých krajích aktuální snímek předvolebního rozložení sil jednotlivých politických uskupení a tento potenciálním voličům prezentovat. Výsledky zároveň sloužily jako podklad k pozvání šestice hostů -- představitelů politických stran -- do třináctidílného pořadu Otázky Václava Moravce Speciál. Hlavním důvodem angažování dvou agentur byla možnost využít dvou nezávislých tazatelských sítí. V rámci jednotlivých krajů byly totiž realizovány rozhovory na atypicky velkém vzorku respondentů (minimálně 1000) a zajištění sběru dat jedinou agenturou by ve většině krajů bylo problematické. ...Bylo například možné před sloučením dat zkoumat míru odchylek mezi agenturami a případné anomálie před vytvořením samotného volebního modelu vysvětlit. ... Zpracování dat z předvolebních výzkumů, včetně analýz a přípravy zpráv, bylo plně pod kontrolou České televize. K tomu účelu byl vytvořen odborný procesní tým složený ze zástupců všech tří stran (ČT a obou agentur), který měl na starost realizaci výzkumu a dohled nad celým výzkumným procesem. Klíčové operace s daty - například jejich slučování do jednoho souboru či výpočet volebního modelu - probíhaly na půdě České televize.

V každém kraji byl dotazován reprezentativní vzorek dospělé populace, vždy minimálně 1000 respondentů, přičemž každá z výzkumných agentur realizovala minimálně 500 rozhovorů. Respondenti byli do vzorku vybíráni na základě kvót na pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště a okres.

V kapitole "Technické informace o výzkumu" Česká televize píše, že finální velikost výběrového souboru byla 13.525 respondentů. Tedy nikoliv 13 výzkumů po 1000, ale jeden výzkum s 13000...

Nejzajímavější je úvod do kapitoly "Výsledky výzkumu"...

Přestože ambicí předvolebního výzkumu České televize nebylo odhadovat volební výsledek politických stran a hnutí v jednotlivých krajích, nabízíme v této kapitole srovnání výzkumů realizovaných až šest týdnů před volbami s reálnými výsledky voleb. V této souvislosti konstatujeme, že v médiích často opakované sdělení, že jak výzkumy Českého rozhlasu, tak České televize byly (podobně) špatné a vykazovaly stejnou míru selhání, jsou buď projevem elementární neznalosti výsledků, nebo neochoty vzít rozdíly na vědomí. Ve dvanácti ze třinácti krajů byla celková odchylka (celková chybovost) volebního modelu nižší u České televize. Obě instituce veřejné služby byly opakovaně napadeny kvůli údajnému podhodnocení preferencí levicových stran, tedy ČSSD a KSČM. Výzkum ČT byl přitom v odhadu levice o řád přesnější než výzkum realizovaný Českým rozhlasem. Statisticky významně přesnější výsledky výzkumu České televize lze prokázati v drtivé většině ostatních položek.

V kapitole "Odchylky levice - pravice" se píše, že "průměrná absolutní odchylka předvolebních výzkumů ČT pro společný zisk levice - ČSSD a KSČM - od skutečných výsledků voleb činí 2,77procentního bodu a pohybuje se v rámci statistické chyby.

V příloze analýzy, která popisuje procesy, se praví, že "odborný zástupce nabyvatele (ČT - pozn aut.) zkontroluje datové soubory obou poskytovatelů (logické vazby, počty dotazníků od jednoho tazatele, kvóty a podobně) a v případě nejasností bude neprodleně kontaktovat poskytovatele. Všechny strany se v takovém případě zavazují k maximálně součinnosti. Po vysvětlení případných nejasností nabyvatel (tedy ČT - pozn. aut.) vytvoří ze dvou parciálních souborů jeden finální datový soubor, který zároveň převáží. Z finálního datového souboru v průběhu téhož dne odborný zástupce nabyvatele (tedy ČT - pozn. aut.) vypočítá volební model, zašle společně s finálním datovým souborem k odsouhlasení odborným zástupcům obou poskytovatelů (členům odborného procesního týmu).

ČT: VYHODNOCENÍ PŘEDVOLEBNÍHO A VOLEBNÍHO VYSÍLÁNÍ ČT - redakční koncept a zhodnocení jeho realizace. Podkladový materiál pro jednání Rady ČT - neveřejné ARCHIV BL

Rozeberme si to trochu...

Výzkumy nebyly dva ani jeden zdvojený, ale jeden rozpůlený, protože vybrané agentury neměly tak velké tazatelské sítě. Cena byla ale dvojnásobná oproti ČRo, ovšem bez výběrového řízení. Pokud výzkum byl jeden, rozpůlený, i metodika byla jedna, "nezdvojená", ale distribuovaná mezi dvě agentury, které ji naplnily daty a společnou kontrolou. Kontrola dat a výpočtu datového modelu byla plně pod kontrolou a redakční zodpovědností ČT. Volební model nebyl autorským dílem jedné agentury, ale společně vytvořenou a společně odsouhlasenou metodikou ČT a dvou agentur, čili nemohl být předmětem dvou na sobě nezávislých smluv o vytvoření autorského díla a výmluv na podmínky smluv. Data vytvořená agenturami v "hrubé" nepřevážené podobě nemohou být sama autorským dílem podle zákona (a tedy ani dílem podle smlouvy). Smlouvu o vytvoření autorského díla není možno uzavřít s právnickou osobou, ale pouze s osobou fyzickou - autorem samým. Smlouvy jsou v tomto bodě nulitní, protože odporují autorskému zákonu. Zbývá termín "dílo" a "smlouvy o dílo" dle občanského práva. Zodpovědnost za výsledek předvolebních průzkumů nese v plné míře Česká televize. Radě pro rozhlasové a televizní vysílání jako správnímu orgánu musí Česká televize vysvětlit svůj postup a poskytnout k němu relevantní podklady - tedy vše, i datový model...

PR clona, kterou se Čeká televize po celou dobu bránila nařčením, postrádala logiku, a tak existují mezi veřejnými výroky pracovníků ČT logické i věcné rozpory . Někdo v ČT v každém případě veřejnosti lhal. Je pouze otázkou kdo. Je rolí dozorčího orgánu - Rady ČT (a její dozorčí komise), aby se vyjádřila k rozporům, popsaným ve stížnostech, a učinila z nich závěr v souladu se zákonem o ČT, zákonem o rozhlasovém a televizním vysílání.

02. 10. 2012 Štěpán Kotrba: Nechci zmanipulované předvolební průzkumy ZDE

Kroky Rady České televize

Mimo nekriticky oslavných článků radního Jankovce, velebících postup ČT, se nestalo nic. Naštěstí. Stížnost na porušení volebního zákona nikdo naštěstí nepodal, postupy ČT neskončily před soudem. Rada ČT ovšem do dnešního dne nezadala vlastní analýzu, ani externí zhodnocení analýzy, dodané jí Českou televizí. Rada do dnešního dne nebyla schopna reagovat adekvátním způsobem na stížnosti diváků (včetně stížnosti mé, ačkoliv jsem ji zaslal Radě 24. 9. 2012). Diletantismus dosavadního postupu Rady a její pasivní nečinnost nesvědčí o ničem dobrém.

Kroky velké rady - RRTV

Monitoring televizního a rozhlasového vysílání před a v průběhu krajských a senátních voleb Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se zaměřil primárně na programy veřejnoprávních provozovatelů. U České televize šlo o vyhodnocení předvolebního pořadu Otázky Václava Moravce Speciál a dále byla pozornost věnována přenosům z tiskových konferencí politických stran, pořadu Politické spektrum, pořadu Otázky Václava Moravce, hlavní zpravodajské relaci Události v období od 1. do 21. října 2012 a Volebním studiím České televize 13. a 20. října 2012.

Česká televize bude povinna vysvětlit Radě odchylky mezi výsledky výzkumu volebního modelu, na jehož základě byli zváni hosté do pořadu Otázky Václava Moravce Speciál, a skutečnými volebními výsledky. Rada vyjádřila názor, že v důsledku těchto odchylek byly některé politické subjekty značně znevýhodněny. Další podání vysvětlení požaduje Rada rovněž k pořadu Otázky Václava Moravce Speciál, resp. k jeho koncepci. Na základě monitoringu lze usuzovat, že komunikace se zástupci veřejnosti, kteří se účastnili přenosů, nebyla spontánní, ale že probíhala podle předem připraveného scénáře. Moderátor předem věděl, kdo z publika dostane možnost položit hostům dotaz a rovněž jaký dotaz padne, a to s cílem vyvolání debaty ke konkrétnímu tématu. Divákovi ovšem tato "nahranost" nebyla známa. A konečně Česká televize podá Radě vysvětlení ke koncepci předvolebního pořadu Politické spektrum. V něm dostali zcela redakčně nekorigovaný prostor pro vyjádření zástupci jednotlivých kandidujících subjektů. Ti získaný mediální prostor v mnohých případech využili jako možnost propagace formou ne nepodobné reklamním spotům.

U Českého rozhlasu se analýza soustředila na vyhodnocení vysílání hlavního předvolebního pořadu, kterým byl Předvolební speciál Martina Veselovského z jednotlivých krajů a dále diskuzní pořad 20 minut Radiožurnálu (oba pořady ve vysílání programu Český rozhlas 1 Radiožurnál), pořad Jak to vidí (vysílaný na programu Český rozhlas 2 Dvojka) a Vizitky kandidátů (regionální stanice Českého rozhlasu). Vedle toho byla provedena analýza dalších informací určených voličům (např. Volební kuchařka na programu Český rozhlas 1 Radiožurnál).

Také v případě provozovatele Český rozhlas byly shledány zásadní odchylky mezi výsledky výzkumu, na jehož základě byli zváni hosté do pořadu Předvolební speciál Martina Veselovského, a skutečnými volebními výsledky. Podle názoru Rady byly také v tomto případě některé politické subjekty značně znevýhodněny, a proto Rada požaduje po tomto provozovateli podání vysvětlení této skutečnosti.

RRTV: tisková zpráva k analýzám předvolebního vysílání ZDE

Slovník pojmů CVVM Akademie věd ČR, která se jako jediná z velkých agentur nezúčastnila předvolebních průzkumů, říká:

Z předvolebních průzkumů jsou čtyři druhy výstupů: stranické preference, stranické sympatie, voličské preference a volební prognóza (model) . Ve stranických preferencích se všichni dotázaní s volebním právem vyjádří, které straně by v případných volbách dali hlas; vyjadřují se i ti, kteří tvrdí, že rozhodně nepůjdou volit. Voličské preference se již soustředí pouze na ty, kteří svou účast u voleb jasně nevyloučili, tedy i na ty, kteří neví, zda volit půjdou, či si myslí, že spíše nepřijdou. Ve stranických sympatiích vyjadřují respondenti v doplňující otázce alespoň sympatie, pokud neví, které straně by v případných volbách dali hlas; vyjadřují se jen ti, kteří u voleb svou účast nevyloučili. Volební prognóza se snaží na základě momentálního stavu předpovědět výsledek voleb.

A už v tom je problém.

Výňatky z analýzy RRTV, týkající se předvolebního vysílání ČT

Česká televize nazvala výsledky svého průzkumu volební model. Do něj vstupují pouze respondenti, kteří:

• uvedou, že se určitě nebo spíše zúčastní krajských voleb (Otázka 1)
• uvedou konkrétní preferované politické uskupení pro krajské volby (Otázka 2)
• uvedou, že o volbě dané strany jsou určitě nebo spíše přesvědčeni (Otázka 3)

Výsledný počet respondentů pro ten který konkrétní kraj ovšem v žádném případě nebylo 1000, jak bylo deklarováno, ale 1000-O₁-O₂-O₃. Čili 300-400.

Analytik RRTV popisuje zacházení s pojmy v OVMS takto:

Provozovatel ústy moderátora sice v každém díle vysílání SOVM informuje o tom, že jde o data, která jsou aktuální ke dni vysílání každého z pořadů a navíc je zde statistická odchylka "kolem 2%" (přičemž ovšem ve výsledcích výzkumů je statistická chyba popsána v rozmezí od +-1,2% do +- 3,5%). V mnoha dílech ale Moravec také dodává, že "volební model je matematickým konstruktem, který by měl věrněji než samotné volební preference nebo stranické preference odrážet aktuální rozložení sil jednotlivých politických uskupení, protože do toho volebního modelu jsou zahrnuti respondenti, kteří jsou připraveni jít k volbám"

Výsledky voleb ale byly v některých krajích značně odlišné od výzkumů:

• V Karlovarském kraji došlo k výraznému nadhodnocení preferencí ODS (+ 5,21%) a naopak podhodnocení Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst (-5,59%)
• V Libereckém kraji došlo k výraznému nadhodnocení preferencí ODS (+5,74%), ČSSD (+4,45%), TOP 09 (+8,48%) a naopak podhodnocení Starostů pro Lib.kraj (-11,21%) a Změny pro Lib.kraj (+6,85%)
• V Pardubickém kraji došlo k výraznému nadhodnocení preferencí ODS (+5,1%), TOP 09 (+5,25%) a naopak podhodnocení Koalice pro Pard.kraj (-9,24%)
• V Královéhradeckém kraji došlo k výraznému nadhodnocení ČSSD (+5,77%), ODS (+7,48%) a naopak podhodnocení Koalice pro KH kraj (-5,07%) a hnutí Východočeši (-5,69%). Hnutí Východočeši tak nebylo pozváno do studia.
• V Plzeňském kraji došlo k výraznému nadhodnocení TOP 09 (+8,5%) a naopak podhodnocení ODS (-6,48%) a KSČM (-4,43%)
• Ve Zlínském kraji došlo k výraznému nadhodnocení ODS (+6,01%) a naopak podhodnocení KDU-ČSL (-6,81%)
• V Jihočeském kraji došlo k výraznému nadhodnocení ODS (+8,44%) a TOP 09 (+5%) a naopak podhodnocení ČSSD (-6,99%) a hnutí Jihočeši 2012 (-5,57%)
• V Olomouckém kraji došlo k výraznému nadhodnocení ODS (+5,59%) a TOP 09 (+4,34%) a naopak podhodnocení Koalice pro Ol.kraj (-6,5%)
• V Ústeckém kraji došlo k výraznému nadhodnocení ČSSD (+4,37%) a ODS (+4,82%) a naopak podhodnocení Hnutí PRO! Kraj (-5,65%). Hnutí PRO! Kraj tak nebylo pozváno do studia.
• V Jihomoravském kraji došlo k výraznému nadhodnocení ODS (+5,29%) a naopak podhodnocení KDU-ČSL (-6,53%).
• V Moravskoslezském kraji došlo k výraznému nadhodnocení ČSSD (+5,6%) a ODS (+4,58%)
• Ve Středočeském kraji nedošlo k žádné odchylce větší než 4%.

Výzkum udával statistické odchylky maximálně 3,5 %, do této odchylky se nevešel žádný kraj.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen Rada) v rámci své působnosti dané ustanovením § 5 písm. a) a f) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (dále jen zákon č. 231/2001 Sb.), v platném znění žádá provozovatele Česká televize, IČ 00027383, sídlem Kavčí hory, Praha 4, PSČ 14070, o podání vysvětlení dle § 137 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, k výrazným odchylkám mezi výsledky výzkumů volebních modelů, na jejichž základě byli zváni hosté do pořadu Otázky Václava Moravce Speciál (vysílaných ve dnech 28. srpna 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 30. srpna 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 4. září 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 6. září 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 11. září 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 13. září 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 18. září 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 20. září 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 25. září 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 27. září 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 2. října 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 4. října 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24 a 8. října 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24) a skutečnými volebními výsledky. V důsledku těchto odchylek odvysílané pořady neodrážely reálné postavení politických stran v jednotlivých krajích a některé politické subjekty značně poškodily. Rada stanovuje lhůtu k podání vysvětlení 15 dní ode dne doručení výzvy.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zadává vypracování odborného sociologicko-politologického posudku volebního modelu, na jehož základě Česká televize zvala hosty do předvolebního pořadu Otázky Václava Moravce Speciál.

Analýza Rady se zaměřila i na strukturu publika:

...je zajímavé, že Česká televize si vyhrazuje právo výběru "vzorku obyvatel kraje", nicméně již nespecifikuje, podle čeho tento vzorek stanovuje. Jedním z hledisek samozřejmě mohou být předvolební výzkumy volebních modelů, které ovšem, jak bylo dokázáno výše, přesností zrovna neoplývají, konstatuje analytik RRTV

Na základě analýzy jednotlivých dílů pak Rada zjistila, že ačkoliv publikum se na první pohled tváří jako opravdu publikum, kterému je umožněno pokládat jakékoliv otázky, ve skutečnosti spíše působí tak, že moderátor "vyvolává" ty (již známé) diváky s dotazem, který se právě hodí do dramaturgické koncepce pořadu. ... Moravec věděl, na co se diváci budou ptát. ... V článcích na internetu je dokonce uvedeno, že hosté již mají k dispozici předem vybrané otázky diváků, kteří budou dotázáni. ...Navíc, mezi diváky (i těmi, kteří se neptají) je možné identifikovat například i členy kandidujících stran, kteří jsou na kandidátkách jednotlivých uskupení (příkladem budiž v Jihočeském kraji člen kandidátky hnutí Jihočeši 2012).

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen Rada) v rámci své působnosti dané ustanovením § 5 písm. a) a f) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (dále jen zákon č. 231/2001 Sb.), v platném znění žádá provozovatele Česká televize, IČ 00027383, sídlem Kavčí hory, Praha 4, PSČ 14070, o podání vysvětlení dle § 137 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, k objasnění sestavování struktury publika v pořadech Otázky Václava Moravce Speciál (vysílaných ve dnech 28. srpna 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 30. srpna 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 4. září 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 6. září 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 11. září 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 13. září 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 18. září 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 20. září 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 25. září 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 27. září 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 2. října 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24, 4. října 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24 a 8. října 2012 od 21:00 hodin na programu ČT24). Publikum je divákovi prezentováno jako náhodní zástupci veřejnosti, kteří mohou položit hostům jakoukoliv otázku, nicméně na základě analýzy pořadů je zřejmé, že komunikace moderátora se zástupci veřejnosti, kteří se účastnili přenosů, nebyla spontánní, ale že probíhala podle předem připraveného scénáře. Moderátor předem věděl, kdo z publika dostane možnost položit hostům dotaz a rovněž, jaký dotaz padne, a to s cílem vyvolání debaty ke konkrétnímu tématu. Rada stanovuje lhůtu k podání vysvětlení 15 dní ode dne doručení výzvy.

Z analýzy (pořadu Politické spektrum) je zřejmé, tvrdí analytik RRTV, že provozovatel v podstatě poskytl formou pořadu prostor k prezentaci všech kandidátů do krajských zastupitelstev. Ačkoliv stanovil úvodní otázku, na kterou by mělo být odpovídáno, nijak neusměrňoval natočené odpovědi a dokonce nechal možnost kandidátům jmenovat odkazy na své webové stránky či vyjmenovávat programové priority dané strany. Je tedy velmi obtížné identifikovat, jakým způsobem provozovatel aplikoval redakční odpovědnost v případě tohoto pořadu.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen Rada) v rámci své působnosti dané ustanovením § 5 písm. a) a f) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (dále jen zákon č. 231/2001 Sb.), v platném znění žádá provozovatele Česká televize, IČ 00027383, sídlem Kavčí hory, Praha 4, PSČ 14070, o podání vysvětlení dle § 137 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, k objasnění, jakým způsobem provozovatel uplatnil svou redakční odpovědnost v pořadu Politické spektrum -- krajské volby, vysílaném dne 22. září 2012 od 22:05 hodin na programu ČT24 a v pořadu Politické spektrum -- krajské volby, vysílaném dne 22. září 2012 od 22:31 hodin na programu ČT24 a jakým způsobem zajistil, aby divák prostřednictvím pořadu získal objektivní a vyvážené informace. Rada stanovuje lhůtu k podání vysvětlení 15 dní ode dne doručení výzvy.

Jan Vít, RRTV: MONITORING PŘEDVOLEBNÍHO VYSÍLÁNÍ ČT ZDE

Český rozhlas

Analýza RRTV se obdobně, i když daleko mírněji, postavila k rozporům mezi očekáváním a realitou výzkumů, které zadal Český rozhlas.

Tragická chybovost průzkumu ČRo způsobila, že některé strany, hnutí a seskupení, které příležitost prezentovat svůj volební program v diskusním Předvolebním speciálu nedostaly, hranici 5% přesáhly. Jedná se o Stranu Práv Občanů ZEMANOVCI (Pardubický kraj 5.31%); KDU-ČSL (Jihočeský kraj 6.43%); Koalice pro Královéhradecký kraj (Královéhradecký kraj 12.7%) Východočeši (Královéhradecký kraj 7.69%); Nezávislí (Moravskoslezský kraj 5.72%); Pro Vysočinu (Kraj Vysočina 6.38%); Hnutí PRO!kraj (Ústecký kraj 8.15%); Hnutí za harm. rozvoj (Karlovarský kraj 9.09%); Změna pro LBK (Liberecký kraj16.85%) Koal.pro Olomoucký kraj (Olomoucký kraj 11%).

Rada v tomto případě taktéž navrhla vyzvat provozovatele k podání vysvětlení tohoto signifikantního rozporu odhadu a reality. Český rozhlas ale zareagoval už v průběhu konfliktu s veřejností jinak. Nehájil nehajitelné, obsáhle vysvětloval zveřejnil jak smlouvu s ppmfactum, tak ostrá data výzkumu a obsáhlé vysvětlení vedoucího interního výzkumu Hradeckého.

Jan Vít, RRTV: MONITORING PŘEDVOLEBNÍHO VYSÍLÁNÍ ČRo ZDE

I Rada ČRo jednala oproti Radě ČT daleko inteligentněji, i když už "s křížkem po funuse". Zatímco RČT neučinila jedinýkrok, R ČRo zadala nezávislou analýzu objektivity, vyváženosti a nestrannosti, kterou jí bude provádět Centrum pro mediální studia (CEMES) FV UK.

Rada ČRo si nechá prověřit předvolební vysílání i vybrané pořady, najala analytiky z akademické půdy ZDE

Vytisknout