Proč koruna radikálně poklesla

16. 11. 2011

Za posledních pět dnů poklesla česká koruna o 2,5 procenta. Analytikové pro zahraniční měny se houfně postavili proti měnám v tomto regionu. Analýzy ještě z letošního září sebevědomě tvrdily, že má česká koruna mezi "vznikajícími měnami" silný status. Nyní mnoho analytiků vůči české koruně zaujalo naprosto opačný postoj a doporučují, aby korunu investoři prodávali a nakupovali euro.

Mnoho analytiků je překvapeno, že trhům s cizími měnami trvalo tak dlouho si uvědomit, že dopad krize v eurozóně na její těsné obchodní partnery ve východní Evropě bude vážný.

Nejohroženějším trhem vůči eurozóně je Česká republika. Za poslední rok dosáhl její vývoz do eurozóny 49 procent českého HDP. Maďarsko prodává do eurozóny 44 procent svého HDP, Bulharsko a Polsko 20 procent HDP, Rusko jen 10 procent HDP a Turecko jen 5 procent HDP.

Právě proto hodnota koruny tvrdě padá. Je to opožděná reakce. "Jsem překvapen, že to trvalo tak dlouho," řekl Bhanu Baweja z finanční firmy UBS.

Česká koruna utrpěla za poslední týdny drastickou změnu svého profilu, a to v důsledku akcí sousedních ústředních bank. Po většinu roku využívali investoři koruny jako "nositelské" měny, půjčovali si korunu, která přináší relativně malé zisky, a tu pak investovali do jiných měn s vyššími zisky, například do forintu. Když začalo být riziko investic do forintů příliš vysoké, investoři utekli ke koruně a tak její hodnota sílila.

Avšak akce polské ústřední banky, která od minulého měsíce brání polský zlotý, způsobily, že "nositelská" role české koruny už není atraktivní.

V úterý oznámila maďarská ústřední banka, že také není spokojena s tím, jak slabý je nyní forint. Očekává se, že Maďarsko podstatnou měrou zvýší úrokové míry.

Česká republika však zřejmě bude dál udržovat korunu slabou, protože ČR potřebuje vyvážet. Očekává se, že budou východoevropské měny nadále slabé.

Vytisknout