|
28. 8. 2007
Ruský soud vydal zatykač na dalšího ropného oligarchukoš │ Ruský soud vydal zatykač na bývalého šéfa ropné společnosti Russnefť Michaila Gucerijeva, původem ze severní Osetie. Ten čelí obviněním z daňového úniku a nedoplatků 800 milionů dolarů a ilegálních aktivit. Moskovský soud začátkem srpna zajistil aktiva koncernu Russnefť, kteáu vznikla během pouhých pěti let. Osobní majetek Gucerijeva odhadl americký časopis Forbes na tři miliardy dolarů (61 miliard Kč). Michail Gucerijev se vzdal účasti ve společnosti poté, co po tlaku státu prohlásil Kremlu blízký oligarcha Oleg Děripaska, že Russněfť koupí. Syn Čingischán Gucerijev, který studoval na prestižní vysoké škole v Británii, zahynul minulý týden v Moskvě za dosud nejasných okolností při automobilové nehodě. Jeho muslimského pohřbu v Osetii byl přítomen i prezident sousedního Ingušska Murat Zjazykov. |
|
Ruský denník Vedomosti uvedl, že Gucerijev Děripaskovi Russněfť prodá približně za 6,5 miliardy dolarů. Agentura Interfax citovala Gucerijeva, že podle něj má Russnefť hodnotu 8 až 9 miliard dolarů. Na prodej je prý i Binbank, kterou kontroluje Gucerijevova rodina. Děripaska prý dá Gucerievovi 3 miliardy dolarů, zaplatí jeho dluhy u švýcarské obchodní společnosti Glencore Trading a u banky Sběrbank a vyřeší údajné daňové nedoplatky ve výši 20 miliard rublů. Podle odborníků zřejmě nakonec Russněfť skončí v náruči státního podniku Rosněfť či Gazprom. Operace proti Michailu Gucerijevovi je nejspíše součástí speciálních operací Moskvy na vyřešení situace v Osetii a Ingušsku. Gucerijevův bratr Chamzat byl v roce 2002 Nejvyšším soudem Ruské federace vyškrtnut jako kandidát na prezidentských úřad v jihoruské republice Ingušsko. Chamzat Gucerijev se totiž zaregistroval jako prezidentský kandidát téměř o měsíc dříve, než opustil svou funkci ingušského ministra vnitra. Gucerijev byl tehdy také obviňován z toho, že svou kampaň v médiích financoval z jiných zdrojů než z volebního rozpočtu, což zákon nepovoluje. Jeho kandidaturu podporovali představitelé separatistických skupin a místních podnikatelů, kterým vyhovovala snaha tajných služeb USA dosáhnout "revolučním" způsobem odtržení Ingušska od Ruské federace a odtrhnout tak Rusko od ropovodů a ropných zásob. Hliníkárenský miliardář a druhý nejbohatší Rus Oleg Vladimirovič Děripaska koupil dle deníku Vědomosti zhruba pětiprocentní podíl v americkém automobilovém koncernu General Motors. V současnosti mimo jiné Děripaskův koncern Bazovyj element ovládá Gorkého automobilový závod (GAZ), výrobce letadel Aviacor, má také podíl v Aeroflotu. Mezi zahraniční akvizice patří rakouský stavební holding Strabag, který získá zakázky na výstavbu olympijských závodišť v ruském Soči, či chce získat automobilky Jaguar a Land Rover, které nyní patří americké automobilce Ford Motor. Listu Financial Times Děripaska řekl, že předá ruskému státu kontrolu nad svým podnikem United Company Rusal, největším výrobcem hliníku na světě, pokud ho o to ruská vláda požádá. Hliník je nezbytný k rozvoji ruského raketového i kosmického výzkumu či letecké výroby. ČTK: Ruský soud nařídil zatčení oligarchy Michaila Gucerijeva ZDE |
