Kodein zabíjí malé děti

13. 4. 2012 / Miloš Kaláb

Zní to nepravděpodobně, ale brzy tomu bude 80 roků, kdy mi v Olomouci trhal Dr. Karásek "mandle". Jak by mi neutkvěl jeho obraz v paměti, když jsem ho vždycky viděl s velkým kulatým zrcadlem na čele a když každé setkání s ním znamenalo bolest. Často jsem trpěl na zánět středního ucha a tedy mi "píchal ušní bubínek" na jedné straně pětkrát a na druhé sedmkrát. Už jen vyslovení jeho jména mi nahánělo hrůzu. Po ambulantním vytržení nosní mandle jsem ale dostával velké porce zmrzliny, prý aby mě to v krku tak moc nebolelo.

Našemu mladšímu synovi trhali mandli v Kanadě a nechali si ho v nemocnici přes noc. Měli jsme příležitost poprvé poznat prostředí kanadské nemocnice. Především se tehdy všude kouřilo, tedy i u dětských postýlek a dokonce i na porodním oddělení, které bylo hned vedle. Návštěvy přicházely kdykoliv. Místní známí nás upozornili na rozdíl mezi frankofonními a anglofonními Kanaďany a ty jsme měli příležitost právě zde poznat. Za anglicky mluvícím chlapečkem přišla jen jeho maminka, protože byl tatínek zaneprázdněn. Francouzsky mluvícího chlapečka ale navštívili nejen oba rodiče nýbrž i starší sourozenci, strýci a tety a také kněz - a většina jich kouřila. Na léky se nepamatuji, na cigaretový kouř ano. Nemohli jsme to pochopit. Od té doby se zde ale dosáhlo úžasného pokroku. Tehdy se kouřilo i v obchodech a nejvíc se nám příčilo vidět padat cigaretový popel zákazníků na vystavené maso v řeznictví. Dnes se nesmí kouřit v žádné veřejné budově a venku až do vzdálenosti 9 metrů ode dveří a dokonce ani na veřejných prostranstvích patřících městu, tedy v parcích, na hřištích, na plážích, ani u stolků před restauracemi na chodnících.

Zaujala mě proto novinová zpráva o tom, že zemřely tři malé děti, jimž byly vytrženy nosní mandle, protože trpěly obstrukční apneou. Podle té zprávy varují kanadští vědečtí pracovníci z "Univerzity Západního Ontária" v Londonu a z "Nemocnice pro nemocné děti" v Torontu lékaře, aby nedávali malým dětem kodein. Mají tu pochybnou čest, že jako první na světě oznámili smrtelné účinky tohoto léku na tři děti - jedno batole, jemuž byl podán kodein při spánkové apnei a dvě malé děti, jimž byl podán po trhání nosní mandle (adenotonsilektomii). Další dítě se v podobné situaci podařilo zachránit. Ke dvěma smrtelným případům došlo v Ontáriu - děti byly nalezeny v postýlkách mrtvé. Z obavy, že nebyla v jiných případech určena správná diagnóza a že by mohlo dojít k dalším smrtelným případům, varují pracovníci všechny lékaře, aby nepodávali dětem kodein po operaci nosní mandle při léčbě spánkové apneje.

Dr. Gideon Koren, ředitel programu Motherisk v torontské dětské nemocnici prohlásil, že až na spánkovou apneu byly děti zdravé a měly by se dožít věku 90 až 95 roků podle toho, jak se prodlužuje délka lidského života.

Proč nejméně ty tři děti zemřely? Protože se zjistilo, že děti metabolizují kodein různou rychlostí. Ten se přeměňuje na morfin, který může zpomalit dýchání. Některé děti se rodí s genetickou odchylkou a metabolizují kodein mnohem rychleji než jiné děti a tedy u nich dochází ke zvyšování koncentrace morfinu, která je potom ohrožuje na životě, přestože jim byla podána standardní dávka.

Dr. Koren, profesor lékařství, pediatrie, fyziologie a farmakologie v Londonu dodal, že je kodein nebezpečný i dětem bez genetické odchylky. Na rozdíl od Evropy, kde se dětem po operaci podávají nesteroidní protizánětlivé léky jako Ibuprofen, v Kanadě a v USA se dosud stále podává i malým dětem kodein. Podrobnou zprávu přináší nové číslo časopisu Pediatrics, odkud ji převzala reportérka paní Sharon Kirkeyová. Významné je sdělení, že se různé etnické skupiny liší v rychlosti, s níž jejich děti kodein metabolizují. U malých dětí přistěhovalců z evropských zemí jich bývá mezi 1 a 10% kdežto u přistěhovalců ze severní Afriky může být takových dětí až 30%. V Torontu žijí lidé ze 220 zemí a v průměru metabolizuje kodein velice rychle asi 7% všech dětí.

Tato zpráva by mohla zaujmout lékaře na celém světě i tam, kde dětem kodein nepodávají. Ukazuje totiž, že mohou být velké rozdíly v rychlosti, s jakou léky metabolizují jednotlivé malé děti tak i mezi dětmi z různého prostředí.

Vytisknout