KOUTEK REKLAMNÍ TUPOSTI:

Jsme tu dobře v koncentráku?

9. 8. 2012 / Štefan Švec

Tento koutek není o reklamě, ale o stylu textů určených zákazníkům. Představte si, že máte pěkně udělaný penzion v krásném prostředí, s velmi dobrou kuchyní a výtečným personálem. Docela dobře jste zvládli i webové stránky (www.ramzova.cz), byť použít pro vlastní soukromé podnikání doménu se jménem celé osady je trošku divoká privatizace. Natěšení hosté k vám přijedou, poprvé se najedí a spokojeně se jdou ubytovat. A v chodbě u pokojů najdou přiložené cedule.

Na celém velkém "Provozním řádu" je jen třikrát napsáno prosím, zato vykřičníků je tu (s chybnými mezerami za slovy) devětadvacet -- někdy i na samostatném řádku. Fašounská dikce je plná příkazů, zákazů, rozkazovacích infinitivů ("lyžáky odkládat pouze v lyžárně") a dokonce i speciální gramatické kategorie - učitelského buzerálu ("Při odchodu z lyžárny každý zkontroluje, zda jsou zavřeny dveře!!!"). Ing. Císař Ivo, podepsaný příjmením napřed a pro jistotu i s titulem, aby si někdo nepomyslel, že je třeba nějak hloupý, to moc neumí s interpunkcí, před vykřičníky a závorkami píše mezery, za čárkou ve větě je naopak nedělá. Z celého textu svítí (kromě červeně zdůrazněných "přísných zákazů") to, že své zákazníky má za hmyz, který dělá problémy a je třeba ho srovnat do latě. S tím vědomím se vám hned líp bydlí.

Proč tento koutek?

Reklama je součástí veřejného prostředí. Ovlivňuje naši řeč a vnímání estetiky, ať chceme nebo ne. Proto by měla dodržovat aspoň základní kulturu vyjadřování. Budeme publikovat takové příklady firemní komunikace, kde neschopnost jejího tvůrce či zadavatele překročila míru jazykové či jiné normy. Snad to přispěje ke kultivaci okolí nás všech.

Vytisknout