Zkoušky jsou nástrojem omezování přístupu ke zboží

30. 8. 2012

Musíme si uvědomit, že zkoušky jsou nástrojem omezení přístupu ke "zboží", argumentuje autor. Úspěch při zkouškách nezávisí na objektivní míře výkonu, ale na tom, kolik "zboží" je k dispozici: míst na vysokých školách a v elitních profesních zaměstnáních. Před padesáti lety, kdy se na univerzitu v Británii dostalo sotva 6 procent mladé populace, udělalo maturitu méně než padesát procent uchazečů. Nyní, když je vysokoškolské vzdělání přístupné 36 procentům mladé populace, udělá maturitu z daleko většího počtu uchazečů téměř 100 procent a více než 25 procent dostane jedničky. Dokonce i univerzity, které si stěžují, že maturitní jedničkáři nemají znalosti předchozích generací, rozdávají jedničky a lepší dvojky více než 60 procentům svých studentů. Ještě v polovině devadesátých let to nebylo ani 50 procent.

Británie postižená hospodářskou stagnací si asi nebude moci dovolit podporovat univerzitní systém v takovém rozsahu, jaký dnes existuje. A přesto, že se hovoří o nedostatku kvalifikovaných uchazečů, nebude asi ani udržitelný dosavadní počet vysoce kvalitních pracovních příležitostí. Proto chtějí ministři omezi inflaci dobrých maturitních známek. Když mladí lidé neudělají maturitu, budou obviňovat sami sebe, že se dost neučili, ne pošetilou hospodářskou politiku vlády.

Většina kvalifikace, získané zkouškami, má minimální relevanci pro pracovní místa, do nichž lidé přicházejí. Držitelé univerzitních doktorátů jsou možná po dlouhém období studií vzdělanější, uvážlivější a moudřejší. Jenže neexistují důkazy, že jsou proto lepšími právníky, účetními odborníky, bankéři, manažery a novináři.

Hlavním důsledkem zvyšujícího se přístupu k maturitám a k univerzitním titulům není zajištění toho, aby k elitním pracovním místům měl přístup talent ze všech společenských vrstev. Naopak, stále se prodlužující doba vzdělávání a další a další potřeby certifikátů zvýhodňují děti z bohatých rodin, které mají větší finanční zdroje, větši rezervy kulturního kapitálu a větší přístup k elitním institucím. Tím, že střední vrstvy dnes platí školné na soukromých školách či za postgraduální studium, zajišťují si přístup k prestižním pracovním příležitostem tak, jako si kdysi děti z elitních rodin kupovaly armádní hodnosti a místa ve státní službě.

Zaměstnavatelé a profesní organizace by neměly používat jako podmínky přijetí pro nové členy dobré maturitní vysvědčení či červený diplom z univerzity. Uchazeči o zaměstnání by měli být vybírání na základě konkrétních kompetencí, kvalifikace a znalostí. Je zapotřebí zavést "zprávy o kvalifikovanosti", v nichž by se uvádělo, co mladí lidé umějí, jaké schopnosti získali, jaké mají osobní vlastnosti. Známky by se měly vydávat pro jen určité části osnov, neměly by se dávat za celkový výkon.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout