Veronika Vašková: Chci si splnit sen - být právničkou

26. 10. 2012 / Pavel Pečínka

Veronika Vašková pochází z Hodonínska. K původním, zde už před II. světovou válkou usazeným moravským Romům ale nepatří, její předci z matčiny strany přišli ze Slovenska. Veronika má mladšího, sedmiletého bratra, který zpívá a hraje na klávesy. Sestře je třináct a "dělá" především do latinsko-amerických tanců.

"U nás doma se moc romský nemluví," zamýšlí se Veronika nad tím, k jakému z obou jazyků má blíž. V dětství měla kamarády Neromy i Romy. Na základní škole, kam chodila, žádné konflikty kvůli svému původu nezažila. "Neromové mě vzali mezi sebe a respektovali mě. Nás Romů bylo ve škole celkově jen pět. S žádnou diskriminací jsem se ale ještě ve škole nesetkala a doufám, že ani nesetkám," ubezpečuje se Veronika.

V současnosti Veronika studuje obor veřejnoprávní činnost na soukromé střední škole - Manažerské akademii v Jihlavě. Nejsou tam kromě ní žádní další Romové. Proč se rozhodla zrovna pro něj? "Odmala jsem chtěla být právničkou, tak doufám, že by mi tenhle sen mohl vyjít", vysvětluje.

A co záliby Veroniky? "No určitě tanec a hudba, samozřejmě romská, ale poslechnu si i funky, jazz i něco moderního. Sem tam si taky přečtu nějaký ten časopis pro nás holky. Do klubů ani na diskotéky moc nechodím, většinou spíš na romské zábavy, ale to jen když jde celá naše rodina." O rodině chce mladá Romka z Hodonínska přemýšlet, až když bude mít dokončenou školu a zajištěnou práci. Jak říká, tuhle její představu plně podporují její rodiče i sourozenci: "Chtějí, abych byla vzdělaná a zajistila si tak dobrou budoucnost."

Vychází v Romano hangos 18/2012 ZDE a ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 26.10. 2012