Analýza majetkových přiznání: Poslanci nehlasují jen o vládě, ale i o svých hypotékách

26. 10. 2012

tisková zpráva

Praha, 25. 10. 2012 -- Poslanci nebudou při brzkém hlasování o důvěře vládě rozhodovat jen o osudu kabinetu, ale i o svých budoucích příjmech. Někteří z nich mají přitom mnohamilionové půjčky. Každý poslanec by si do konce řádného funkčního období mohl díky svému mandátu vydělat 1,5 až 2,5 milionu korun. Vyplývá to z analýzy majetkových přiznání od sdružení KohoVolit.eu, které dlouhodobě sleduje dění v Parlamentu.

"Nejzadluženějším poslancem je v současné době Karel Schwarzenberg (TOP 09), ten má ale kromě platu ministra zahraničních věcí velké množství vedlejších příjmů. Těsně za ním následuje Michal Babák (VV) se dvěma hypotékami v celkové výši přes 10 milionů korun, a dále poslanci Pavel Staněk a Zbyněk Stanjura (oba ODS)," komentuje Kamil Gregor, analytik KohoVolit.eu.

Z šestice "rebelů" v ODS přiznali závazky Tomáš Úlehla s hypotékou ve výši 4 milionů korun a Radim Fiala, který dluží 1,6 milionu korun. Ostatní čtyři "rebelové" jsou podle posledního majetkového přiznání zcela bez dluhů. Někteří poslanci kromě platu poslance žádný další příjem nemají. Například Václav Kubata (TOP 09), který splácí hypotéku přes 5,3 milionu korun, sice uvádí, že podniká v marketingu, z této činnosti ale nepřiznal žádný příjem.

"Nejzadluženější jsou poslanci Věcí veřejných. Průměrná výše půjček, úvěrů a hypoték dosahuje mezi členy tohoto klubu téměř 2 milionů korun. Následuje TOP 09 s průměrem 1 milion korun na jednoho poslance. Naopak nejméně zadlužení jsou poslanci KSČM, v průměru méně než 160 tisíci korunami. Nejvíce si půjčují poslanci z Prahy a z Jihomoravského kraje a naopak nejméně z Vysočiny," uzavírá Kamil Gregor.

Příjem řadového poslance se v současné době pohybuje od zhruba 84 tisíc korun až do asi 150 tisíc korun hrubého podle zastávaných funkcí a výše paušálu na dopravu, který se počítá podle vzdálenosti místa bydliště poslance od Prahy. Nyní navíc leží ve Sněmovně návrh novely zákona o platech ústavních činitelů, který by zvýšil základnu pro výpočet platu o dalších 10 tisíc korun.

Analýzu najdete ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 26.10. 2012