Anketa Romano hangos:

Jak váš život ovlivnily vládní reformy?

11. 4. 2012 / Pavel Pečínka

Skutečně nevím, o jaké vládní reformy se jedná... Které máte na mysli? Já asi nejsem dost informovaná, tak se omlouvám. Ale čtu denně tisk a diskutuju v mnoha časopisech i televizi a rozhlase. Této otázce nerozumím.

Sama mám štěstí, že jsem pracující důchodce. Pracovat ale mohu v oboru hlavně proto, že komunisté mi v tom více jak patnáct let bránili a můj současný zaměstnavatel mi to teď dalšími pracovními smlouvami trochu kompenzuje. Já se snažím pokračováním a publikováním romských výzkumů to jemu a hlavně Romům formou příspěvků k jejich dějinám vrátit. Takže můj život reformy nynější vlády bezprostředně příliš neovlivňují. Oceňuji na nich snahu šetřit, pokud jde o zbytečné výdaje, i když někdy míří asi dost vedle, snad i snahu postupně přece jen napravovat náš právní řád a pracovat na kauzách, které se léta zametaly pod koberec. Absolutně se mi nelíbí, pokud ve snaze "dát všem stejnou výchozí situaci" reformy postihují ty, kteří nemohou nebo neumí svoji sociální situaci či zdravotní a jiné handicapy řešit sami a bez pomoci státu se neobejdou. Ve vztahu k Romům mám na mysli zejména ty neziskovky, které pro ně opravdu dělají nezastupitelnou práci a dostávají se zřejmě do velkých finančních potíží, protože se jim krátí dotace.

Stále častěji vidím hladovějící rodiny, což mi na klidu nepřidává. Nedomyšlená a narychlo spuštěná transformace učinila z lidí ještě větší dlužníky. Této vládě bych připsal k dobru jen to, že tito hoši ukázali svou opravou tvář! Za každé situace a okolností myslí jen na sebe. Obyčejní lidé je nezajímají.

Mého osobního života se vládní reformy naštěstí tolik nedotkly, protože jsem už starší člověk a nemám tolik životních potřeb a nároků. Ale připsat k dobru jim nemohu nic, protože jsou typickým příkladem, jak to dopadne, když se k dobrému cíli jde nesprávnou cestou. Dopady např. penzijní reformy poznáme až později. Zvýšení DPH jsme poznali hned a všichni. Bohužel stouply ceny základních životních potřeb, zvláště potravin, nenápadně podražily léky, náklady na vzdělávání, na svém rozpočtu to poznávají rodiny s malými dětmi. A tak zatímco ekonomické reformy měly být ve prospěch lidí, obrátily se proti nim. A to je špatně!

Série nových vládních reforem nás ovlivní až v příští praxi, negativně lze hodnotit její chaotický a nesourodý vznik.

Pokud vláda nepůjde národu vstříc příkladem vlastní šetrností, hospodárností a skromností, dočká se nulového pochopení občanů. Potěší mě každý vládní představitel, nebo příští kandidát/ka, kteří budou mít dostatek sebekritiky a smyslu pro humor, aby tolerovali nejen "tykadla", ale i jiné podobné reakce pod heslem: "Hlas lidu, hlas Boží!" Bývá to hlas veskrze prorocký: dnes ze dne na den přibývá "celebrit", jakož i "polobrit", které nedávno zářily na billboardech a dnes by jim průměrný Brit se suchým humorem nejen nakreslil, ale rovnou nasadil pouta. Zvažme, kolik nejapných vtipů spolykala za šedesát let vlády dáma, která je anglickou královnou!

A my po rychlokvašné "revoluci" nedokážeme ochránit duchaplného kritika vlastní volební kampaně? Tak kam pane Kampáne s takovou demokracií? Demokracie je vláda lidu! Za antických dob se zvolení senátoři scházeli k demokratickému hlasování za bezměsíčných nocí uprostřed temné agory, aby nic nebránilo jejich hlasům v přímém, svobodném a hlavně nestranném! názoru. Jediný háček v tom byl: měli doma otroky. A pokud právě tuto roli hráli Romové ve zřízení "socialistickém", vůbec se nedivím, že v "demokracii" jim budou stačit sociální dávky tak dlouho, dokud nepochopíme jejich vlastní, svébytnou občanskou důstojnost.

Současné vládní reformy jsou k ničemu, když s nimi nejde právo a morálka. Sjednocení DPH jsem odmítal od začátku, ještě než vstoupilo v platnost. Ceny potravin se zvyšovaly už loni na podzim, ale to je typicky české. Tíhu "pseudoreforem" ponese obyčejný člověk. Všechno je "jako", jen abychom to měli za sebou a jak premiér Nečas tak ministr financí Kalousek jsou typickým příkladem. Žádna diskuse, prostě jako za komunistů, "nařídit". Jednoduše provincionalizmus. Ani v Německu ani např.v Itálii a ani v Srbsku, kde jsem v březnu pobýval, nejsou ceny potravin tak vysoké vzhledem k příjmu jako u nás. Bohatství této země je naprosto nespravedlivě rozdělené. Zde především viním pravicové strany včetně ODS, které se nikdy nechovaly pravicově. Bohužel i ČSSD má svůj velký podíl na současné ekonomické, politické a duchovní situaci v české kotlině.

Této vládě nelze k dobru připsat vůbec nic. Je to vláda té části zámožné elity, která se nespokojuje s vykořisťováním zaměstnanců ve svých podnicích. Ona se navíc ještě, prostřednictvím svých různě zkorumpovaných politických lobby, přisála na stát a další část svých zisků dosahuje přímým olupováním občanů -- zaměstnanců i drobných a středních podnikatelů -- prostřednictvím státu a jeho opatření.

Při tomto olupování maskovaném jako "úsporné reformy" systematicky převaluje na občany náklady veřejných služeb a tím snižuje cenu práce. Dále provádí prostřednictvím daní a stropů výhodných pro bohaté přerozdělování prostředků ve prospěch bohatých, které končí v černé díře osobních výdajů parazitní elity a nedostanou se vůbec tam, kde by mohly stimulovat efektivní výrobu.

Vládnoucí elitu přitom vůbec nezajímá, že svým olupováním příjmově slabších podřezává základy, na kterých stojí i její lupičský stát, oslabuje koupěschopnost a tím stimulaci k ekonomickému rozvoji a vlastně omezuje úroveň veřejných služeb vyjadřující určitý civilizační vývojový stupeň. To nejvíce vypovídá o tom, že zájmy vládnoucí elity se už dostaly jasně do rozporu se směrem pokroku a civilizace a že kapitalismus je odsouzen k zániku -- bohužel nikoli okamžitě. Pokud totiž části elity pochopí, že současná neoliberální podoba kapitalismu zánik systému přibližuje, mají ještě určitý manévrovací prostor, kam mohou ustoupit.

Mně osobně (mám ovšem i další mladší a mladé rodinné příslušníky) se jako důchodce už bohudíky nedotknou čachry s důchodovými fondy, které do budoucna určitě připraví velké skupiny z dalších generací o minimální zajištění ve stáří (krachy a tunelování soukromých penzijních fondů). Ohrožuje mne ale stav hrozícího státního bankrotu (tzv. úsporná politika tento bankrot neodvrací, ale naopak přibližuje), kdy elita prohospodařuje i fondy, které už byly našetřeny na důchod mé generace a není s to tyto důchody valorizovat. Jako dost nemocného člověka se mne dotýká růst různých poplatků a úhrad ve zdravotnictví a pochopitelně všeobecné zdražování. Už jsem se přestal rozčilovat z toho, když vidím, jak prostřednictvím korupce kolem veřejných zakázek odtéká značná část státních prostředků do rukou vládnoucí elity a zejména jejich lumpensložek. Je iluzí si myslet, že tento proces lze v dané podobě kapitalismu nějak zastavit či omezit.

Vychází v Romano hangos 1/2012ZDE

Vytisknout