Linguální horror v šalině

9. 2. 2012

Proč DPMB nemůže (nebo nechce?) vynaložit alespoň část z těch desítek milionů korun, které vybere na pokutách, na vzdělávání svých zaměstnanců minimálně v anglickém jazyce? ptá se Radek Knapp.

Dnes ráno po cestě šalinou v nejmenované jihomoravské metropoli jsem zhlédl scénu jako z nějakého absurdního dramatu. Afroameričan s přítelkyní zřejmě neměli platnou jízdenku. Jak jsem vytušil z komunikace dvou revizorek, patrně šlo o to, že sice jízdenku měl, ale platnou dle starého tarifu, který se měnil začátkem roku. Na tom, že dvě "revizorky" požadují platný jízdní doklad, by nebylo nic špatného. Nicméně celková slovní zásoba těchto dvou velmi nepříjemných pracovnic spočívala v nespisovné češtině, k čemuž ty dvě blahosklonně přidaly tři slova -- "pasport," "polis," a "tykyt."

Cizinec zřejmě netušil, o co jde. Poté, co všichni čtyři vystoupili, se pasažérů venku ujal další revizor somatotypu "hovado." Zajímalo by mě, zda aspoň ten mohl cestujícím vysvětlit, o co se jedná, bohužel jsem pokračoval v jízdě.

Opravdu DPMB nemůže výtěžek z alespoň jedné pokuty (cca 700,- Kč) denně za každého revizora (předpokládám, že revizor má zpravidla více než jeden úlovek denně) odklonit na vzdělávání svých zaměstnanců? Vždyť to by byly tři hodiny individuální výuky denně! Takhle si svými zaměstnanci nechává šít z ostudy pořádný kabátec...

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 9.2. 2012