Stávka: jde tu zrovna o to, oč tu doopravdy "běží"?

13. 6. 2011 / Miloš Dokulil

Už ten můj nadpis vypadá nemálo divně. Podtitulek ale navíc naznačuje, jako kdyby tu spor byl víceméně mezi mocí výkonnou a organizovanou silou odborových organizací. Přitom (jak je teď zvykem "v této zemi" říkat) "karty byly rozdány" ve zcela nepředstavitelně -- pro stávající vládu -- pozitivním poměru pro případná hlasování v parlamentě již v parlamentních volbách. Současně nelze hned nevidět, že partneři stávající koalice si navzájem nevěří, ať už kvůli již zveřejněným, anebo nějak utlumeným možným "přešlapům" (když tu "jde" o nemálo citlivou korupci, ne-li o ni především pak "běží"!). Přitom odbory bývají tradičně považovány za prodlouženou ruku "levice". Jinými slovy (pokud ještě slova mají nějaký význam): občan asi má vnímat ten spor jako konflikt mezi -- "pravicovou" -- vládou a "levicovými" odbory.

Kupodivu některé otázky současné politiky v ČR zajímají kdekoho (bez ohledu na politickou -- a ideologicky možná podbarvenou -- orientaci). Daně zajímají všechny daňové po-platníky, ale třeba i ty, kteří jimi ještě nejsou, anebo už nejsou. (Je asi zbytečné obšírně mluvit o blahodárnosti "jednotného zdanění" a o jeho "dopadu" na rozpočty rodin, ať už se v nich čtou knihy, nebo aspoň noviny a časopisy, o potravinách nemluvě. Je otázka, oč přesně si všichni přilepšíme tím, že už byl stanoven dvouletý "přískok" jen těsně pod těch 20 % této jednotné daně.) Zrovna tak je tomu -- kupodivu -- také se zdravotnickou nebo penzijní reformou. (Měla by zajímat všechny, bez ohledu na stávající stav chrupu nebo vyhlídek na dlouhověkost.) Odbory se tu postavily jako energický mluvčí proti vládě. Asi by se zde hodilo vnímat přinejmenším dvojí: 1) Jsou sice jakoby "prodlouženou rukou" třeba ČSSD, ale 2) artikulují celospolečensky důležitou problematiku (ať už je vláda v ČR na kterékoli straně ideologicky předvařené směrovky orientované od jakéhosi "středu", i když ten je stěží kdy vymezitelný).

Aniž bychom se měli moc vrtat v tom, co nám prozradili diskutéři v nedělních "Otázkách V. Moravce" (v ČT1), určitě by bývalo dobré vědět, zda se kurýři soudu pokoušeli o doručení potenciálně napadnutelného soudního rozhodnutí ve věci stávky (původně stanovené na 13. června) také přímo na adrese odborů nejen v pátek večer, ale také ještě v sobotu dopoledne, anebo ne. (O té sobotě dopoledne nepadlo -- pamatuji-li se dobře -- na žádné z obou stran slůvko!) Bylo by pak zcela jasné, že následně nic jiného nezbývalo (nezbývalo?) než -- možná? -- doručit toto rozhodnutí na nikoli zrovna optimálním místě (ale už bez dalšího prodlení!) --- v Úřadu vlády ČR. Přece ani vláda snad si nechtěla hrát jen na šikovného eskamotéra, který něčím možného partnera dalšího svízelného jednání pouze nadmíru "páleně" překvapí. --- O jízlivosti mluvíme, jedná-li se o osoby. Pokud jde o vládu, ta je kolektivní orgán. Snad si promyslela (vědouc zřejmě o místu doručení soudního spisu odborářským předákům), jakým "klackem" bude to soudní rozhodnutí (ať už si myslíme o jeho "ústavnosti" cokoliv). Že přímo během zmíněného vysílání si odboroví představitelé všimli špatně uvedeného data na soudním dokumentu, také není pouhý detail, ne-li "pochopitelné přehlédnutí". Jde-li o závažný text, snad mělo platit "dvakrát měř!"...

A pak v Česku o čemkoliv jednejme. Odbory vyhlásily svou stávku na čtvrtek (17. 6.). Určitě nejedna instituce bude mít její vinou jisté ekonomické ztráty. Na prvním místě je vykáže především doprava. A budeme tu mít před sebou další "taneček", kolem právních norem: kdo ty ztráty zaplatí? Je tu právo na stávku. Zajímá ale podnikatele ve službách toto ústavně za-ručené právo? Možná ne přímo to právo, ale finanční ztráty ano.

Můžeme se dohadovat o tom, zda si vláda opravdu nevykoledovala přitvrzení těch podmínek stávky, když to výchozí opatření soudu funkcionáři odborů dostali někde v budově Úřadu vlády? Opravdu mělo dojít ke hře kočky s myší? Na tuto pozici síly (ať už ze strany vlády, anebo ze strany odborů) teď ale doplatíme všichni. Aniž se přitom cokoli vyřeší!

Vyhlásit ovšem stávku, a zároveň veřejně proklamovat, že bude probíhat živelně, bylo ovšem zcela nezodpovědné (B. Dufek). Odvolávat se přitom na podraz vlády na odbory, není zodpovědné. I když to pak bylo dalšími prohlášeními nemálo zmírněno, prozrazuje se přesto, že v Česku musíme někdy hledat zodpovědné lidi i ve dne s tou příslovečnou lucernou...

Sám protest samozřejmě vůbec nic nevyřeší, i když může být masový a nemálo upřímný. Pokud se nezačne zodpovědně z obou stran (a bez limitujících podmínek) jednat, budeme i po té stávce pořád před ní...

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 13.6. 2011