Špatní diskutéři

9. 8. 2012

Poslechl jsem si rozhovor pánů Veselého a Jocha na téma Izraele a Palestinců. Ani diskuze, ani diskutující mě nijak neoslnili - oba pánové se omezovali na neustálé opakování vlastních stanovisek a projevovali ostentativní nezájem o argumenty protistrany, píše Ivo Baran.

Zaujala mě jiná věc.

V současném světě je všeobecně obvyklé, že pravicoví aktivisté jsou na straně Izraele, zatímco levicoví na straně Palestinců (nebo palestinských Arabů).

Není od věci připomenout, že takováto profilace různých názorových proudů ale vůbec není samozřejmostí. V 50. a 60. letech bylo naopak alespoň v USA daleko obvyklejší, že se pravicoví konzervativci stavěli na stranu Arabů, zatímco levicoví aktivisté sympatizovali s Izraelem.

Stačí se podívat na to, jakým způsobem se někteří konzervativní hrdinové pana Jocha vyjadřovali na adresu Izraele v 50. a 60. letech (srov. např ZDE). Podobných bizarností se ovšem v historii přihodilo vícero.

Počátkem třicátých let českoslovenští komunisté hlásali právo na sebeurčení až do odtržení pro německé obyvatelstvo československého pohraničí a odsuzovali "českou imperialistickou buržoazii" za okupaci Sudetenlandu, aby si o pouhých patnáct let později připisovali hlavní zásluhy za odsun téže národnostní menšiny.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 9.8. 2012