Zatmění všech hlav

25. 1. 2012 / Bohumil Trávníček

Minulou neděli (22. ledna 2012) uvedl 1. program České televize hru "Zatmění všech sluncí" s Věrou Galatíkovou v hlavní roli. Oficiální text distributora k tomuto filmovému dílu uvádí televize na svých stránkách:

Televizní hra o neuváženém činu a jeho tíživých důsledcích

Televizní hra vypráví příběh ženy, která se dopustila finančních machinací na pracovišti. Peníze si ale nepřivlastnila kvůli sobě, ke špatnému činu ji zlákala obětavost a velká, až opičí láska k dětem. Právě její dospívající děti ale nedovedou pochopit, že matka, jejich vzor slušnosti a poctivosti, která je učila bezpečně rozeznávat dobré od špatného, tak zklamala. Hledání pochopení a odpuštění bude velmi svízelné. Hlavní roli s psychologickou drobnokresbou skvěle vytvořila Věra Galatíková.

Nevím jak poselství tohoto psychologického filmu, kde paní Galatíková podala strhující herecký výkon,  chápali jeho tvůrci v době jeho vzniku. Mohu však sdělit jak zapůsobil na mne jako diváka v současnosti.  Přece jen poněkud jinak než uvádí distributor. Vnímal jsem tuto črtu o vnitřním světě jednoho člověka jako hluboce pravdivý fakt, že rozhodování bytosti, která přistupuje opravdu poctivě ke svému životu a své životní roli, není jednoduché a jednoznačné. Vnímal jsem její zápolení s osudem jako boj mezi dobrou matkou svých dětí a spořádanou občankou v jedné osobě. Hlavní postava naznačuje stěžejní motiv svého činu, za který se současně hluboce upřímně stydí: kradla protože nedokázala přenést přes srdce, že by se její děti cítily méněcenné ve srovnání s těmi z bohatších poměrů.

Pokud však text distributora odráží autorské poslání filmu v době jeho vzniku, což asi nelze vyloučit, pak si nejsem jist, zda je ho tak beze zbytku možno vnímat i dnes.  V situaci kdy mnoho rodin nebo dokonce tzv. "žen samoživitelek" žije již přinejmenším na hranici skutečné bídy, nabývá vnitřní boj hlavní postavy - matky dětí - podstatně fatálnějších rozměrů: krást nebo připustit nedůstojný život svých dětí? A jak potom ještě své děti naučit rozeznat to dobré od špatného? Geniální fyzik Niels Bohr prý kdysi řekl, že opakem hluboké pravdy je zase hluboká pravda. Máme nyní u nás společnost, kde opakem hluboké nemravnosti může být zase jen hluboká nemravnost? Nežijeme nakonec ve společnosti, jejíž uspořádání je důsledek zatmění všech hlav?

Hypoteční, finanční ... ekonomická krize
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 25.1. 2012