Je to parodie?

12. 1. 2012 / Jan Čulík

Nedávno jsme narazili na problém, když někteří čtenáři začali nadávat Jiřímu Jírovcovi za jeho návrh, aby Ústav pro studium totalitních režimů označil na DVD s Menšíkovými Silvestry jasně viditelnou značkou všechny účinkující, kteří tehdy byli členy KSČ. Někteří čtenáři nepochopili, že to byla ironie. Štěpán Kotrba k tomu poznamenal, že je těžko se ve věci orientovat ve společnosti, kdy se naprosto vážně berou absolutní pitomosti či absurdity. Dovolil jsem si k tomu připodotknout, že ironie může fungovat jen v takovém kulturním prostředí, kde fungují jasné etické a kulturní zásady a kde si tedy jejich popření každý hned všimne.

Netrvalo dlouho a máme tady druhý případ. Karel Dolejší kritizuje Lidové noviny, že kádrují pohádky z "podnikatelského" hlediska. Petr Meluzín se domnívá, že kritizovaný článek v Lidovkách nutně musí být parodie. Asi s ním souhlasím. Jenže platí to i o jiných článcích na toto téma? Podívejte se na text Pohádky podle ekonomů - třetí prasátko je ideál. Je tohle parodie nebo je to skutečně myšleno vážně? Co tahle pracně vytvořená názorná grafika?

Přiznám se, že nevím. Že zřejmě opravdu platí Kotrbovo pravidlo, že v zemi, "kde je možné cokoliv", ironie nefunguje. Možná, že bychom se o ni - ani Lidové noviny (pokud to tedy udělaly) neměli ani pokoušet.

Vytisknout