Co by komunisté měli udělat?

11. 8. 2012 / Jiří Drašnar

Ačkoliv se mohu ztotožnit s panem Tůmou v jeho kritice současného režimu v Čechách (mimochodem "frikulín" je opravdu skvělý novotvar), jeho hodnocení čtyřicetileté vlády komunistů se mi spíš zdá být výsledkem kognitivní disonance týkající se způsobu, jakým funguje naše paměť, než výsledkem pokusu o byť jen vzdáleně objektivní analýzu. Paměť, jen při troše sebereflexe, zkrátka není spolehlivý nástroj a definitivně to není dokonalá, v mozku vytesaná, kopie minulosti.

Paměť je dynamická a mění se celý život. (Všichni víme, jak snadno se zapomene na negativní rysy dětství nebo puberty, jak se zdají v pozdějším životě žádostivé a krásné. Kdo by ale opravdu chtěl znova chodit do 3. třídy nebo se týrat tím, co si o něm myslí třináctiletá husa od vedle, které právě narostly krásný prsa?)

Vedle jiných triků ji často užíváme jako mechanizmus, který nám pomáhá se přenést přes určité jen těžko slučitelné rozpory v naši psychice. Jinými slovy, zkreslujeme, interpretujeme minulost (chcete-li, lžeme sami sobě) abychom si udrželi určitou "self image", atributy našeho "já", bez kterých můžeme jen těžko žít, atributy, jako je respekt pro sebe sama, etický kodex atd. atd.

Nechci ale diskutovat o tom, který režim byl či je víc prohnilý, notabene nechci analyzovat pana Tůmu, chci se jenom zeptat na jednu věc: Když pan Tůma bude volit komunisty, co si od toho slibuje, co si představuje, ze by komunisté udělali za této situace, kdyby se znovu dostali k moci? Popřípadě co si myslí, ze by měli udělat.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 10.8. 2012