Causa Rath

Michal Doktor: Opravdu chcete vládnout většinou vzniklou vězněním Davida Ratha?

7. 9. 2012 / Martin Kunštek

Posledně jmenovaný poslanec Úlehla později uvedl, že se spletl. Naopak Miroslav Svoboda uvedl, že hlasoval proti "zejména proto, že se mu nelíbí zjevné manipulace při vyšetřování případu a zejména protiústavní aspekty této situace".

Oproti minulému "vydávání" se však zásadně změnila atmosféra ve Sněmovně. Na místě zaznělo několik důrazných varování před rizikem porušování Ústavy v této cause. Vzhledem k tomu, že Česká televize považovala za nutné v rámci plnění svého veřejnoprávního poslání - nestranného informování -- přerušit přímý přenos z jednání aby občanům poplatníkům koncesionářského poplatku mohla místo autentický varujících vystoupení poskytnout bláboly svého komentátora o tom, jak se Rath neobhájil, považuji za nutné touto cestou upozornit na některá vystoupení, která ve Sněmovně při vydávání poslance Ratha zazněla.

V prvé řadě jde o vystoupení nezařazeného poslance Michala Doktora (zvolen za ODS nyní členem hnutí Jihočeši 2012), který upozornil na riziko neústavnosti zákonů schválených o hlas vězněného poslance Ratha. Ve svém vystoupení připomněl, že na toto riziko upozorňoval již při jednání Sněmovny o žádosti vlády o vyslovení důvěry dne 18. 7. S tím, že již tehdy žádal, aby vedení Sněmovny zadalo legislativnímu odboru sněmovny zpracování analýzy tohoto rizika.

řekl poslanec Michal Doktor na jednání Sněmovny (plné znění vystoupení poslanců při vydávání Davida Ratha lze nalézt ZDE. Pro méně znalé procedury jednání Sněmovny dodávám, že měl na mysli vládou avizované projednávání návrhu zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, který jako sněmovní tisk 695/3 zamítla Sněmovna po předchozím vetu Senátu. Vláda jej předložila v nezměněné podobě znovu a spojila s jeho schválením otázku důvěry. Což znamená, že:

1) Pokud Sněmovna zákon zamítne, tak se má za to, že vyslovila vládě nedůvěru. Vláda je v takovém případě povinna podat demisi a prezident republiky je povinen její demisi přijmout. Jinak řečeno, že vláda končí.

2) O zákonu se hlasuje prostou většinou hlasů. Tedy, že proto, aby zákon byl schválen -- a schválen může být i s pozměňovacími návrhy -- je nutný souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců. To nemusí nutně znamenat 101 hlasů (to je nadpoloviční většina všech poslanců). Při rebelii části vládních poslanců by ke schválení zákona -- a tím i vládě k "přežití" (udržení si důvěry) za určitých okolností mohla dopomoci změna hlasovacích poměrů dosažená nepřítomností vězněného poslance Ratha.

Pro lepší pochopení dodávám, že tím, že se poslanec Rath nemůže účastnit jednání Sněmovny, je o jeho hlas sníženo kvórum nutné ke schválení zákonů (s výjimkou ústavních zákonů a hlasování o vetu senátu nebo vetu prezidenta republiky). Při jeho účasti by kvórum nutné ke schválení bylo vyšší a zákon by nemusel být schválen. V článku "Parlament si zpívá do kroku k vlastní popravě" (BL 4. 9. 2012) jsem upozornil na to, že takto byl schválen ve 3. čtení zákon o církevních restitucích. Při přítomnosti Davida Ratha by kvórum bylo vyšší a návrh církevně restitučního zákona by šel místo do Senátu "do koše".

Poslanec Michal Doktor velmi správně upozornil na to, že legitimita vlády, která vládne a své návrhy prosazuje jen díky tomu, že vězní opozičního poslance, je velmi pochybná. Bohužel musím dodat, že žádná analýza, které se dožadoval již v červenci, nebyla vypracována.

Legislativní odbory Sněmovny Britským listům potvrdil, že ani předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS), která o to byla Michalem Doktorem výslovně požádána, ani zbylý místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) její vypracování legislativnímu odboru Sněmovny nezadali.

Osobně považuji postup vlády v případě opakovaného předložení návrhu zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů za neskutečnou drzost hraniční s pohrdání Parlamentem. Vláda zřejmě stále žije v myslném přesvědčení, že Parlament je "přidružená výroba vlády" na produkování zákonů, a nikoliv ústavní orgán, kterému se ze své činnosti zodpovídá. Parlament jí to až doposud velice často umožňoval.

Ačkoliv to tak z výlevu tzv. "komentátora" ČT nevypadalo (blábolil, že Rath nedokázal svoji nevinu. Zcela přitom ignoroval, že naopak obžaloba musí dokazovat vinu obviněného Ratha a nemá pro ni žádné důkazy, zatímco naopak Rath na schůzi přečetl nezávisle vypracovaný posudek soudního znalce, který vyvrací předražení, z něhož je viněn) atmosféra jednání se oproti prvnímu vydávání zásadně změnila.

Někteří poslanci dávali najevo, že nehodlají připustit, aby je Policie tahala za nos a každý kvartál jim předkládala novou žádost o souhlas s rozšířením stíhání poslance Ratha. Za zmínku stojí zvláště vystoupení člena Mandátového a imunitního výboru (MIV) poslance Stanislava Křečka (ČSSD), který upozornil na to, že dosavadní postup v cause Rath je z mnoha ohledů velmi problematický.

"Problém první. Jsme žádáni o vydání poslance k dalšímu skutku. A jistě je na místě otázka, kterou já kladu, co se stalo s tím skutkem prvním. My jsme před 4 měsíci, před 120 dny vydali poslance Ratha ke stíhání ohledně zámku Buštěhrad. Nebylo to vydání poslance k zahájení trestního stíhání. Od toho data by policie začala vyšetřovat atd. My jsme souhlasili se stíháním, protože byl přistižen při spáchání tohoto trestného činu, a to po měsíci sledování, vyšetřování, odposlechu. Odposlech poslance, který není vydán k trestnímu stíhání, to je jiná kapitola, tou se teď nechci zabývat.

Ale to nebylo, že by od 14. května, nebo kdy to bylo, začala policie věc stíhat. Policie už v té době věděla, že ten trestný čin byl spáchán, a při spáchání trestného činu Davida Ratha přistihli. Oni ho nepřistihli při tom, že přebíral 7 milionů, to je sice podivné a zajímavé, ale není to trestné. Přistihli ho při spáchání trestného činu úplatku podle 331 trestního zákona. A 120 dnů se děje co s tímto obviněním? Proč nebyl postaven před soud? Proč nebylo využito zkráceného řízení, jelikož jsme ho přistihli při spáchání. To se běžně děje, je-li přistižen někdo při spáchání. Já si tuto otázku kladu.", řekl Stanislav Křeček. Vzápětí vznesl další otázky:

"Nyní tady máme žádost o další skutky. Bude to spojeno v jeden skutek? Nebo to bude další skutek? Začne znovu běžet pro doktora Ratha koluzní vazba, jelikož by mohl výsledky ovlivnit, svědky, pokud jde o nové skutky? To samozřejmě nikdo neví.", konstatoval Křeček. Dále uvedl, že je udivuje, že policie ani členům MIV nepředložila žádné důkazy, kterými by podepřela svá obvinění v nové cause.

"Dostali jsme čtyři šanony, to je pravda. Tři šanony jsou plné zámku Buštěhrad. Např. obsáhlá dokumentace rekonstrukce toho zámku. Dozvěděl jsem se, jak tlusté polystyreny tam budou použity a řadu zajímavých věcí. Je tam několik fotek dřevěné kačenky, která, když je tažena provázkem, roztomile kroutí hlavičkou. To je doklad pro to, že ten zámek měl být využit jako muzeum hraček, to je jistě zajímavé. Ale že bychom se dozvěděli něco o znaleckém posudku o škodě, která vznikla, všechny tyto věci, to tam prostě není.", řekl Stanislav Křeček na jednání Sněmovny. Dále zdůraznil, že "pokud jde o ty nové skutky, tam není nic".

Křeček dále avizoval, že Sněmovna napříště již stávající praxi policejního orgánu použitou v cause Rath nebude tolerovat. Že nebude žádné potřetí. Zkrátka dvakrát a dost!

"Já bych chtěl v této souvislosti vyslovit úvahu, směřující k tomu, že trpělivost sněmovny s vydáváním k dalším skutkům by měla být vyčerpána a že bychom neměli přistupovat k vydávání dalších skutků, pokud není nějak naloženo s tím prvním. Protože dneska vydáme, a já pro to samozřejmě plně jsem a policii to umožnit musíme ohledně nemocnic a dalších věcí.

Ale za tři měsíce se nám může stát, že budou další skutky, třetí. Ale prosím, je to možné. Můžou se najít některé další věci. Ale pak musí být nejdříve rozhodnuto, co se stane s tím prvním, s nejznámějším zámkem v Čechách.

Do května nikdo nevěděl, že je v Buštěhradu nějaký zámek, dneska to vědí všichni lidi v republice.

Co se s tímto stalo? Až bude toto vyřešeno, tak potom nechť nás policie žádá o vydání ke stíhání. Hromadit další skutky u poslance, který je ve vazbě, je podle mě nepřípustné.", konstatoval Křeček. Zdůraznil přitom, že je zastáncem toho, že imunita nechrání jednotlivého poslance, ale zákonodárný sbor. Ačkoli je mu to vyčítáno na sociálních sítích.

"Ale nemůžeme přece přehlédnout, že vazební stíhání doktora Ratha už zasahuje do práv sněmovny. Jsou-li tady zákony přijímány jedním hlasem, tak jeho neúčast na hlasování je bezpochyby zásah do poměrů ve sněmovně, a to nemůžeme jen tak přehlédnout.", upozornil poslanec Křeček.

Ještě dále zašel nezařazený poslanec Stanislav Huml (zvolen za VV nyní přidružen k ČSSD). Na místě navrhl řešení, které by při své realizaci vyloučilo protiústavní stav, kdy řádně zvolený poslanec nemůže vykonávat svůj mandát. Poslanec Huml navrhl usnesení :

Svůj návrh podpořil citací ustanovení § 19 zákona o výkonu vazby, který "obviněným stíhaným ve vazbě umožňuje pracovat, pokud o požádají o přidělení práce. Zákon v tomto ustanovení výslovně stanoví vězeňské službě povinnost takovému "obviněnému práci zadávat, pokud to umožňuje dodržení režimu vazby". Dodal, že technicky to možné je.

S narážkou na obsazení Sněmovny desítkami ozbrojenců v prvním případě a doprovodem dvou členů vězeňské služby při tomto vydávání řekl: "Pokud jste sledovali, jak sem byl přiveden doktor Rath poprvé, a pokud se podíváte na rozdíl dnes, tak vidíte, že by to technicky bylo možné. Už to divadýlko snad proboha nikdo hrát nemusí.", řekl Stanislav Huml.

Návrh jeho usnesení bohužel schválen nebyl. A to přesto, že jej podpořili i někteří poslanci vládní koalice. Za ODS hlasovali pro Jan Kubata, Boris Šťastný a Igor Svoják. Z klubu TOP09 -- Starostové návrh podpořil poslanec Ladislav Jirků. Z řad poslanců klubu VV hlasovali pro poslanci Michal Babák, bývalý ministr školství Josef Dobeš, Oto Chaloupka, a bývalý hejtman Libereckého kraje Petr Skokan.

Z nezařazených poslanců návrh podpořili Pavel Bém (dříve ODS), Michal Doktor (dříve ODS, nyní Jihočeši 2012) Jiří Paroubek (dříve ČSSD, nyní LEV 21), Jiří Šlégr (dříve ČSSD, nyní LEV 21), Jaroslav Škárka (dříve VV, nyní LIDEM), a Kristýna Kočí (dříve VV nyní LIDEM).

Pro návrh celkem hlasovalo 80 poslanců ze 186 přítomných. Proti hlasovalo 39 poslanců. K jeho schválení však byl nutný souhlas 94 poslanců.

V této souvislosti považuji za ostudné, že na rozdíl od svých stranických kolegů proti návrhu hlasovali poslanci Pavel Antonín a Václav Klučka z ČSSD. Návrh nepodpořili rovněž poslanci Břetislav Petr (ČSSD) a Marie Rusová a Josef Šenfeld z (KSČM), kteří se zdrželi hlasování. Za obzvláště zbabělý považuji postup bývalého ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana (ČSSD), který se při hlasování vypnul. Řešit si tímto způsobem odvetu Davidu Rathovi, s nimž soupeřil uvnitř strany o vedení krajské organizace, za své nízké umístění na kandidátce do krajských voleb považuji za lidsky neuvěřitelně ubohé a nehodné člena Parlamentu.

Kompletní výsledky hlasování to tom, jestli má Sněmovna požadovat, aby se poslanci Rathovi umožnila účast na hlasování o zákonech lze nalézt ZDE

Poslankyně za ODS a bývala členka sněmovního výboru pro bezpečnost -- nyní členka podvýboru pro vězeňství - Jana Černochová k tomu BL uvedla, že "by nebyl problém Ratha přeložit do vazební věznice v Ruzyni. Odtud by to měli do Sněmovny 20 minut, takže by nebyl problém jej na jednání vozit," konstatovala Černochová.

Podle vyjádření poslance Jana Hamáčka (ČSSD) pro Britské listy by to nemuselo být ani nijak nákladné. "Na úhradu nákladů ne jeho transport by mohly být použity nyní zmražené náhrady poslance Ratha, které zadržuje Kancelář sněmovny na svém účtu z rozhodnutí kancléře.

Poslankyně Kateřina Konečná (KSČM) k tomu dodala, že "kdyby Rathovi bylo umožněno pracovat ve Sněmovně, tak by to bylo nejen ústavně konformnější, ale lidé by nám konečně přestali vyčítat to jak je možné, že Rath bere plat, i když nic nedělá".

Vytisknout