Podle pětiny obyvatel ČR předčasné volby nejsou řešením politické krize

13. 6. 2011 / Karel Dolejší

Dle výsledků průzkumu agentury SANEP je 73,8% respondentů přesvědčeno, že stávající vládní koalice nejedná ve prospěch České republiky. 53% dotázaných se domnívá, že řešením jsou předčasné volby. 20,8% dotázaných, kteří jsou s vládou nespokojeni, si ovšem nemyslí, že by předčasné volby politickou situaci podstatně zlepšily. Jinak řečeno, za předpokladu reprezentativnosti vzorku to znamená, že každý pátý obyvatel České kotliny nevěří ve funkčnost politického systému.

Není těžké vidět, proč se věci mají právě takto. Jak napsal Alex Koenigsmark, podstatnou známkou českého politického systému je jeho prorostlost, takže střídání vlád lze pak asi nejlépe komentovat citátem z kdysi oblíbené Dobešovy písně Calvera: "Teď jdeš tam a já jdu sem. / Kdo z nás dvou dřív vydrancuje tuto zem?"

Ti kdo nevidí řešení v předčasných volbách ovšem zřejmě netvoří jednotnou skupinu. Budou mezi nimi bývalí voliči vládní koalice, kteří si ze zásady nemyslí, že levice představuje lepší variantu než Nečasovi korupčníci; budou mezi nimi komunisté; a budou tam i radikálové uvažující o vyřešení vládní krize pomocí vidlí - abych zmínil aspoň ty, kdo se přímo a bez dalšího šetření přímo nabízejí.

Ale přestože skupina nespokojených není homogenní, jedno má přece jen společné: Nedůvěřuje základům politického řádu, který v této zemi de iure platí.

A právě tento moment může být velice důležitý - v okamžiku, kdy by tito nespokojenci pocítili opravdu urgentní potřebu bezvýchodnou politickou situaci skutečně řešit, nebudou se zřejmě cítit vázáni pravidly zakrývajícími stávající prorostlost, a mohou na to jít docela jinak.

2 138 152 spoluobčanů, to už je poměrně slušný počet, který toho může hodně dokázat - v dobrém nebo možná spíš ve zlém, jak to přijde a jak se to vezme...

A pokud by k tomu opravdu došlo, zodpovědnost vedle aktérů samých padne především na jednostejně zadlužená oposmluvní modrooranžová siamská dvojčata, která jsou hlavním původcem pocitu naprosté politické bezvýchodnosti.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 13.6. 2011