Prachy v trapu

4. 9. 2012 / Václav Dušek

Mlátit pantem nás už nebaví, máme posluhy, za slušné výsluhy.) Nedivme se, že nám květopasové ideologičtí dali kvinde a jsou myšlenkami zcela jinde. Mlčíme, čučíme na hulváty, duchovědné kastráty, holky ještě nedávno s kvedlačkami u plotny, domovnice, staré metly i nové metly, chvástaly plynojemné, krákoravé vrány, sešlé utahané najady; nejednoho z nás pálí ruce, ale kde koupit vhodnou nahajku ku sešlehání?!

Nachmelení v putykách křičíme, řídíme svět a přitom nedokážeme dát jasný vzkaz milostenkám a nafoukancům: přestaňte si hrát na svědomí národa, vyžírky, na všeznalce, moudrem pukající lebky!

Jinozemci zírají, jak se necháme kolébat od nehodných mezulánů. Kýžená slibovaná porevoluční merenda v nedohlednu. Našminkovat si tváře, teď, poddanská lúzo, a nekokrhat v nepravý čas; menáž máte dostatečnou, komu se to nelíbí, ať si gluteu políbí! Mnoho drzých bulíků a povyku pro nic. Ostruhatí kohouti musí z kola ven, aby nerušili společné úsilí dostat se k tučným příspěvkům v budoucích časech! Mrhání penězi pokračuje. Jak jinak, než státními! Firmy soukromé, pokud nepolykají státní příspěvky, tedy naše groše z portmonek značně tenkých, ať se pakují -- a pokud zaměstnávají lidi, chvála jim! Mrkněte jim jen na odvod daní, jestli jste jim, dovedové prdelatí, neposkytli daňové prázdniny.

Kýžené zdražování nebere konce. Prachy jsou kdesi v trapu. Je nutno vydolovat z lidiček prašule -- nechali jsme si zničit zemědělství, (obdivované i zahraničními odborníky) vyrabovat lesy (dřevo nastojato, naležato -- ke zpracování odvezeno kamsi do sousedních lokalit s pilami navlas stejnými, jako jsou naše), pozavírat fabriky, klidně je spočítejte, budete se divit, jen mešuge se může z té rabijácké odpornosti radovat!

Jenže, u nás se poztrácelo, vedle slušnosti a pokory, tolik majetku a peněz, že člověku až zrak přechází! Takže, nedivme se, že o nás v cizině říkají: Tihle Čecháčci, ti dokážou cokoli! Národ chmatáků! Sprosťáků! Vedou se nepěkné řeči, že Grál, nádoba, do které byla zachycena krev Kristova, se prý musel ztratit u nás v domovině! Co není přibito, vezmeme, co přibito jest, lehce osvobodíme! Nedáme za to nikomu ani cukrkandl -- a nejraději se povozíme po akci v milionových moderních bryčkách! Nachomýtnout se u zdroje, Pane, přisát se k ekonomickému prsu a usrkávat, co nejdéle to půjde... na taškařice nás užije!

Kasa je prý poloprázdná, není na sociální krmení. Potřební, odejděte! Máte zálusk na příspěvky, túhle -- núdle! My se nenecháme pumpnout, zapomeňte. Čubrníte, jak jsme vyrostli, že jsme vás přerostli?

Musíte si pronajmout balon, abyste vystoupali do našich výšin úspěchu. A na úřady si berte chůdy, lidičky, abyste zvládli přehlédnout arogantní úřednickou armádu -- ničeho přiliš nenabídne, není co a není z čeho, leda vám poskytnou slušivou reflexní vestu a vzhůru do ulic, svinstva všade dost a nenechte se mýlit, že byste mohli při úklidu vymést i nás, máme svoje informační zdroje, těžkooděnce, vodní děla, městské policajty, státní policajty -- nedivte se, vybavili jsme se dobře. Žádný bzukot nás nezaskočí. Hýkat můžete, vydržíme. Bude-li zapotřebí, klidně se vzájemně okopulujeme.

Infekce blbosti je neléčitelná. Jak říkal známý voják: blbci jsou i ministři.

Spočítal někdo všechny správní rady, dozorčí rady, moudré rady, zbytečné rady, jejich mnohočetné členstvo a hlavně, co nás stojí? Vypráví se po hospodách, že nejeden vyhaslý trouba a nejedna mikádofilka - huby plné demokracie, nositelé demokratury, pobírali tučné příspěvky, aby se stali poslušnými krutihlávky.

Lidi, neberte, když se rozdává a z cizího krev neteče! V jakémsi uměleckém poradním sboru se prý údajně vyskytoval nedožranec, který se nezarděl a klidně si přihrál pro svůj pseudoumělcký blábol milionky. A navíc, aby si přilepšil, nechal se vyznamenat. Žádný metál zbytečnosti, slabě pozlacený kočičím zlatem, kdepak! Cena se předávala v obálce, tučné obálce.

Jednou se možná dočkáme a budou se sčítat škody. A hlavně na mne nechoďte s tou ošoupanou nálepkou, že chci nahrávat komančům... ani nebudu čekat, až nás budou miliony. Stačilo by, aby kasu pomohla ochránit nezávislá nepolitická policie, důsledná prokuratura, nezávislé soudy. I když, staré kauzy se nedohledají, říkala prý kdesi v tisku samotná žulová Cataniová... čemuž jaksi nevěřím.

Staré struktury čubrní, kterak kabrňáci nešetří peníze, ani nás, prosťáčky s duší naivních modloslužebníků hlásajících: Láska zvítězí nad lží a nenávistí! Kdy? Na svatého Dyndy nebo jindy. Nebo až naprší a uschne!

Vytisknout