Případ pro Sherlocka Holmese, aneb já nic, já ministr, ty ministr!

15. 11. 2011 / Jiří Baťa

Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci "účinného" boje s byrokracií a "snižování" administrativních pracovníků potřebuje nové kanceláře pro své zaměstnance-úředníky. Nabízí se otázka, pokud nejde o rozšiřování administrativy, jak se stávající počet "kloťáků" (úředníků) vypořádalo s evidentním nedostatkem kanceláří, jestliže naopak o rozšiřování administrativy na ministerstvu pro místní rozvoj jde, jak je možné, že v tak tíživé ekonomické situaci pan ministr připustí rozšiřovat dosud dostatečný počet administrativy?

Odpověď se nabízí v tom smyslu, že vláda dělá rázná ekonomická opatření, předkládá (a schvaluje) pochybné reformy, které mají na jedné straně státu ušetřit, ale na straně druhé to vyvolává nutnou potřebu dalších pracovníků a tedy i výdajů, aby racionální reformy a opatření mohli zpracovat. Zkrátka a dobře, koaliční vláda rozpočtové odpovědnosti jede na sto procent, koruna sem, dvě koruny tam!To je jedna skutečnost, druhá je poněkud složitější.

Z příspěvku se dozvídáme, že iniciátorem přebudování kanceláří na byty byl ministr Petr Lachnit (ČSSD) a že náklady činily 38 milionů korun. Také víme, tedy alespoň z dostupných informací tak vyplývá, že vybavení těchto bytů za 5 milionů korun mělo být dílem bývalého ministra Pavla Němce.

Jenže ten tvrdí, že za jeho působení se do bytů žádný luxusní nábytek nestěhoval. Také bývalý premiér a předtím Němcův nástupce na ministerstvu Jiří Paroubek (2004-2005) říká, že za jeho vlády se nikam nic nestěhovalo. Prý se byty ani příliš nevyužívaly.

Jiná situace však nastala o něco později, protože je evidentní, že byty používala řada dalších prominentů.

Často je obývaly politické špičky všech možných stran - například exministři Pavel Němec z US-DEU, Jaroslav Palas z ČSSD, lidovec Jiří Čunek a v poslední době i Pavel Drobil z ODS.

Azyl tu našla i Kristýna Kočí, která odmítla poslušnost Věcem veřejným. Právě v ložnici tohoto bytu objevila během koaliční krize odposlouchávací zařízení.

Realizace tohoto záměru však nebude jednoduchá, neboť ministerstvo na změny zatím nemá peníze (doufejme, že ani mít nebude), nicméně akce je po technické a projekční stránce přichystaná. Abychom tomu dobře rozuměli, jistí projektanti si tak již přišli na slušný "balík" bez toho, že není vůbec jisté, zda k realizaci vůbec dojde! A také je otázka, jak a zda vůbec proběhlo výběrové řízení na dodavatele projektu!

Za další: ministerstvo pro místní rozvoj má ovšem i záložní plán a sice, že v případě náhlého nedostatku kanceláří by bylo možné, aby byl do dnešních prostor dodán kancelářský nábytek (zase za pár milionů korun!) a rozvedly se potřebné sítě! No vida, ono by to šlo i bez dalšího bourání a stavění, jenže zase by se tím "nenapásli" některé blízké nekorupční (jak jinak) firmy, takto mají jistou šanci!

No a problém poslední a nejzásadnější tkví v tom, že nelze najít odpovědnou osobu za investici do (chybějícího) nábytku za 5 milionů korun. Dnes je, podle mluvčí ministerstva Jabůrkové, v bytech standardně vybavená kuchyň a koupelna na úrovni devadesátých let, nikoliv nábytek za 5 milionů.

Otázka č. 1 : kde tedy nábytek skončil? Podle vyjádření jednoho z uživatelů zmíněných bytů Jiří Čunka se má věc tak, že ví zcela jistě, že luxusnější nábytek, kterým tam byl za ministra Němce, tam za něj stoprocentně nebyl. Dokonce prohlásil, že dostal byt,ve kterém byla dřevotřísková skříň, stará pohovka a celé to tou dřevotřískou smrdělo. J. Čunek také řekl, že nábytek za miliony korun měl být za vlády Pavla Němce údajně rozstrkán po kancelářích ministerstva. Tam už ale podle současného vedení ministerstva není. Tedy otázka č.2: kde je dnes?

Uděláme-li si rekapitulaci faktů zjistíme, že záležitost vybavení bytů za 5 milionů nejspíše zrealizovalo nějaké neznámé fluidum, někdo nekonkrétní a hlavně zcela a za nic odpovědný.Ovšem z jiného úhlu pohledu se nabízí :

a) rekonstrukci bytů z kanceláří inicioval a zřejmě také realizoval ministr Petr Lachnit

b) vybavení bytů nábytkem měla být záležitost ministra Pavla Němce

c) nábytek v bytech se však nenalézá a není známo, kde je

d) bývalý premiér a Němcův nástupce Jiří Paroubek tvrdí, že za jeho vlády se nic nestěhovalo,

e) Jiří Čunek tvrdí, že užíval byt vybavený nábytkem, který by doma za žádnou cenu nechtěl,

f) všichni bývalí ministři shodně tvrdí, že v kanceláři ten (luxusní) nábytek určitě nemají, mají jen obyčejnou pohovku, stůl a židle (chudáci ministři!),

g) v neposlední řadě bývalý ministr Pavel Němec tvrdí, že za jeho působení se do bytů žádný luxusní nábytek nestěhoval. A je vymalováno!

O podivných postupech a praktikách bývalého ministra (několika resortů) Němce víme své. Jistě to ví i řada kompetentních lidí a politiků, ale máme smůlu, tito vysoce vzdělaní a postavení lidé náhle ztratili paměť! Nebo, což je pravděpodobnější a téměř jisté, vědí až příliš mnoho, a proto se nemohou konkrétně vyjádřit. Je to totiž komplot zprofanovaných darebáků, kteří protože nenesou žádnou odpovědnost za své činy a jednání, si dělají co chtějí. Tak nějak je to i s 12 miliardami korun ve Švýcarsku a jsem jen zvědav, zda se najde někdo, kdo ty zodpovědné za propadnuté miliardy obviní a zažaluje. Těch 5 milionů korun za nábytek je samozřejmě proti 12 miliardám úplná prkotina. Problém je však v tom, že si to myslí i ti, kteří s tím nábytkem naložili podle svého!

Z výše uvedeného proto vyplývá, že je to případ pro Sherlocka Holmese, případně pro samotný Scotland Yard! České vyšetřovací orgány na to totiž nemají "politické" požehnání!

Vytisknout