Francie a Itálie vyzývají EU ke zpřísnění hraničních kontrol

27. 4. 2011

Společná výzva byla svým způsobem francouzským vítězstvím, neboť Itálie nedávno poskytla dočasná víza tuniským uprchlíkům shromážděným na ostrově Lampedusa - v naději, že během vymezené lhůty migranti odjedou do Francie. Ta ale některé z nich zadržela na hranici, formálně kvůli nedostatku hotovosti.

Tlak na omezení imigrace vychází ze strany opoziční francouzské Národní fronty a italské vládní Ligy Severu. Experti se domnívají, že změna Schengenského systému je navzdory výzvě velmi málo pravděpodobná a v zásadě jde o gesto s cílem získat veřejnou podporu.

Evropská komise reagovala upozorněním, že již existují možnosti, jak zavést dočasné kontroly vnitrounijních hranic, nikoli však obnovit rutinní hraniční kontroly a tím fakticky zrušit Schengen.

Itálie také včera oznámila, že již nebude omezovat svou účast na válce v Libyi.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Další podrobnosti

Francie a Itálie chtějí zrušit evropský systém cestování bez pasů. Stěžují si, že imigrační krize, vyvolaná "arabským jarem" prý zpochybňuje schengenský systém bez hranic, který užívá více než 400 milionů lidí z 25 zemí.

Nicolas Sarkozy a Silvio Berlusconi zpochybňují jeden z největších úspěchů evropské integrace posledních desetiletí. Požadují také uzavření evropských deportačních dohod se zeměmi revoluční severní Afriky, v jejichž rámci by byli uprchlíci, přijíždějící do Evropské unie, posílání zpět.

Francouzský prezident a italský premiér naléhali na summitu v Římě na Brusel a na vlády ostatních 25 států, aby byla provedena "hloubková revize" evropského zákona, regulujícího svobodné cestování po Evropské unii, jehož součástí jsou skoro všechny země EU s výjimkou Británie a Irska.

V důsledku toho, že do Itálie přišlo v posledních měsících téměř 30 000 uprchlíků, hlavně z Tuniska, oba politici varují, že povstání v severní Africe "by se rychle mohly stát nezvládnutelnou krizí, schopnou ohrozit důvěru našich spoluobčanů ve volný pohyb v rámci schengenského prostoru."

Cestování bez pasů v rámci Schengenu schválilo několik zemí už r. 1985 a do praxe bylo zavedeno r. 1995. Od té doby se k němu připojilo 22 zemí EU a také Norsko, Švýcarsko a Island. Odmítly ho Británie a Irsko. Volný pohyb v rámci schengenského prostoru je považován, spolu s evropskou měnou, za základní projekt charakterizují sjednocující trend Evropské unie.

Avšak schengenský systém, stejně jako euro, je nyní zpochybňován v důsledku sílícího populismu a vzniku nacionalistických tlaků v rámci EU.

Další ranou Schengenu v posledních měsících bylo odmítnutí EU přijmout do schengenského prostoru Bulharsko a Rumunsko a příchod tisíců uprchlíků ze Středního východu do Řecka vyvolává v EU zuřivost nad neschopností Řecka blokovat jižní hranici Evropské unie.

Nynější francouzsko-italská iniciativa je dosud nejvážnější hrozbou schengenskému režimu.

"Má-li smlouva dále existovat, musí být zreformována," uvedl Sarkozy. Berlusconi dodal: "Oba jsme přesvědčeni, že za mimořádných okolností by měly existovat v schengenské smlouvě změny."

Sarkozy a Berlusconi poslali společný dopis Evropské komisi a šéfům Evropské rady Josému Manuelu Barrosovi a Hermanu Van Rompuymu. Požadují, aby Brusel připravil návrhy nového systému, který by byl schválen na summitu EU v červnu.

Evropská komise uvedla, že připravuje nové návrhy, které budou zveřejněny příští týden. Avšak s podporou většiny vlád EU odmítla Evropská komise se podrobit tlaku Itálie, která si přeje označit příchod imigrantů ze severní Afriky za "mimořádnou krizi".

Podle evropského zákona lze suspendovat schengenský systém volného cestování pouze z důvodů státní bezpečnosti. To běžně využívaly v posledních letech členské země při velkých sportovních akcích jako je mistrovství ve fotbale, kdy si jednotlivé země musejí poradit s velkým množstvím přílivu cizinců.

Sarkozy a Berlusconi požadují, aby byla svoboda cestování v EU omezena. Červnový summit by měl "zkoumat možnost dočasného zavedení vnitřních pohraničních kontrol v případech mimořádně obtížného zvládání kontroly externích hranic EU."

To by ale nebylo v zájmu Itálie, která se obává, že ukončení bojů v Libyi by mohlo vyvolat ještě větší imigrační vlnu do Itálie. V tom případě, argumentují Sarkozy a Berlusconi, by Evropská unie měla poskytnout "mechanismy specifické solidarity", v jejichž rámci by se rozdělovali přistěhovalci do jednotlivých evropských zemí.

Tento návrh je extremně kontroverzní a odmítnou ho země jako Německo a Švédsko, které přijímají daleko větší možství uprchlíků než Itálie a mají daleko méně restriktivní imigrační politiku, a proto se situací Itálie nesympatizují.

Nová francouzsko-italská iniciativa také požaduje dohody mezi EU a severoafrickými zeměmi ohledně deportací imigrantů, což vyvolá protesty od organizací na ochranu lidských práv a od liberálnějších vlád v EU.

Úterní rozhodnutí Francie a Itálie následovalo po mnoha týdnech hašteření mezi Římem a Paříží ohledne tuniských přistěhovalců. Itálie zuří, že ostatní evropské země odmítají "sdílet břemeno tuniských uprchlíků" a vydala jim víza, umožňující jim usadit se i jinde v EU. Německo a Rakousko si na to stěžovaly. Belgie obvinila Itálii, že v rámci schengenského zákona "podvádí". Francouzská vláda uzavřela část hranice s Itálii a obnovila pohraniční kontroly ve vlacích.

Berlusconi a Sarkozy usilují o podporu od silných, extremně pravicových hnutí v obou svých zemích, a tak pohřbili válečnou sekeru a snaží se přesvědčit ostatní členské země EU, aby přijaly jejich protiimigrační agendu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout