Proč stát nešetří? ČEZ staví novou elektrárnu o 9 miliard Kč dráž!

24. 4. 2012 / Arnošt Krejčí

Paroplynové elektrárny jsou moderní a velice populární investice. Jsou i vysoce pružnými zdroji, které jsou schopny stabilizovat elektrizační soustavu. Další výhodou je tepelná účinnost, která se blíží 58%, oproti 38% klasické uhelné elektrárny. Navíc neprodukují žádné nebezpečné emise oxidů síry a prachu, a tak jsou i z ekologického hlediska považovány za nízkoemisní zdroje znečištění.

Paroplynový cyklus (CCGT) je moderní, ekologický a velmi jednoduchý zdroj elektrické energie. V prvním stádiu své činnosti využívá spalovací plynové turbíny (GT) a horké spaliny z ní následně ohřívají páru pro klasickou turbínu parní. Výše uvedená čistá tepelná účinnost paroplynového cyklu není konečná, uvažuje se, že při navýšení teploty na 1500°C bude účinnost až 60%. Výhodou je mimo vysoké účinnosti i rychlá doba výstavby. Zatímco klasické elektrárny se staví 5 až 10 let, u nás i více, paroplynová elektrárna má průměrnou dobu výstavby 18 - 24 měsíců (2 roky).

V současnosti se ve světě staví několik desítek paroplynových elektráren. Lídry od roku 1997 jsou Japonsko, USA a Čína v Evropě pak Itálie a Velká Británie. Letos je rozpracováno 166 paroplynových elektráren. Staví se skutečně na celém světě, většinou bloky o výkonu od 400 až do 2800 MWe. ČEZ se svou první paroplynovou elektrárnou v Počeradech přišel pozdě. Staví se nejen pozdě ale i velmi, velmi draho. V celém světě ceny výstavby klesají s přibývajícím množstvím elektráren. Jen ČEZ to nebere na vědomí. Díky velkému boomu se většina elektráren staví formou "na klíč". Z toho vyplývají i průměrné investiční náklady, které se dnes pohybují okolo 500 USD/kWe. Základní přehled o technických parametrech a investičních nákladech je možné sledovat na www.power-technology.com.

Nový, 880 MWe blok v elektrárně Počerady lze postavit s investičními náklady cca 10 mld. Kč. Protože se staví ve stávající elektrárně a ne na "zelené louce", může být cena ještě nižší. Například paroplynová elektrárna v Kalifornii s vysokotlakou přípojkou plynu o délce 4,6 míle (7,36 km), stojí 500 milonů USD, což je v přepočtu necelých 10 mld. Kč. A to nebereme v úvahu vysoké mzdy v USA atd. V Počeradech je vysokotlaká plynová přípojka DN 500 dlouhá jen 1,5 kilometru, veškerá technologie se staví v objektu elektrárny, přesto je dnes celková cena 18 mld. Kč. Obdobná paroplynová elektrárna v rakouském Mellachu přišla na 400 mil.euro, což je v přepočtu 10 mld. Kč. Podobných příkladů lze uvést mnohem více.

Není dávno doba kdy Česká republika (Československo) vyvážela elektrárny do celého světa a byla na špičce v energetickém strojírenství. Tehdy nás obdivoval celý technický svět. Dnes nám zbyl pouze ČEZ a oči pro pláč.

Daňový poplatník se ptá:

• Proč státní gigant ČEZ staví novou paroplynovou elektrárnu v Počeradech o 9 miliard Kč dráž ?
• Každý občan České republiky zaplatí jen za tuto jednu nehospodárnost státu téměř 1 000,- Kč ze své kapsy. Co na to říká pan ministr financí ?
• Může se 10 miliónů daňových poplatníků ptát, do které stranické pokladny tyto státní miliardy mizí ?

Vytisknout