Skutečné kulturní bohatství si necháváme rozpadat pod rukama, ale na nechutný paskvil se pět milionu najde. Nemluvě o tom že nechápu, kde se vlastně mohou tyto peníze na tak jednoduché "stavbě" proinvestovat.

Ale abych byl konkrétní. V uvedené reportáži z neděle 21.10. 2007 se hovořilo o Albrechticích nad Vltavou. Možná by nebylo od věci připomenout, že v této obci, stejně jako v několika dalších v oblasti a stejně tak ve stejnojmenných Albrechticích (ale nad Sušicemi) stojí románský tribunový kostel "západního" typu, který odvozuje svůj typologický název od města Řezna. Jedná se o poměrně unifikovanou stavbu, jejíž soukmenovce lze hledat v mnoha místech Čech, ale bohužel takřka vždy se jedná o stavby nějakým způsobem zasažené pozdějšími úpravami a tak fakticky v Čechách neexistuje intaktně dochovaná románská stavba tohoto typu (omlouvám se Moravským zemím, ale jsem svým odborným zaměřením omezen na historické území Čech). Nejblíže původnímu stavu bez větších zásahů mají asi kostely ve Vinci, Potvorově a Jakubu, při poněkud menší kritičnosti bychom mohli i další, Rovnou u Stříbrné skalice, Vroutek, Kyje, Poříčí nad Sázavou, drobnou baziliku v Tismicích, Mockerem idealisticky opravenou Mohelnici nad Jizerou a podobně.

V každé z těchto staveb tak můžeme hledat unikátní fragmenty, které doplňují skládačku naší představy o vzhledu a funkci takových staveb a také o jejich funkci v rámci celkového systému osídlení dané oblasti. Ono se totiž nejedná o stavby plnící jen církevní úlohu, ale o stavby takřka pravidelně stojící v rámci nějakého složitějšího sídelního celku, dvorce a podobně, čemuž byli také uzpůsobeny (přímý vstup na tribunu). A proč o tom mluvím? Tato stavba z konce 12 století, notně poškozená necitlivými "módními" zásahy do konstrukce skrývá na svých vnitřních stěnách poměrně dobře dochované středověké malby, pro které je unikátní a spolu s dalšími vskutku jen málo stavbami je jediným nositelem kulturního dědictví tohoto typu.

Tolik k tomu, co je v obci Albrechtice nad Vltavou podstatné. A na co že jsou místní obyvatelé pyšní? Alespoň podle ČT? Na výzdobu svého hřbitova, který zdobí podle mého jemnocitu ne příliš vyvedené "lidové umění" 108 kapliček, rozuměj nik v obvodové stěně hřbitova. A na opravu těchto nik (vlastně členěné zdi) z poloviny 19. století podle reportáže ČT obdrží obec cca 5.000.000,- Kč!

Vím, že se jedná o poměrně subjektivní názor. Ale nemohu si odpustit kritiku takové dotace právě proto, že ze své praxe znám stovky unikátních a odpusťte mi ten poněkud emotivní výraz, umírajících staveb, pro které by byla fakticky jakákoliv finanční částka obrovskou pomocí, jakkoliv si uvědomuji že zřejmě nejsme sto zachovat vše a vždy se ozvou hlasy kritizující preferenci té či oné stavby.

Stačí vyjít vlastně kamkoliv a být alespoň trochu všímavý. Vždy narazíme na to, že je v okolí stavba, která mizí před očima a mám tak 70% naději, že pokud si o ní pokusíme získat relevantní informace, tak se dozvíme že uvedená stavba je svou konstrukcí přínosná našemu poznání o architektuře té doby, ale že jsme jejímu hlubšímu průzkumu ještě mnoho dlužni. Jinými slovy, že neproběhl. A stát i to málo co má vyhodí na novověké niky ve zdi. Nemohu si pomoci, ale tohle je podle mého naprosto hloupé vyhození cenných prostředků.

Na co narážím je fakticky otázka priorit. Jistě, jsem subjektivní, ale uvědomuji si, že každá doba zasahuje do kulturního obrazu území a tak bychom se měli pokoušet ochránit charakteristické zástupce své doby. Ale pravdou také je, že s s časovým odstupem klesá kvadrátem množství těchto zástupců a o to jsou, podle mého, významně kulturně cennější. Proto se domnívám, že by měla být váha ochrany nemovitých památek zaměřena právě na tyto stavby.