Poslechl jsem si rozhovor pánů Veselého a Jocha na téma Izraele a Palestinců. Ani diskuze, ani diskutující mě nijak neoslnili - oba pánové se omezovali na neustálé opakování vlastních stanovisek a projevovali ostentativní nezájem o argumenty protistrany, píše Ivo Baran.

Zaujala mě jiná věc.

V současném světě je všeobecně obvyklé, že pravicoví aktivisté jsou na straně Izraele, zatímco levicoví na straně Palestinců (nebo palestinských Arabů).

Není od věci připomenout, že takováto profilace různých názorových proudů ale vůbec není samozřejmostí. V 50. a 60. letech bylo naopak alespoň v USA daleko obvyklejší, že se pravicoví konzervativci stavěli na stranu Arabů, zatímco levicoví aktivisté sympatizovali s Izraelem.