Hranici debility posunula dozorčí rada Všeobecné zdravotní pojišťovny, když svému řediteli přiklepla tři čtvrtě milionovou odměnu za jeho ekonomický výkon při vyhazování peněz pojištěnců z okna. Za zrušené zdravotní knížky, za zbytečný marketing, za nefunkční informační systém.

O další rekord v posouvání hranic ekonomické debility se pokusil exředitel pražského Dopravního podniku, když v televizi označil dvacetileté nevypověditelné a nevýhodné smlouvy za standardní. To je výkon hodný mistra a zaznamenání do análů.

Jestli bude schválen zákon o vyrovnání s církvemi, máme tu další rekord. Zaváže náš stát ke splátkám na třicet let. To je v lidském věku více než jedna generace. Za tu dobu se na Hradě vystřídá na šest prezidentů a ve Strakovce asi tak deset vlád. Daňový poplatník dnešní i jeho děti a vnuci budou třicet let přispívat na dávné hříchy svých dědů. Lahůdková ekonomická debilita je skryta v inflační doložce. Roční splátka z těch 59 miliard korun za nevydaný hmotný majetek se bude ročně indexovat (navyšovat) o spotřebitelskou inflaci. Splátky církvím budou mít stálou hodnotu, zatímco z příjmů poplatníků, kteří to budou financovat, bude inflace hodnotu ukusovat. Takový instrument bude fungovat jak třicetiletá válka.

Kompletní článek ekonoma Přemysla Voráče ZDE