Politiky motivuje jejich vlastní zisk z rozkrádaných peněz

3. 9. 2012 / Boris Cvek

Ministr financí Kalousek včera v Otázkách V. Moravce tvrdil, že objektivní arbitr ve sporu mezi levicí a pravicí o tom, jakými kroky zajistit lepší budoucnost státu, je důvěra věřitelů, kteří jsou státu ochotni půjčit své peníze. Když věřitelé půjčují levně, tak věří, že se jim peníze vrátí, věří tedy v lepší budoucnost státu, kterému půjčují.

Myslím však, že současná situace ukazuje, že věřitelé v minulosti půjčovali různým státům značně lehkomyslně, např. Řecku, a že investice do států brali jako pouze jisté zhodnocení peněz bez rizika opravdového inovačního investování.

A státy potřebují opravdové inovace, nikoli půjčování si peněz na to, aby mohly být splaceny minulé dluhy a aby bylo co rozkrást ve veřejných rozpočtech.

Zatím to bylo tak, že státy si vždy půjčily znovu a z půjček splatily své nové dluhy, až to prostě narazilo na svou mez.

Domnívám se, že ochota věřitelů půjčovat státům může být velmi zvýšena důvěrou v to, že vlády těchto států bezohledně vyždímají své obyvatelstvo, aby mohly vrátit věřitelům jejich peníze.

Je to pravý opak normální kapitalistické mentality: když investor investuje špatně (jeho peníze nevydělají v normálním byznysu další peníze), přijde o své investice.

V případě půjčování státům se však jedná o nahrazení byznysu politikou. Když neumíme investovat do inovací, půjčíme státu v důvěře, že politici to ze svých poddaných posléze nějak vymáčknou. Co motivuje politiky k tomu, aby to dělali? Jejich vlastní zisk z rozkrádání veřejných peněz.

Dříve jsem o tom psal do Britských listů v níže uvedeném článku.

Je škoda, že šéf odborů Zavadil nebo moderátor Moravec neuměli ministru financí oponovat touto argumentací.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 3.9. 2012