Jak prosté, milý Watsone

8. 2. 2012 / Jitka Švecová, Vlastimil Lipert

Jak naložit s firmou, která prodá propadlou nebo téměř propadlou pohledávku?Žalovat ji OKAMŽITĚ za porušení zákona o účetnictví.

Jak prosté milý Watsone. Oni nedělali dekádní, měsíční, čtvrtletní, pololetní a roční uzávěrky? A nepřišli na žádnou chybu? Pak také okradli stát na daních a exekuce bude AUTOMATICKY vyhlášena proti nim. Jen se musí najít někdo, kdo spustí tuhle kauzu jako první.

Nezaplatí-li někdo daně, pak stát může vymáhat jen jen ty, které nejsou starší čtyř let. Firmám a občanům je možno vymáhat dluh jen pokud to stihnou v termínu tří let nazpět. Tato doba se prodlužuje o další tři roky od převzetí upomínky.

Pokud vím, že podle účetnictví mám nevyřízené pohledávky a v důsledku špatně vedeného účetnictví krátím stát na daních, nesu si důsledky.

Co je ovšem zarážející, že stát to toleruje i když všichni vědí, že původ dluhových kauz je pevně spojen s daňovými úniky.

Dlužím-li firmě nebo občané mezi sebou, pak pokud mne firma nebo občan neupomene, tedy nevyžaduje splacení dluhu ve lhůtě tří let od data kdy povinnost vznikla, neplatím už nic, i kdyby pohledávku prodali komukoliv. Je neplatná.

Ale to se obecně ví -- a tak obvykle přijde požadavek poslední den, a to od někoho, kdo to před vypršením pohledávky koupil.

Věřitel prodal dluh pod cenou vymahačské firmě a má aspoň něco. Spory by se vysiloval, mnohdy kompromitoval nebo příliš zviditelnil. A tihle panáčci se postarají o nekompromisní zabavení domů, polí, aut a jiného majetku, který pod cenou prodají svým známým a přítelíčkům. Z prodeje tak nezbyde nic, co by mohl dlužník za svůj majetek dostat. Tak dlužník skončí na ulici.

Za dluh 100 000 za nedoplacenou hypotéku je totálně ožebračen a zničen i se svou rodinou. To je ta pravá mafie, to jsou oni drsňáci, kteří tu drancují. S blahovolným souhlasem státu i právníků.

Vytisknout