Anketa Romano hangos:
Co pro vás znamená Den Romů?
25. 4. 2012 / Pavel Pečínka
V Česku teprve nedávno zavedený romský svátek -- 8. duben -- si připomínají vesměs členové romských souborů, jejich rodiny a příbuzní, nezřídka na akcích převažují Neromové, kteří s Romy pracují. Místem většiny oslav bývá převážně Praha a Brno. Ani na 28. října Češi nijak zvlášť spontánně nevyvěšují vlaky v oknech a nejásají na náměstích, každoroční rituál v podzimní mlze obnáší většinou pár oficiálně položených věnců a škrobených projevů. Přesto člověka při Dni Romů napadne mnoho otázek:
Jaký má skutečný význam, proč si ho dosud připomíná tak málo Romů, do jaké míry jde o svátek zažitý, umělý, jak ho lépe propagovat nebo jaký mu dát přitažlivější obsah? Zeptali jsme se proto i vás:
Konkrétně Mezinárodní den Romů zná u nás myslím málokdo, přestože problematika romské minority bývá mezi lidmi často skloňovaná. Dokonce bych řekl, že není příliš zažitý ani mezi samotnými Romy. Přitom jeho význam pro šíření znalosti romské problematiky směrem k většinové společnosti a pro sebeuvědomění Romů samotných by mohl být velký.
Když jsem se ve svém okolí na tento den poptal, ani jeden člověk například netušil, že se tento svátek váže na vznik IRU (International Romani Union) před 40 lety, a ani netušil, co tato organizace dělá a co dokázala. Přestože v EU žije kolem 10 milionů Romů a i v ČR žije více než čtvrt milionu romských spoluobčanů, často i vzdělaní lidé znají spíše různé "chýry" než skutečná fakta. Tipnul bych si, že kromě studentů romistiky je to pro většinu dost exotické a okrajové téma. Nárazové kampaně 8. dubna to asi nezachrání -- i když nějaký ten seminář či kulturní festival určitě neuškodí.
Den Romů bychom měli nejen slavit, ale aktivněji naplňovat jeho smysl i v dny nesváteční. Začněme tou neznalostí, která může sama o sobě posilovat problém. Žijí v ní různá populistická a xenofobní uskupení, která bohužel v současných zmatcích posilují na západ i na východ od nás a zhoršit se to může i u nás. Osvěta představuje první krok. Samozřejmě například takové otázky romské slovesnosti asi budou spíše pro užší okruh lidí, ale dejme tomu otázka lidskoprávního rámce pro život Romů na území EU a ČR už by měla být v zájmu opravdu každého. Copak kvalita života našich romských spoluobčanů nesouvisí s kvalitou života nás všech? Sociální rasismus se snadno z romské populace může i v ČR přenést na další skupiny.
Pak to chce především soustavnou práci -- a to nejen ve věci života Romů samotných, ale ve spojení s politikami, které v této věci jsou nejdůležitější (vzdělání, nabídka práce a soužití v obci).
Podle posledního průzkumu CVVM má s Romy problém 78 % Čechů -- pěstovat si tento hloupý anticiganismus není ale řešením. Tím je reálná sociální práce v podmínkách stabilizace společnosti. Házet současné problémy na tzv. nepřizpůsobivé je laciné. Pokud se v pokračující krizi stanou sociálně slabí včetně Romů hromosvodem na různé deprivace, zvednou se stavidla ještě k něčemu horšímu.
Jsou tu většinou ti, kteří dostanou miniporci těchto emocí a moudra v podobě romských příběhů a písní. Vyjadřovat se pouze srdcem, tak abych myslel a konal pro dobro svoje i těch druhých, nám všem ale evidentně jde dost ztuha. Co se s vámi, lidi, děje?
Mnohdy máme pochyby, ale děláme to dál, dál se vyjadřujeme rozumem, bouřlivými neuspořádanými city, převážně ale žijeme svůj život podle diktátu "toho chytřejšího": táty, kamaráda, manžela, prezidenta apod. Máme státní volby -- státní mozky, které nás vedou. Žijeme v ILUZI -- nenalezli jsme, a tudíž neshledali jsme ZCELA důvěryhodným a dobrým ani sami sebe, ani souseda. jak můžeme dát důvěru někomu "cizímu", někomu jinému svěřit své blaho, svůj život?
Žijeme podle DIKTÁTU rozumu někoho jiného -- zcela dobrovolně. Celý tenhle systém tím spoluvytváříme.
Bez srdce kráčíte z vlastního rozhodnutí cestou omezeného mozku, která nám kdysi byla dána možná jen pro přežití. Můžete to také změnit, a to je na celém životě to nejkrásnější. Dojít na místo, odkud můžete uplatnit svou volbu -- to je pravá svoboda volby, udělat to, co chci já -- budu-li svým přáním plně potěšen a také plně prospěšný, neubližující ostatním. Pak v takovém ovzduší nemůže být naprosto nic škodlivého, viďte?
Ne oslavou, ale samotnou Důvěrou, Vzájemností a Láskou, tím nechť se stane Den Romů. A ten ať se pak vzápětí promění v čistý nový proud života, který nás posune od hledání blechy v kožichu, přičemž blecha je váš dům, zahrada i vaši milí, a kožich, ten je vaším srdcem.
Význam má svátek i pro majoritu, protože je dobré, když se média věnují minoritám i skrze příjemné události.
Den Romů jsem dosud nevnímala tak, že by se ho účastnilo málo lidí. O tom, jak je svátek propagován, příliš nevím, v IQ Roma servis o tom samozřejmě víme a máme tento svátek v povědomí stejně jako Mezinárodní den žen.
Takže... propagovat, propagovat, propagovat, ať zájem nadále roste a povědomí o něm se šíří, protože jeho význam je třeba ocenit Romy a sympatizanty, pochopit a přijmout pak všemi ostatními.
Vychází v Romano hangos 2/2012ZDE
VytisknoutObsah vydání | Středa 25.4. 2012
-
25.4. 2012 / Národ stále podporuje ODS25.4. 2012 / Co se to děje, že se nic neděje?25.4. 2012 / Rada pro výzkum, vývoj a inovace ignoruje otázky mladých vědců týkající se její budoucnosti25.4. 2012 / Ministr Drábek dostal vynadáno od vlastních úředníků25.4. 2012 / Britská ekonomika je znovu v recesi25.4. 2012 / Krize státu je i krizí vědy25.4. 2012 / Veřejnost proti korupci vyzývá senátory, aby nesouhlasili se jmenováním Zdeňka Koudelky ústavním soudcem2.4. 2012 / Hodně klesající tendence24.4. 2012 / Všeobecná úvaha o štěstí23.4. 2012 / Jan ČulíkKalousek tvrdí, že kapitalismus, jemuž on stojí v čele, nedokáže lidem zajistit slušnou životní úroveň. Proč by ten režim měli tedy lidi podporovat?23.4. 2012 / V ČR se lidi dnes v práci bojí i špitnout23.4. 2012 / Sobotní pražská demonstrace byla školou demokracie23.4. 2012 / V Evropě zavládla krize legitimity29.3. 2012 / Hospodaření OSBL za únor 2012