Pane kardinále Dominiku Duko,

9. 7. 2012 / Marek Řezanka

Pocházím z rodiny, kde vedle sebe fungovaly paralelně různé víry, kde se kloubili protestanti s katolíky. Katolickou církev jsem měl v době svého křtu spojenou zejména s (tehdy) farářem V. Malým, kterého jsem si velmi vážil pro jeho postoje před listopadem 1989 a kterého jsem poznal jako člověka, jehož kázání mě oslovují. Věřil jsem, že katolická církev napíše svou novou kapitolu, kde bude čerpat ze svých minulých pochybení a spolu s ekumenickým proudem bude usilovat o stmelování lidí, ne o štvaní lidí proti sobě.

Víra pro mě mj. znamená víru v lidi. Hlásím se k odkazu lidí, jakými byli například Mistr Jan Hus, Jan Amos Komenský, Karel Havlíček Borovský, Božena Němcová, Tomáš Garrigue Masaryk, Jan Masaryk, Alexandr Dubček, Egon Bondy, Karel Kryl či Jiří Havel. Není pro mě rozhodující, zda se oficiálně stavěli jako věřící či jako ateisté, ale co po sobě zanechali a jakým šli příkladem a v co věřili.

Z vývoje společnosti České republiky po roce 1989 jsem zklamán a roztrpčen. Důraz kladu na hodnoty, jakými jsou mezilidské vztahy, pomoc potřebným, důstojnost každého jedince, na svobodu každého jedince, jež zároveň neničí svobodu kohokoli jiného. Za hřích považuji mimo jiné i to, když někdo svévolně ničí sny druhých, když jim znemožňuje realizaci, například jim bere právo na práci.

Píši Vám, neboť jsem velice zklamán a zarmoucen Vaším postojem ke všem občanům, kteří protestují proti vládnímu zákonu o tzv. církevních restitucích, a jsem pobouřen Vašimi výroky o lůze.

"Místo věcné diskuse se vytvořil prostor pro politický boj, z nějž se zcela vytratily morální aspekt a podstata věci, kterou je náprava křivd, spáchaných komunistickým režimem," vzkázal jste mimo jiné přes média jako předseda České biskupské konference spolu s předsedou Ekumenické rady církví Joelem Rumlem a předsedou Federace židovských obcí Jiřím Daníčkem.

Není nad věcné diskuse. Co by na toto téma mohly například sepsat za romány odborové svazy, když se již dva roky marně snaží o věcnou diskusi k tzv. vládním reformám. K věcné diskusi jsou však vždy zapotřebí nejméně dva. A musí být ochotni argumentovat. Pokud si jeden vede svou, že musí být po jeho a jinak neuhne slovy pana Kaplana ze slavného Rostenova románu ani o píďu, je jakákoli snaha marná.

Mrzí mě, pane Duko, že jste si nevšiml, že po věcné diskusi na téma církevních restitucí volá celá řada hnutí a občanů. Lenka Procházková sepisuje žaloby na vládu jako celek pro podezření z pokusu o spáchání trestného činu a argumentuje poměrně věcně. Chce vidět doložitelné soupisy majetku, na nějž má církev prokazatelně právo. Přeje si mít černé na bílém, že se církvi jednak nebude vracet něco, co jí již po roce 1989 vráceno bylo a zejména -- že se jí nebude vracet něco, co nikdy nevlastnila, respektive na to ztratila nárok ještě před rokem 1948.

Argumenty L. Procházkové nelze jen tak smést ze stolu, stejně jako například argumenty specialisty na ústavní právo, pana Václava Pavlíčka.

Bezmoc občanů a neochota vládnoucích bavit se o konkrétních aspektech "restitucí" vyústily v akce Hnutí za přímou demokracii s podporou dalších hnutí, např. ProAltu či Iniciativy zdola. Šestého července proběhla pokojná demonstrace v duchu uctění památky Mistra Jana Husa a odsouzení průběhu církevních restitucí v podobě, v níž jsou bez prodiskutování s veřejností nastoleny.

Čím jiným by se již věcná argumentace měla zabývat, než právě nárokem církví na majetek -- jeho výší i jeho faktickou podobou? Samozřejmě i následným hospodařením církve, aby se nestalo, že vodní plochy, lesy a polnosti včetně hospodářských a jiných budov budou okamžitě církví rozprodány do soukromých rukou, přičemž by hrozilo, že lesy budou vykáceny a pole zastavěna -- a kulturní památky budou vyrabovány (pokud se tak již nestalo).

Dalším z věcných hledisek "odškodnění církví" je platnost Benešových dekretů a hrozba jejich prolamování (bohužel již k jejich bezprecedentnímu prolamování v minulosti došlo). Odvolává-li se katolická církev na svou bezúhonnost s tím, že jsou "fakticky uráženi všichni věřící žijící v naší zemi", měla by připomenout své vazby na nacistické a fašistické režimy včetně úlohy tehdejšího papeže. Soudí-li pak církevní představitelé komunistický režim, měli by rozebrat i podíl církevních špiček na kolaboraci s oním nenáviděným režimem.

Zaštiťujete-li se, pane Duko, svými ovečkami, měl byste si uvědomit, že se dopouštíte generalizace a manipulace. Jakým právem mluvíte za věřící hlásící se ke katolické církvi? Jakým právem si dovolujete vyslovit, co je má urážet a co ne. Mě osobně uráží, že si mě, pane Duko, berete jako rukojmí svých partikulárních zájmů, které nejsou v souladu se zájmy mými, třebaže jsem silně věřícím a pokřtěným katolíkem.

"Církve a náboženské společnosti jsou přesvědčeny, že sledování vlastního politického prospěchu při obstrukčním blokování práce parlamentu, jehož jsme byli nyní svědky, je popřením pravidel demokracie a ve svém důsledku citelně poškozuje celou naší zemi," zaznělo od Vás a dalších představitelů církví na adresu ČSSD, KSČM a VV, kteří církevní restituce v nynější podobě odmítají.

Je zajímavé, že stejné pobouření nevyjadřujete nad okolností, že se vláda opírá o program strany, která nebyla v demokratických volbách zvolena a který je v příkrém rozporu s původním programem vládní strany, s programem Věcí veřejných.

Účelové rozdělení této strany na vládní a opoziční křídlo současně je nedůstojnou fraškou, kterou by měli všichni demokraticky cítící lidé odsoudit. A stranu LIDEM bojkotovat.

Církevním představitelům a zejména Vám, pane Duko, nevadí, že ruku pro vydání majetků církvím ve formě nemovitostí i v peněžní podobě bez nějaké opory v historiky sestavených seznamech zvednou i ti, kteří k tomu nemají od občanů mandát z voleb?

Nevadí Vám, že projde-li tento sporný zákon, stane se tak díky hlasům politiků, kteří jsou před veřejností svými aférami zdiskreditovaní a ve společnostech na západ od našich hranic by již dávno z politiky byli nuceni odejít?

Koho mám přesně na mysli? Například Marka Bendu, kolem jehož studií na právech v Plzní panují oprávněné pochybnosti, Pavla Béma, který je podezřelý z machinací kolem Opencard a nestandardních vztahů politika s podnikatelem Janouškem, Alexandra Vondru, jenž dodnes nebyl stíhám v kauze ProMoPro, Pavla Drobila, jenž musel z postu ministra pro podezření z korupce odejít, Ivana Fuksu, který uvažoval o prodeji Lesů ČR, Jiřího Bessera, jenž odešel z postu ministra kultury kvůli nesrovnalostem v majetkovém přiznání, Miroslava Kalouska, který aktivně maří práci policie a který je spojený s kauzou padáků na resortu obrany a který dává systematicky najevo, že nežijeme v právním státě, Vlastu Parkanovou, o jejímž vydání k vyšetřování mají poslanci hlasovat, Leoše Hegera, který nedokáže vysvětlit únik dvou miliard v kauze IZIP a konečně členy LIDEM, tedy Karolínu Peake, Lenku Andrýsovou, Dagmar Navrátilovou, Janu Suchou, Viktora Paggia, Jiřího Rusnoka, Martin Vacka a Radima Vysloužila. Posledně jmenovaní se odchýlili od původního programu strany, na základě něhož byli demokraticky voleni.

Argumentujete-li demokratickými hodnotami a poškozením celé naší země, měl byste, pane Duko, jít příkladem demokraticky se chovajícího člověka. Měl byste tedy respektovat názory svých ideových a názorových odpůrců a snažit se s nimi najít nějaký kompromis -- a ne je nazývat lůzou či ochlokracií jen proto, že nesdílejí Vaše zájmy a dovolují si proti nim protestovat. K demokracii patří právě názorová variabilita a hlavně kontrola elit, aby si navzdory většině neprosazovaly své mocenské zájmy. Jestli by zájmy naší země mohlo něco vážně poškodit, bylo by to definitivní prolomení Benešových dekretů.

Mluvíte-li o dobré pověsti katolické církve, měl byste s pokorou uznat, že podíváme-li se do historie, najdeme zde krvavá autodafé, hony na čarodějnice, nesnášenlivost vůči lidem stejné, tedy homosexuální, pohlavní orientace, nalezneme pronásledování příslušníků jiných vyznání včetně židovských pogromů. Ano, katolická církev se může pochlubit tím, že přežila dva tisíce let a nic jí nezlomilo vaz. A že toto přežívání je vykoupeno okolností, že skoro vždy stála na straně vládnoucích.

Bude to však stačit i do dalších let a desetiletí? Je možné, aby se katolická církev vymezovala vůči zájmům středních a nižších vrstev společnosti, aby podporovala krajně asociální zákony, jež kritizuje mj. veřejný ochránce lidských práv Varvařovský či bývalá soudkyně Ústavního soudu, Wagnerová? Jak nasloucháte lidem, kteří přicházejí o práci, i když pracovat chtějí, zkrátka jen proto, že nadnárodní společnosti potřebují k maximalizaci zisků čím dále méně pracovní síly? Jakou oporou jste lidem tělesně či mentálně postiženým, kterým jsou rušeny chráněné dílny a jimž se vzdalují kontaktní místa pomoci? Jak hájíte jejich soběstačnost -- a tím jejich důstojnost? Nakolik Vás děsí představa, že budou lidem opět umírat děti jenom proto, že rodiče nebudou mít na doktora? Že mnozí nemocní zůstanou bez adekvátní lékařské péče a Hyppokratova přísaha tak bude zadupána do země? Jak moc Vás trápí postavení většiny seniorů v České republice? Skutečně jste přesvědčen, pane Duko, že sloužíte jako pozitivní vzor mladým lidem a díky Vám, že přestanou brát drogy, uchylovat se do part a chovat se nezodpovědně? Kolikrát jste se vyjádřil ke kauzám, v nichž byli v médiích lynčování romští spoluobčané -- i když se pak ukázalo, že pachatelem nebyl nikdo z Romů? Jaký postoj jste zaujal k vládním aférám? Není na světské moci co kritizovat? Občanská společnost není prostorem, kde byste se chtěli angažovat? Potom je ale třeba si položit otázku, čí zájmy katolická církev hájí -- i k jakým účelům hodlá nabytý majetek využít. K tomu je ale zapotřebí, abyste nenazýval své protivníky lůzou a nesnažil jste se je nedemokraticky umlčet s pomocí několika hlasů, kterou jsou z čistě morálního hlediska velmi diskutabilními. Katolické církvi by prospělo, kdyby vedla s občany dialog, ať si již věří, čemu chtějí. Dokázala by totiž, že respektuje demokratické principy a že jí záleží na lidech, nikoli na moci a majetku. To, co Vám píši, berte jako námět k zamyšlení a dobrou radu Vašeho bližního. Může totiž nastat den, kdy sice budete obklopeni zlatem, lesy, poli a domy, zato kostely budou zet prázdnotou mnohem větší než v dobách předlistopadových. Tehdy totiž ještě lidé navzdory všem útlakům měli naději a víru, třebaže skrovně plápolající pod děravou kostelní střechou. Dnes již světlo neplápolá -- a je na Vás, jaký bude Váš další krok. Využít moci proti bezmocným je vždy velmi snadné a jednoduché -- ale také ničivé. Hned na úvod jsem zmínil několik osobností, kterých si vážím. Na závěr shrnu, proč. Společnost potřebuje humanisty typu Husa, člověka se smyslem pro humor a zároveň pro pravdu a vyšší morální princip. Potřebuje učitele, který dokáže předávat vzdělanost hrou, jak tomu učil Komenský. Neobejde se bez kritického novinářského ducha Borovského, ani bez úcty k ženám a bez rovnoprávnosti žen, o niž usilovala Němcová. Žádá si politiky, kteří umí propojit prvky humanismu a demokracie se sociálními potřebami lidí a kteří odmítají ohýbat svou politickou páteř před kýmkoli, jak o to usilovali otec a syn Masarykové. Žádá si i snílky a lidi, kteří mají ideály -- jako byl například Dubček. Prahne po filosofech typu Bondyho, kteří si kladou znepokojivé otázky a prolamují nejrůznější tabu. Stejně tak prahne i po rebelech, kteří nastavují tvář jakémukoli systému -- a kteří jsou neprodejní. Je jich málo a Karel Kryl zde citelně chybí. Chybí i lidé typu Jiřího Havla, kteří jdou příkladem pochybujícím o slovech, že udeří-li je někdo do tváře, mají mu nastavit druhou. Dát jasně najevo, že toto gesto není o zbabělosti, ale o síle a odvaze. On dokázal před vrhači vajec s pokorou pokleknout a darovat jim růži. Toto gesto se nezapomíná. Je na Vás, zda budete jedním z těch, kteří občanům vlepí pořádný políček do obou tváří. Rozhodně ne všichni se Vám za to odvděčí růží -- ale o to nejde. Jde o Vaše svědomí a o Vaši víru. Na obojí zde apeluji, neboť jsem bytostně přesvědčen, že církev nemá rozkládat sociální stát. Má ho bránit. Pojďte o těchto tématech diskutovat, a nevažte se na vládu lidí, kteří vypouštějí nepravdy a nechovají se podle desatera přikázání. Záleží samozřejmě na Vás. Byla by však škoda, kdyby se lidé odvraceli od Bible a přestali si ji sami vykládat jenom proto, že nenávidí církevní představitele. Za toto nesete zodpovědnost, věřím, že si ji uvědomujete. Pokud aspoň něco z tohoto dopisu vezmete na vědomí, děkuji. Berete si na svá bedra břímě skutečně těžké, dalo by se přímo konstatovat k neunesení. Nerouhejte se tedy, prosím, že občany nepotřebujete -- bez nich totiž nejste ničím, Marek Řezanka

Vytisknout