Upravme církevní stavby ke světským účelům

10. 8. 2012

V některých textech o církevních restitucích) se používá jako argument teze o "velmi špatném stavu církevních staveb". Při své návštěvě Edinburghu na podzim loňského roku jsem v centru města vstoupil do třech objektů, které zvenku vypadaly jako kostely. Jeden byl přestaven na bar pro příznivce metalu, ve druhém bylo konferenční centrum, několik obchodů a restaurace. Jen třetí kostel, ten hlavní, nadále sloužil církevním potřebám - v jeho sklepeních ale byla otevřená kavárna.

Pokud velmi nadsadím a dopustím se chybného zobecnění jedné malé zkušenosti, tak bychom v Česku mohli "dohnat a předehnat" Británii v péči o církevní památky tím, že dvě třetiny prodáme soukromým podnikatelům na jakýkoliv účel, z krypty chrámu sv. Víta vyneseme ostatky a nanosíme místo nich sudy s pivem a pípu, píše Roman Matoušek.

V sekularizovaných společnostech přece nelze očekávat, že budou všechny církevní památky v tak skvělém původním stavu, jako když celá společnost náležela k církvi - některé budou sloužit jinému účelu, některé mohou zaniknout (stejně jako zanikají např. památky industriální architektury). Nemusí se nám to líbit, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak jediné, co s tím můžeme dělat.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 10.8. 2012