Ježíšek senior, Jeníček s Mařenkou - mladiství delikventi, aneb Návrat inženýrů lidských duší

12. 1. 2012 / Karel Dolejší

Nástup totality lze rozpoznat různě. Jedním z velmi spolehlivých indikátorů je ale vždy usilovná snaha zrušit relativní autonomii jednotlivých životních sfér a a všechny "zglajchšaltovat" dle jediného ideologického mustru. S takovými snahami se setkáváme opakovaně. Poprvé k tomu u nás došlo v 50. letech. Podruhé se tak děje právě dnes.

Komunistický prezident Antonín Zápotocký v památném vánočním projevu z roku 1952 provedl zásadní revizi "buržoazních" vánočních tradic. "Děti pracujících se již nerodí ve chlévech. Nastaly mnohé převraty. I Ježíšek vyrostl a zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz. Nechodí již nahý a otrhaný, je pěkně oblečený v beranici a v kožichu." Kdo chce mít naprostou nadvládu nejen nad vnějším chováním, ale také nad sny a představivostí, nemůže samozřejmě nechat bez povšimnutí jakési legendy, jež se řídí logikou zcela odlišnou od té, kterou jedině uznávám a prosazuji...

V naprosto totožném duchu jako Zápotockého tragikomický výstup se ovšem nesou i současné pokusy Lidových novin ideologicky mustrovat dětské pohádky. Jenže zatímco stalinisté všude nahrazovali eliminované třídní ideologií, v současnosti se žárlivě prosazovanou normou staly "správné ekonomické návyky". Děti by se snad ani o Vánocích neměly dívat na Mrazíka, Popelku, Krkonošské pohádky či poslouchat vyprávění O perníkové chaloupce - a pokud už, rodiče by jim to měli náležitě politicky vysvětlit. Jsou to přece všechno komunistické přežitky obsahující nežádoucí stereotypy chování, ekonomicky naprosto nefunkční. Jestli chcete dětem opravdu prospět, kupte jim raději kalkulátor a Monopoly. Pasivní Nastěnka by mohla pokazit jejich charakter. A Jeníček s Mařenkou byli vlastně mladiství delikventi porušující posvátnost soukromého vlastnictví, které ježibaba s dědkem oprávněně drželi ve vazbě.

S podobnou jednorozměrnou logikou se pak pochopitelně snadno dostaneme až k tomu, že budeme i naprostou katastrofu a zdiskreditování evropského projektu tvrdošíjně označovat za obrovský ekonomický úspěch.

A přitom pokud z krize roku 2008 i současné evropské dluhové krize existuje vůbec nějaké poučení, spočívá v závěru, že kdo neví, kdy má přestat všechno přepočítávat pouze na peníze, ten se prostě... no, přepočítá.

Jenže co když je právě jediným skutečným účelem probíhajícího vymývání mozků, abychom si této poměrně jednoduché věci v žádném případě nevšimli?

Hypoteční, finanční ... ekonomická krize
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 12.1. 2012