24. 10. 2007
Konference v Březnici: Tak trochu naivníLepší by bylo méně ideologie a více konkrétní práceV Březnici na Příbramsku proběhla v sobotu 20.října konference, svolaná na podporu úsilí Ligy starostů proti radaru. Akce, která měla výrazné mezinárodní obsazení, pochopitelně pojala otázku americké základny v Brdech v kontextu celkového úsilí hlavních svolavatelů, které směřuje ke snaze o jaderné odzbrojení. V těchto souvislostech není zas tak divné, že samotný hlas starostů proti radaru tu příliš slyšet nebyl a tématu samotného radaru se více, či méně vzdáleně dotkly jen dva ze šesti workshopů. Jejich závěry však, na úrovni značně obecných, dalo by se říci až universálně platných pravd, jsou jistě cenné, pokud si tyto pravdy účastníci konference osvojili a v jejich duchu budou dále působit. Na této konferenci jsem fungoval jako jakýsi průvodce jedné německo-francouzské televizní společnosti. Její redaktor se cestou z konference zmínil o tom, že jakkoli je úsilí a nadšení účastníků sympatické, přesto se mu jeví trochu naivní ( "bisschen naiv"). Při vší úctě a uznání organizátorům mi nezbývá, než se k tomuto postřehu připojit. |
I mezi některými z přítomných starostů jsem zaregistroval jisté rozpaky nad tím, že samotné úsilí Ligy bylo zmíněno zcela okrajově (vlastně skoro vůbec). O to méně pak z konference a jejích workshopů vyplynuly konkrétnější výstupy, které by mohly obtížnou pozici Ligy ulehčit. Přiznávám, že i mně, jakkoli je mi sympatické každé úsilí, směřující ke snižování mezinárodního napětí a z něho plynoucích rizik ozbrojených konfliktů, patrně nějak uniklo to, co bych považoval za logický výstup -- totiž to, čím tato akce samotnou Ligu starostů podpořila (tedy kromě toho, že byla svolána). Skoro bych řekl, že činnost různých humanisticky zaměřených aktivit se v samotných konkrétních akcích míjí s praktickou činností, směřující proti záměru vybudovat v Brdech radarovou stanici, tak, jak jí realizuje Liga.Své místo má konkrétní (a mnohdy velmi nevděčná) praktická činnost, pro niž je souboj s arogancí moci mnohdy vyčerpávající a může znamenat v některých případech i existenční rizika, i ideologie, kterou naopak zápas se státní mocí, odpor vůči establishmentu, posiluje (a dělá jí reklamu). Nicméně, těm, kteří si skutečně nepřejí vybudování radaru v Brdech (a nejde jim jen o to mít tu strašáka, k němuž budou moci v budoucnu pořádat mediálně vděčné protestní pochody), bych se odvážil doporučit méně ideologie a více konkrétní (a jakkoli nudné a nepopulární) práce. Tím těm brdským starostům, jejichž pozice je velmi nezáviděníhodná, pomůžete mnohem víc, než efektními, ale neužitečnými proklamacemi. Bylo by asi škoda, aby odpůrci radaru devalvovali své úsilí na stejnou "úroveň" jako proradarová pěvecká agitka, která v celé naší zemi vyvolala takové rozpaky. Myslím, že konference svůj nesporný potenciál zdaleka nevyužila (a zdaleka to nebylo vinou některých organizačně-technických nedostatků, které lze dobře pochopit i omluvit) a obávám se, že přání, aby se dostala do učebnic dějepisu, zůstane nenaplněné. |