Past na lidské zdroje

25. 1. 2012 / Jitka Švecová

Uchazeč o zaměstnání evidovaný na úřadě práce,v době,kdy už nebere podporu, si může přivydělat v takzvaném nekolidujícím zaměstnání maximálně 4 000 Kč měsíčně, to je asi 50 hodin měsíčně. Zaměstnavatel ovšem pracovníka zaměstnává pouze na dobu nezbytně nutnou, je to pro něj flexibilní pracovní síla, které může, ale nemusí dát práci a přiměřeně zaplatit. Obecně je to pro člověka nevýhodné, je to málo peněz za hodně muziky. Za to zaměstnavatel si mastí kapsu.

Člověk zaměstnaný na dohodu o provedení práce nedostane pevný plat, ale plat dle potřeby zaměstnavatele.Tedy buď směšně nízký, nedosahující maximální částky čtyř tisíc, anebo, pokud odpracuje víc, jedná se o práci na černo, protože dostane část přesahující to ,,maximálně" na ruku. Účinnou motivací k výkonu práce za těchto pro zaměstnance nevýhodných podmínek je jistě počáteční slib přiměřeného výdělku a také nabídnutá lákavá vidina do budoucna -- stálý pracovní poměr s pevným platem.

   Od ledna dochází k další změně k horšímu, neboť maximální měsíční částka je zvýšena na 10 000 Kč. Paradoxně to ovšem neznamená, že si pracovník může vydělat o 6 000 Kč více. Pokud si totiž vydělá více než původních 4 000 Kč, je vyřazen z evidence úřadu práce a musí z vydělané částky zaplatit daň, sociální a zdravotní pojištění.V praxi to znamená, že odpracuje o 60% hodin více, ale čistý příjem se zvýší jen o necelých 20 %. Zaměstnavatel ovšem za částku nepřevyšující 10 000 Kč odvody neplatí. Po odpracování 300 hodin tato dohoda zaniká a zaměstnavatel si místo sepsání trvalé pracovní smlouvy vybere další novou oběť, která pro něho bude 300 hodin zase pracovat.

     A teď od roku 2012 novinka: Veřejně prospěšné práce. Díky novým reformám další možnosti pro některé firmy pracující v oblasti sociálních a zdravotních služeb, nebo firmy zajišťující pro obce starost o zeleň, nebo komunální služby. Zaměstnavatel profituje na levné pracovní síle i na státě. Dostává příspěvek na částečnou refundaci mzdových nákladů a nemusí platit za zaměstnance odvody a pojištění. Tedy další vysávání státních peněz.

   Je takto vykořisťovaný člověk zaměstnancem, nebo uchazečem o zaměstnání? Odpověď zní: Jedná se o lidský zdroj, kterých je díky vysoké nezaměstnanosti k dispozici velké množství, lze je dle potřeby využít, zneužít, použít a vyhodit. 

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 25.1. 2012